Rozhněvaný muž

Reziser Claude Pynoteau /Muz, ktery se mi libi, le Silencieux/ natocil sympaticky, ale stale len priemerny film o tom, ako ustarosteny papa ide hladat syna kamsi do Kanady. Okrem otecka sa o syna zaujima aj policia, ktory vysetruje pripad, do ktoreho je synator zapleteny. Okrem hlavneho Vina Lenturu /The medusa Touch, Le Ruffian, Touchez pas au Grisbi/ sa tuna objavil aj Donald Pleasence /Jestli se rozzlobime, budeme zli, The Great Escape, Halloween/. Nejdem tu vypisovat chvaly na Vina Lenturu a nemyslim si, ze cas straveny s nim je ako vecerne posedenie s priatelom u kavy. Lebo ja priatela som nemal, nemam a vlastne ani mat nechcem. Kamarady, to jo, ale priatela ani omylom. No ale s5 k filmu. Atmosfera kanadskych montrealskych ulic potesia nejedneho diviaka a hudba tiez na urovni, to iste plati aj o dialogoch. Ovsem furt tvrdim, ze po kultovej The Medusa Touch mal Vino Lentura na konte len Le Ruffian, vsetky ostatne filmy boli len priemer. Ako je aj tento L´Homme en Colere stale len taky znesitelny priemer : 60 % (28.11.2015)

Koukalo se na to dobře, Ventura byl světový herec, ale bohužel, větší díl koprodukce nesli Kanaďané, a tak z toho čpí Hollywood, včetně sentimentálního závěru - jak s povedeným synáčkem, který dá nejdříve tátovi do držky a pak se cituplně vzdá policii, tak i s bývalou vězenkyní, která Venturovi pomohla najít synáčka. A ovšem i s bouračkami policejních i jiných aut... Ventura sice nikdy nezklame, ale ten film stojí jenom na něm, jinak by to byla nuda. (24.09.2017)

Co znám Venturu, tak ve filmech vždy hraje takovýho vostráka vošlehanýho životem. U Rozhněvaného muže to není jiné a i v tomto případě bylo hodně zajímavé sledovat počínání jeho postavy. Přitom děj je to poměrně jednoduchý, ale možná pro jeho jednoduchost nenechá diváka na pochybách. Klasická francouzská kriminálka sedmdesátých let s přesahem do kanadské divočiny. (29.06.2023)

Starostlivý táta Lino se courá po Montrealu, pravým hákem tu a tam někomu zhmoždí čelist či járble, občas je zhmožděn on sám a než se rozvine jeho vztah s prostořekou servírkou, je vám jasné, že jediná věc, která mu může ublížit, je kanadská kuchyně.. Ventura jako továrna na přirozený respekt nemůže zklamat, nicméně prostředí z toho vysosalo ten správný francouzský spirit a Dupreho protivníci jsou jen zaměnitelné figurky na šachovnici průměrného scénáře. Při vzpomínce na Jako bumerang s Delonem či Veberovy Uprchlíky se nabízí poznatek, že francouzští tvůrci „rodinných“ dramat mají pro svá finále jakýsi zvláštní fetiš na horizont kopce představující státní hranici.. (13.04.2022)

Rozhnevaný taťka zachraňuje syna v Kanade. Ako sa postupne ukazuje, ten synáčik je trochu problémový, dokonca veľmi a vlastnou vinou. To ale rodičovsku lásku nezmenšuje, ale od objavenia syna sa napätie z filmu vytráca a nastupuje očakávaný vývoj vrátane neschopnej polície, ktorú svojimi schopnosťami prekonáva civilista z Francúzska. (16.07.2019)