Hra o trůny - Série 4

Tolik jsem se těšila, až antihrdina Joffrey vydechne naposledy a konečně tenhle s odpuštěním psychopatický, sadistický hlupáček zmizí ze scény. Leč s ním, bez návaznosti na jeho postavu, zmizelo ze scény i určité mistrovství a čtvrtá série byla poslední, která mě opravdu silně zaujala. Zrůdného Joffreyho rázem nahradili další psychouši a od dalších sérií už pak šel seriál akorát tak strmě dolů. Paradoxně Joffreyho svatba a to co se na ní událo, bylo posledním TOP momentem doposud strhujícího, takřka bezchybného seriálu, jeho vymodlený odchod byl bohužel zároveň i umíráčkem za dovedně vymyšleným dramatickým příběhem. Do osmé epizody čtvrté řady ještě dobrý, pak nastal pád. (08.08.2017)

Určitě zatím nejlepší série. Velkolepá, výpravná. umělecky ambiciózní, stylová. Přitom ale nechybí emoce, osobitý příběhový spletenec postav a jejich provázanost, ani syrová atmosféra středověku se vším co k němu patří a více (fantasy prvky). Je zde konečně i krásně vidět zrání jednotlivých herců nejen scénáristicky (charakterně), ale i věkově. Především u mladých umělců se jedná o přirozenou, impozantní a ve filmech v podstatě nevídanou veličinu, která seriálu dodává punc opravdovosti a širokého časového záběru, který defacto žádný film nedokáže obsáhnout, zprostředkovat. (20.05.2017)

Nemysleli jste si, že může vyhrát sezóna bez Oberyna, že ne? Série, která v sobě spojuje to nejlepší z první a druhé poloviny seriálu. Mistrovský scénář se potkává s navýšeným rozpočtem v dokonalé součinnosti. Škoda, že Alex Graves, který režíroval její většinu, se už u seriálu neobjevil, protože měli fanoušci problémy s některými jeho výroky. Série, která bude mít v mém žebříčku epizod nejvíce zástupců. Začíná nejsilnějším úvodem vůbec, epizodou The Two Swords, v níž Tywin roztaví Eddardův meč Led, Arya získá zpátky Jehlu a Ohař chce víc a víc kuřat. Pokračuje excelentní The Lion and the Rose neboli Purpurovou svatbou, po níž následuje pár výplňkových epizod. Ale od šesté až do konce nastává bezmála dokonalost. Každá epizoda jako kdyby fungovala samostatně i společně, byla malým filmem a vybraným potěšením. Tyrionův soud, konec tety Lysy, Oberyn vs. Hora (další skvělý monolog showrunnerů o Tyrionově bratranci a broucích), bitva o Zeď a jedno ze tři nejlepších finále v podobě The Children, vtipně odvysílané na Den otců, v níž si Tyrion definitivně vyřídí účty s Tywinem. A vše spojuje Arya putující s Ohařem po zpustošených Říčních krajinách, což funguje jako ohromně silná výpověď o hrůzách války na civilním obyvatelstvu. Čtvrtá série má na vše čas, skvostně dýchá (na rozdíl od oběti Purpurové svatby). Je to série, kterou jsem si pro její větší filmovost a menší beznadějnost pustil nejvíckrát, a řadí se pro mě spolu se třetí k tomu vůbec nejlepšímu, co jsem v televizní tvorbě viděl. Žebříček sérií na TVZone. (31.05.2024)

Vzdávám to, na tohle vážně nemám nervy. Mluvená valyrijština nemá naději vyvážit ty "zábavné" zhůvěřilosti prokvétající odhnívajícími pozůstatky předlohy. Světlejší okamžiky připomínají lepší FanFikci, zbytek radši nevidět. TOP scény: Joffrey (Long live Jack Gleeson!) a Purpurová svatba; roztavení Ledu; souboj Red Viper vs. The Mountain; v rámci série i Tyrionovo přiznání Hodnocení: *** z 10 pozn.: Po zralé úvaze vyřazuji z oblíbených. Ačkoli tam první sezóna má své právoplatné místo, zbytek- tj. většina seriálu- je téhle kategorii na míle vzdálen. (03.01.2016)

Po famózním 9.díle asi těžko 10. bude lepší, spíš zase nechá děj otevřený do 5. řady. Já si dávám pauzu, až zase bude nějaké větší pauza u mnou průběžně sledovaných seriálů (třeba až další léto, ale není kam spěchat, poslední 8.řada bude někdy v roce 2019). Co napsat k celé sérii, některé epizody mě bavily více, jiné méně - podle toho co se zrovna dělo. Zajímavý byl soud s Tyrionem, to mě nečekaně ukecaná epizoda dost brala. Taky se vyjasní, které že to postavy určitě brzo nezemřou navzdory pověsti seriálu a taky, že zima opět nepřišla (armáda Bílých chodců se někde fláká) a nejspíš přijde až na konci seriálu, jestli vůbec. (27.09.2017)