Hra o trůny

Židovské duo se trochu přepočítalo. Kvůli nižšímu počtu epizod v posledních dvou sériích dochází ke zkratkovitému vyprávění a mnohá rozhodnutí působí uspěchaně. Ani pro roční pauzu nebyl důvod. Jen se zvýšila očekávání, která se i přes obří rozpočet nemohla naplnit. Rádoby velkolepé bitvy a digitální efekty navíc nejsou tím, co před lety k seriálu přivedlo i ty největší televizní analfabety. S1 - S4: 70% S5 - S7: 60% S8: 50% (21.05.2019)

Noční poluce fanoušků fantasy dostaly reálné kontury, a tak tu teď všichni můžeme sborově masturbovat a ulepenou rukou chrlit superlativy, jak se povedlo tu Martinovu Dunu skvěle vizualizovat. No, bylo už načase, aby někdo ukázal paní Rohlíkové, že nezletilý dement v lenonkách není to pravé ořechové, a že by měla okamžitě odinstalovat Word a nadále se věnovat výhradně charitě! A nám nezbývá, než se modlit ke Starým bohům, ať to Džordž po téhle injekci konečně dopíše, a ať HBO neustálým opakováním deset let starých sraček do té doby nekrachne. Ale abych nebyl zas až tak pozitivní, jako zbytek stáda, dovolím si na závěr poukázat na celou řadu negativ a nedostatků tohoto seriálu, kterou ve své tuposti a nesečtělosti tak velkoryse přehlížíte. Takže: . (25.07.2011)

Po desítkách doporučení jsem se konečně koukla na pilotní díl. Musím říct, že mě to chytlo hned od samého počátku a tak jsem celou sérii zhlédla za pouhé tři dny. Podle mě jde o perfektní scénář plný kvalitních intrik a lehce erotických scén. Některé zápletky i zrady mi berou dech. Fantastická je také hudba, při které mi šel často mráz po zádech. Hodně povedený seriál po všech stránkách. HBO opět válí. U mě je to 99%. (08.07.2011)

Hra o trůny se nejprve jevila jako naprosto originální, neuvěřitelně zajímavá, filmová série, kterou si HBO stočilo do seriálové podoby z knihy, o které jsem nikdy neslyšel, ale teď se o ní mluví, jako o jedné z nejlepších fantasy sérií vůbec. Dobře, věřím tomu, že knihy opravdu dobré jsou a mám děsnou chuť si je přečíst, ale zajímalo mě, jak na tom bude samotný seriál, který si HBO nachystalo. Četl jsem, že tím chtěli nadhodit konkurenci i Pánu Prstenů. Vždyť to byl jeden z nejdražších seriálů, co kdy natočili. Taky proto jsem od seriálu čekal opravdu hodně. Nakonec jsem ale dostal co? Klasický HBO výplach. Tudíž...hromada postav, pár příběhových linií, hromada problémů, které se mezi postavami řeší a vlastně nic jiného se v seriálu taky ani neděje. Takže jsem se vlastně dočkal seriálu z prostředí perfektního fantasy světa, který svým obsahem přípomíná další seriály z HBO jako jsou Řím, Tudorovci, Borgiové a bůhví co dalšího...Někdy v půlce seriálu mi to přišlo skoro jako derivát všech těhlech příběhů, jenom převlečených do jiného prostředí. Je to skoro jako kdyby jste koukali na vznešenější rodinná pouta. Tady se ale se ženskými nespí za účelem průseru, tady se pro změnu vraždí. A do toho se ještě míchá fakt, že je to vlastně fantasy seriál, což mi prakticky došlo až na konci první série. Každopádně i přesto ve mě Hra o trůny dokázala vyvolat hromadu pocitů a emocí. Hlavně v posledních dvou dílech, které mě dokopali k tomu, abych seriálu udělil plnou palbu. Teď už jenom musím sehnat všecky knihy, co vyšli a ještě vyjdou a počkat si na další sérii, která brzo přijde. Po první sérii je totiž velké množství nezodpovězených otázek. A já bych opravdu hodně rád znal odpovědi. HBO...snaž se. (27.07.2011)

Zima se možná blíží, ale seriálový fajnšmekr má jaro.. Trůn s příliš malým povrchem, aby pojal všechny urozené zadky, co chtěj na něj usednout, penisy hbitější dýk, peníze mocnější cti, havrani rychlejší faxu a mluva častokrát ostřejší než meč, leč když ten promluví, slova už jsou jaksi zbytečná.. Fantasy? Když pominu draky, nemrtvé a hbitost Tyrionova jazyka k čemukoliv je potřeba, jedná se spíš o modifikaci Války růží šmrnclou soap operou pradávných časů, v níž se souloží, zabíjí i intrikuje zásadně zezadu, přičemž hnacím motorem jsou opojná síla moci, čest a láska (přesně v tomhle pořadí). Nejsilnější zbraní Game of Thrones jsou bezesporu barvitě napsané postavy a váš vztah k nim. Buď je milujete, nebo nenávidíte, nic mezi tím a způsob, jakým je autoři nechávají „necitlivě“ mizet ze scény ten pocit jen umocňuje. Klasické seriálové neduhy v podobě rozmělnění hutnosti příběhu, zneužívání setrvačnosti či dramaturgických nedostatků se pochopitelně dostavily, ale rozhodně to není v takové míře, aby si člověk řekl, že ranní hra o trůny v devítičlenné rodině jen se dvěma záchody je něco atraktivnějšího.. (11.10.2013)