Hra o trůny

Abych začala náležitě epicko-trailerově: ve světě, kde léto trvá léta a zima se může protáhnout na celé pokolení... ve světě, kde nevíte, zda krvelačnější bestie číhají za Zdí nebo před ní... ve světě, kde neznají jinou polohu při sexu než zezadu... všem zákonitě hrabe tak, že z toho nerozeznávají sestru od štětky (ale on je to někdy fakt problém) a hrdinní elfové, čarodějové a nezletilci vyvolení k záchraně světa nikde, takže není divu, že nakonec jsou nejlepší ze všeho trpaslíci. Krev, chlast a sperma teče proudem, ruka ruku láme a šťastné konce jsou v nedohlednu. Kupodivu to povětšinou nepůsobí samoúčelně, atmosféra se nedá krájet, ale je na ni třeba řádně nabroušené sekery a většina postav je náležitě prokreslená, nešustivá a zahraná tak, že jisté malfoyovce máte opravdu chuť nechat opékat na pomalém ohni a v případě jisté albíní princezničky s radostí kvitujete fakt, že nejen mráz, ale ani plameny kopřivu nespálí a z dračí setby může vzejít podivuhodná úroda. Je to skoro jako poslouchat skaldovu píseň v prochladlé hradní síni a lít přitom do sebe jednu medovinu za druhou v marné snaze zastavit mráz pronikající až do kostí. My na severu sídlící sice známe jen dvě roční období a to zimu a zkurvenou zimu a pohled z okna na povadlé jiřiny (a Lucky a Evy) nás zatvrzuje ažaž, ale právě proto víme, že zima přichází... a není před ní úniku. (09.10.2011)

Nejlepší fantasy seriál všech dob, to bezesporu. Jenže fantasy prvek je tu vlastně jenom kulisa. Skvělý byl nápad svázat fantasy ságu s alegorií středověkého boje o moc a o žezlo krále a natočit tak, řečeno s nadsázkou, seriálového průvodce encyklopedickým pojmem machiavellismus, televizní produkt s vysokou přidanou hodnotou. Jestli jsou dějiny politologie nudným vysokoškolským oborem, tak tady se tvůrcům podařilo neuvěřitelné - natočit je coby neopakovatelně sofistikovanou zábavu... Bez nadsázky pak lze konstatovat, že Hra o trůny je malou revolucí v seriálové tvorbě, neboť HBO přišla s rozpočtem, který seriálu umožnil hrát skutečnou první ligu. Nádhera se na všechno to pletichaření a boje o moc dívat...Hra o trůny je v podstatě politický thriller ve fantasy kulisách. Fantasy pro dospělé. Historický seriál plný alternativního středověku. Série 1: 90% Série 2: 90% Série 3: 100% Série 4: 100% Série 5: 90% Série 6: 80% (03.07.2011)

Bez urážky, ta hra na drsnou a jinou fantasy se tu odbývá především tím, že mezi všemi možnými klišé, režijními i příběhovými, se hojně souloží zezadu, mluví se sprostě a sem tam se někdo vymočí. Jinak se v prvních dvou dílech především hodně mluví, aniž by to ale v člověku neznalém předlohy nějak probouzelo zájem o mytologii fikčního světa (u fantasy docela problém). Postavy jsou fajn, některé vysloveně skvělé (hlavně dekadentní trpaslík Tyrion), ale jaksi jsem se ostupem času přistihoval, že mi vlastně moc nesejde na tom, co se s nimi bude dít dál. Chybí mi tu vysloveně kulervoucí a okouzlující scény, něco, co by tuhle sérii odlišilo nad rámec vyměšování a souložení. Nemám příliš náladu dívat se na další díl - u seriálu HBO celkem průšvih. (18.04.2011)

Zima se možná blíží, ale seriálový fajnšmekr má jaro.. Trůn s příliš malým povrchem, aby pojal všechny urozené zadky, co chtěj na něj usednout, penisy hbitější dýk, peníze mocnější cti, havrani rychlejší faxu a mluva častokrát ostřejší než meč, leč když ten promluví, slova už jsou jaksi zbytečná.. Fantasy? Když pominu draky, nemrtvé a hbitost Tyrionova jazyka k čemukoliv je potřeba, jedná se spíš o modifikaci Války růží šmrnclou soap operou pradávných časů, v níž se souloží, zabíjí i intrikuje zásadně zezadu, přičemž hnacím motorem jsou opojná síla moci, čest a láska (přesně v tomhle pořadí). Nejsilnější zbraní Game of Thrones jsou bezesporu barvitě napsané postavy a váš vztah k nim. Buď je milujete, nebo nenávidíte, nic mezi tím a způsob, jakým je autoři nechávají „necitlivě“ mizet ze scény ten pocit jen umocňuje. Klasické seriálové neduhy v podobě rozmělnění hutnosti příběhu, zneužívání setrvačnosti či dramaturgických nedostatků se pochopitelně dostavily, ale rozhodně to není v takové míře, aby si člověk řekl, že ranní hra o trůny v devítičlenné rodině jen se dvěma záchody je něco atraktivnějšího.. (11.10.2013)

Hra o trůny se nejprve jevila jako naprosto originální, neuvěřitelně zajímavá, filmová série, kterou si HBO stočilo do seriálové podoby z knihy, o které jsem nikdy neslyšel, ale teď se o ní mluví, jako o jedné z nejlepších fantasy sérií vůbec. Dobře, věřím tomu, že knihy opravdu dobré jsou a mám děsnou chuť si je přečíst, ale zajímalo mě, jak na tom bude samotný seriál, který si HBO nachystalo. Četl jsem, že tím chtěli nadhodit konkurenci i Pánu Prstenů. Vždyť to byl jeden z nejdražších seriálů, co kdy natočili. Taky proto jsem od seriálu čekal opravdu hodně. Nakonec jsem ale dostal co? Klasický HBO výplach. Tudíž...hromada postav, pár příběhových linií, hromada problémů, které se mezi postavami řeší a vlastně nic jiného se v seriálu taky ani neděje. Takže jsem se vlastně dočkal seriálu z prostředí perfektního fantasy světa, který svým obsahem přípomíná další seriály z HBO jako jsou Řím, Tudorovci, Borgiové a bůhví co dalšího...Někdy v půlce seriálu mi to přišlo skoro jako derivát všech těhlech příběhů, jenom převlečených do jiného prostředí. Je to skoro jako kdyby jste koukali na vznešenější rodinná pouta. Tady se ale se ženskými nespí za účelem průseru, tady se pro změnu vraždí. A do toho se ještě míchá fakt, že je to vlastně fantasy seriál, což mi prakticky došlo až na konci první série. Každopádně i přesto ve mě Hra o trůny dokázala vyvolat hromadu pocitů a emocí. Hlavně v posledních dvou dílech, které mě dokopali k tomu, abych seriálu udělil plnou palbu. Teď už jenom musím sehnat všecky knihy, co vyšli a ještě vyjdou a počkat si na další sérii, která brzo přijde. Po první sérii je totiž velké množství nezodpovězených otázek. A já bych opravdu hodně rád znal odpovědi. HBO...snaž se. (27.07.2011)