Hra o trůny

Po výborném úvodu docela zklamání, plné nezajímavé výplně a sem tam zajímavých dějových zvratů a odstřelování postav ze šachovnice. Snad druhou sezónu trochu víc přitáhnou a zahustí, protože 600 minut hustě vyšlehané atmosféry k úplnému nadšení prozatím nestačí. A bez S...B... to musí být zákonitě poloviční. (14.11.2011)

Hodnotím to, jako vášnivý čtenář předlohy. Strašně mě potěšilo, že jí je seriál téměř dokonale věrný. Samozřejmě spousta jemných vztahových nuancí mezi postavami ubylo, ale já byl unesen. V rámci děje je to prostě zadaptované asi nejlépe, jako to šlo. Co se týče výpravy, už to tak slavné není. Ano, vypadá to moc pěkně, ale kniha je prostě epičtější a ty davové scény tam jsou. Khal Drogo měl k dispozici cca 40 000 Dothraků, turnaji na počest jmenování Eddarda Starka pobočníkem přihlížely stovky lidí a samozřejmě tam byly i nějaké ty bitvy. To není výtka, ale konstatování a také trochu obava do budoucna, protože na to dostát dalšímu vývoji ságy se ctí bude potřeba víc, než 60 mega na sérii. Možná se zdá, že kritizuji a jsem kverulant. Nic není vzdálenější pravdě. Opravdu jsem se seriálem spokojen na nejvyšší míru a vzdávám hold HBO s jakou pokorou ke knize přistoupili a jak dokonale přesné herce vybrali. (26.06.2011)

Se studem přiznávám, že jsem Hru o trůny začal sledovat až před cca 14 dny, s opatrným očekáváním, zda se naplní aspoň částečně ty bombastické pochvalné ódy ze všech stran, kde už tuto sérii stihli zaznamenat. No, po první desítce epizod si dovolím poznamenat, že to je PECKA. Další dojmy budu sdělovat postupně, po zhltání zbytku (já vím, hltat se nemá, aby mi nezaskočilo - ale tady to jinak nejde) tohoto famózního seriálového orgasmu. EDIT (11/2014): Tak na konci čtvrté série jsem "rozbitý jak hračky" - seriál mě naprosto pohltil a po dosud posledním dílu jsem nadržený na pokračování! Jdu udělat zásah do žebříčku TOP seriálů! (02.10.2014)

Hra o trůny se nejprve jevila jako naprosto originální, neuvěřitelně zajímavá, filmová série, kterou si HBO stočilo do seriálové podoby z knihy, o které jsem nikdy neslyšel, ale teď se o ní mluví, jako o jedné z nejlepších fantasy sérií vůbec. Dobře, věřím tomu, že knihy opravdu dobré jsou a mám děsnou chuť si je přečíst, ale zajímalo mě, jak na tom bude samotný seriál, který si HBO nachystalo. Četl jsem, že tím chtěli nadhodit konkurenci i Pánu Prstenů. Vždyť to byl jeden z nejdražších seriálů, co kdy natočili. Taky proto jsem od seriálu čekal opravdu hodně. Nakonec jsem ale dostal co? Klasický HBO výplach. Tudíž...hromada postav, pár příběhových linií, hromada problémů, které se mezi postavami řeší a vlastně nic jiného se v seriálu taky ani neděje. Takže jsem se vlastně dočkal seriálu z prostředí perfektního fantasy světa, který svým obsahem přípomíná další seriály z HBO jako jsou Řím, Tudorovci, Borgiové a bůhví co dalšího...Někdy v půlce seriálu mi to přišlo skoro jako derivát všech těhlech příběhů, jenom převlečených do jiného prostředí. Je to skoro jako kdyby jste koukali na vznešenější rodinná pouta. Tady se ale se ženskými nespí za účelem průseru, tady se pro změnu vraždí. A do toho se ještě míchá fakt, že je to vlastně fantasy seriál, což mi prakticky došlo až na konci první série. Každopádně i přesto ve mě Hra o trůny dokázala vyvolat hromadu pocitů a emocí. Hlavně v posledních dvou dílech, které mě dokopali k tomu, abych seriálu udělil plnou palbu. Teď už jenom musím sehnat všecky knihy, co vyšli a ještě vyjdou a počkat si na další sérii, která brzo přijde. Po první sérii je totiž velké množství nezodpovězených otázek. A já bych opravdu hodně rád znal odpovědi. HBO...snaž se. (27.07.2011)

Jelikož řada mých přátel každé pondělí nemluví prakticky o ničem jiném než o posledním dílu Game of Thrones, rozhodla jsem se začít onen slavný seriál z produkce HBO sledovat také. A upřímně, čekala jsem asi trochu více. Můj hlavní problém paradoxně vychází z komplexnosti světa, který George R. R. Martin stvořil; jelikož z každým dílem přibývají další postavy, příběh se neustále štěpí na více souběžných dějových linií, což krom nesporných předností, zmíněných již jinými, přináší i jisté drobné vady na kráse. Třeba fakt, že krom postav, které mě baví (Ser Jorah, Arya, Tywin), existují i takové, ke kterým nemám žádný vztah, a že tak každý díl strávím minimálně polovinu hodinové stopáže sledováním těch, o které nemám sebemenší zájem. Nebo také to, že se jako nečtenář předlohy místy ztrácím v tom, kdo je kdo, a že kvůli minimálnímu časovému prostoru působí postavy nejspíše plošším dojmem než v knize. A nakonec i to, že zkrátka nepatřím mezi ty, které by bavilo čekat několik let na konečné rozuzlení. Seriály, které jsem vydržela sledovat od prvního dílu po posledné bych spočítala na prstech jedné ruky, a nejsem nadšená, když na konci první řady, po deseti hodinách strávených s nějakým seriálem, zjistím, že to celé byl jen jeden velký prolog k nastávajícím událostem. Game of Thrones pro mě zkrátka zůstane seriálem, který, mám-li ho plně docenit, ode mě vyžaduje mnohem více pozornosti, než mu jsem ochotná poskytnout. Je možné, že kdybych každý díl viděla více než jednou a přečetla si knihy, budu se stydět za své průměrně tříhvězdičkové hodnocení. Jenže mezitím se věci mají tak, že si nejsem jistá ani tím, zda se naladím na příští řadu. Předpověď: Po konci druhé řady předvídám konečné získání trůnu Aryi Stark a kovářskému bastardovi krále Roberta. (28.02.2013)