Kawasakiho růže

Škoda, že si autor v první třetině teprve zmateně vybírá linie, které budou hrát ústřední prim a ty rozjezdové tak nějak nechá ve smutném polotovaru, aby se občas marně přihlásili o slovo (na celek to naštěstí nemá výrazný dopad). Poslední třetina přitom slévá postavy, příběhy a kontinenty natolik zručně, že by se sem nejen bez problému vešly, ale ještě by tuto mozaiku rozšířili o důslednější popis generačních rozdílů, který zřejmě v plánu i byl (viz. postavy dcery, tchána a vnučky, každý s jistou individualitou a minulostí), leč se kamsi vytratil. Jarchovského nedotažený, lehce rozštěpený scénář tak vylepšuje znamenitá Hřebejkova režie, živelná kamera, náladotvorná hudba a starší generace výtečných herců, výrazně převyšující tu mladší. (11.05.2010)

Hřebejk sice honí hned dva ocasy najednou (milostný trojúhelník, udavač StB), jenže ani v jednom případě nedojde k ejakulaci, což je většinou bráno jako velký neúspěch, nemám pravdu? Film chladný jako psí čumák, stojící na pseudointelektuálních žvástech a sázející pouze na mrazivou auru bývalého režimu. Ne, to skutečně nestačí. Herci jsou naštěstí dirigování perfektně, o to více mrzí angažování ochotníka Mikulčíka, Po technické stránce to je také téměř dokonalé, obsahově však znovu prázdné. Jarchovský má opravdu těžkou krizi. Tohle měl být Hřebejkův životní projekt? (17.11.2014)

Že Hřebejk Chudíkovu roli původně chtěl dát jistému českému režisérovi, je jen nicotná perlička ze zákulisí. Že jsem u Kawasakiho růže pořád myslela na Svědomí, už by mohlo něco znamenat. Když se diskuse po projekci okamžitě stočila k Vyššímu principu, nebylo pochyb o tom, že česká kinematografie je jeden velký Krejčík. Ale k věci: Postava Luďka je vážně geniální dramaturgický manévr. (15.12.2009)

Nadprůměrnou vypravěčskou i řemeslnou stránku téhle autorské dvojici nikdo neodpáře. Také na dramatickém poli jsou Jarchovský s Hřebejkem na české poměry suverénní. Tohle rozkrývání historie jedné rodiny má svou sílu, vrstevnatost i ambice. Pořádnou zásluhu na tom mají herci, kteří jsou jednoduše velmi dobří, jen Milan Mikulčík v roli zetě trochu ztrácí. Navíc Martin Šácha je moc šikovný kameraman, to samé platí o skladateli Aleši Březinovi. Snaha mluvit o vážném společenském tématu je v české kotlině docela vzácností, jakékoliv vyrovnávání se s minulostí mimo dokumentární tvorbu je tak v mých očích fajn. (24.11.2016)

Jan Hřebejk po všech těch průměrných Nestydech, Medvídcích a Kráskách v nesnázích opět prokázal, že je opravdu výborný režisér a v jakém žánru tkví jeho skutečná síla. Komorní a místy až mrazivá atmosféra, výborná kamera, bezchybní herci a dobře napsaný příběh, nad jehož vyústěním jsem přemýšlel ještě dlouho po filmu. A to se mi jen tak u nějakého (nejen) českého filmu nestává. (16.05.2010)