Mikulášovy patálie

I po druhém zhlédnutí jsem se ujistil, že je tato báječná francouzská komedie naprosto dokonalá. Goscinnyho knížky Mikulášovy patálie a Mikulášovy prázdniny jsem v dětství zcela bez výhrad zbožňoval, existenci filmové adaptace světa malého Mikuláše jsem tedy přivítal s velkým nadšením. Mimořádně šťastné obsazení dětských rolí, perfektní technické zpracování a odzbrojující záplava nadsázky a jedinečného humoru činí z této zábavné podívané sázku na jistotu. Toto je film, u něhož jsem dvakrát umíral smíchy, a už bych si ho nejraději pustil znovu. Už jen kvůli Louise Bourgoin v maličké roli sličné květinářky a opravdu nádhernému závěru, při němž se mi na rtech rozlil blažený úsměv smíšený s dojetím z celého toho obrazu idealizovaného dětství. UPDATE 19.3.2020 - Když jsem si to pustil po 7 letech znovu (samozřejmě v původním znění - dabing zde musí podle mě většinu toho francouzského kouzla zabít), byl jsem opět nadšený. Ten film je neuvěřitelně vtipný a optimistický a dokáže člověku úžasně zlepšit náladu. A to tak moc, až by měl člověk chuť se s hrdiny toho filmu setkat v dalších filmech - v tomto ohledu zamrzí, že v pokračování z r. 2014 už hráli všechny dětské role jiní dětští herci. (07.02.2013)

Ten nápad s Gérardem Jugnotem mě málem zabil ;-) Bezmezným milovníkem Mikulášových patálií jsem v dětství nebyl, několik příběhů jsem přečetl a byly velmi sympatické. Chápu, že tak legendární předlohu nejde zpracovat na sto procent (má nejmilejší příhoda o útěku byla jak se patří ořezaná), jde spíše o to, že snímek onu předlohu nepřipomíná. Pokud bych si ji odmyslel, do kina bych pravděpodobně nešel. (25.01.2010)

Z kreslených Mikulášových Patálií znám jenom jeden jediný díl (na téma "Tati, jak se pozná nosnost mostu?"), tudíž filmové zpracování hodnotím bez jakéhokoliv porovnávání s předlohou - a vychází mi, že je to špičková komedie pro celou rodinu a všechny věkové kategorie:) Samozřejmě vám někdy mezi dvanáctým a patnáctým rokem přijde dětský způsob vyhodnocování informací a řešení jednotlivých situací naprosto příšerně dementní a na facku (k čemuž jen tak BTW "sundej si brýle a řekni co vidíš...":))) ), ale je to prostě naprosto kouzelné a nádherně natočené k tomu. Stylizace šedesátých let je zvládnutá k dokonalosti, a hlavně to celé funguje i jako film, nejen série scének obšlehnutých z comicsu. Valérie Demercier jako maminka je ve svém emancipačním záchvatu a emotivních reakcích naprosto perfektní, paní učitelka Sandrine Kiberlain je pro změnu učiněný anděl - a obě potvrzují, že všechny pěkné Francouzky (těch asi dvacet...) jsou u filmu;) Zkrátka tleskám a milerád se zase někdy podívám znova, i když se většina minizápletek dá spolehlivě odhadnout předem. 80% (09.04.2012)

FFF .. Scénář: Laurent Tirard, Grégoire Vigneron .. Slavná a osobitá předloha .. a nyní navíc vynikající filmová zábava. V hrané filmové řeči funkční, s dobře vykreslenými charaktery pestrých postav a s dynamicky stavěným dějem. Patálii řeší Mikuláš vskutku ošemetnou aneb barvitě zkreslující dětský pohled na věc v kontrastu s dospěláckou realitou. Herecké obsazení je znamenité, dětští herci jsou typově rozmanití a rodiče příjemně komediální. Přesně ten typ rodinné komedie, kterou oceňuji a slabost pro francouzskou kinematografii už v tom tak zásadní roli nehraje. Těším se na knihy, Jiří. (19.11.2009)

Mikulášovy patálie budou jistě v určité části diváků, kteří jsou zároveň nadšenými čtenáři známé série knih s tímto hrdinou, vyvolávat rozporuplné pocity, tak jak je to běžné u filmových adaptací bestsellerů. Film zkrátka je jiné médium a nelze mechanicky přenášet knihu na filmové plátno. Něco se vypustí, něco upraví a především film jako vizuální umění konkretizuje tam, kde literatura pracuje s představivostí. Na druhou stranu z mého dohledu dopadl snímek nad očekávání dobře a vznikla velmi slušná rodinná podívaná, která má šanci zasáhnout všechny generace. Srovnání s naší televizní adaptací Bylo nás pět se přímo nabízí, jde o podobný motiv i retrostyl a konec konců i žánr. Francouzský snímek to ale měl těžší, Poláčkova kniha je útlá a vznikl podle ní seriál, zatímco Goscini napsal už řádku knih a scénárista s režisérem měli své představy vměstnat do jediného filmu. Bylo pochopitelně možné pojmout snímek jako nepřetržitý sled gagů a hlášek, ale tohle střízlivější pojetí mu sluší víc. Po herecké stránce velmi dobré, bez přehrávání a přitom se spoustou komických situací. Použitá stylizace zůstává v civilní rovině, není to takový ten bombastický styl, který známe z americké produkce. Celkový dojem: 90 %. (22.11.2009)