Indiana Jones a nástroj osudu

Ano. Pěkná rozlučka. Závěr příjemně dojal a to dokonce nadvakrát. Naneštěstí i v případě pátrání po "nástroji osudu" ale znovu chybělo to kouzlo opravdového velkého a poctivého dobrodružství jaké jsem vždy pociťoval při původní trilogii. Nepomohl ani návrat k tradičním a tolik divácky vděčným nepřátelům, doba se prostě změnila, jejich čas na výsluní pominul a navíc, ačkoliv na jednu stranu kvituji rozhodnutí udělat tentokrát trochu jiný typ protivníka, to s ním nedopadlo asi tak, jak bych si přál. Byl možná právě kvůli tomu rozhodnutí nakonec až příliš nevýrazný a utlumený (mrzí o to víc, že ho hrál tak dobrý herec jako Mikkelsen). Scénář každopádně rozhodně byl tematicky promyšlený a celý příběh byl hezky protkán motivy neúprosnosti plynutí času, nezvratností činů a událostí a stárnutí a v rámci toho se tak naštěstí přistupovalo i k samotnému Indymu, jeho zapojení do děje i charakternímu vývoji, takže prakticky nic nikdy nepůsobilo pitomě a nevěrohodně (naopak jsme na těchto základech dostali jednu z nejsilnějších sebereflexí starého unaveného hrdiny za dlouhé roky v noční scéně na lodi). Kde naneštěstí scénář už až tak dobrý nebyl a působil více než jednou až příliš videoherně a taktéž nataženě, byly akční sekvence. Což je, jak asi uznáte, u této série docela mrzuté. Už hned ta první (přes příjemný fakt, že ještě jednou vidíme doktora Jonese na vrcholu jeho sil a CGI obličej nijak ze zážitku nevytrhuje :) byla zbytečně dlouhá a působila velmi jako něco, co by se dalo vidět v Call of Duty či podobných válečných videohrách. Prostě klasická efektní scéna (set piece), která má diváka vyčerpat náhodnými, rychlými změnami kulis a přehnanou bombastičností, ale často se nedbá příliš na návaznost nebo vnitřní logiku (tu odnikud zničehonic padne bomba apod.). Protože toho si přece divák zahlcen vjemy nevšimne nebo nad tím mávne rukou. Téměř úplně stejnými problémy trpěla i akce v Maroku, jen tady se vytratilo i to atraktivní prostředí a noční tma, kryjící CGI, takže zbyla jen opravdu nekonečná vyčerpávající honička uličkami, kde se už na nějakou logiku a zemitost nehrálo vůbec. A navíc, co je nejhorší, téměř úplně chyběly i nějaké zábavné nápady a ten klasický fyzický/morbidní humor (zhrzený marocký mafián budiž čestnou výjimkou). Spíše jsem si tak místo akce hledal cestu k postavám kolem Indyho a ani v tomto případě mi to rozhodně scénář neulehčil. V první části filmu dosti nesympatická, neustále cynická a posměšně se chovající zlodějka naštěstí na rozdíl od nezajímavého padoucha prostřednictvím dobře napsaných interakcí prodělá vývoj správným směrem k vzájemnému respektu. V o něco menší míře to platí i o jejím mladém, podobně naladěném sidekickovi. Trochu větší problém je, že to je z postav, které měly nějaký prostor a vývoj, asi vše. Takže abych se vrátil zpět na začátek, i když jsem si film ve finále užil zřejmě zejména kvůli citovému vztahu k sérii a samotnému Indymu/Harrisonovi Fordovi, celou dobu toho dost chybělo. Věci, které by opravdu udělaly z jeho posledního dobrodružství film, ke kterému se budu chtít vracet. V osobní rovině byl závěr krásný, využití mysteriózního artefaktu efektní a efektivní (srdce každého historika a historicky pozitivního člověka musí v ten jeden přesný moment zaplesat) a dramatický oblouk tematicky fungoval, no zároveň chybělo celému filmu větší srdce, větší chuť do života. Scénář se více než jednou opíral o berličky a zrovna před koncem se opřel o jednu opravdu velkou, CGI z akce odstranilo značnou část té příjemné fyzičnosti a reálnosti, s postavami se trochu experimentovalo (což může být fajn), ale trvalo kvůli tomu déle najít si k něm cestu (a někdy to nevyšlo vůbec, což není fajn). A stopáž byla zbytečně nafouklá nudnými akčními sekvencemi bez opravdu funkční odlehčenosti a zábavnosti. Lepší 3. (29.01.2024) (méně) (více)