Indiana Jones a nástroj osudu

Poslední rozloučení s mužem, kterému žádná poušť nebyla moc žhavá, žádná džungle moc hluboká a žádná hrobka neproniknutelná. Kritický i finanční neúspěch značí, že vzpomínání na staré časy se už nosí v úplně jiné podobě než dříve a nekonečná nostalgie nemůže fungovat. Na mě ano, protože každá narážka na předchozí díly ve mně zavibrovala na správném místě a opravdu vážné momenty, které Forda nechávají hrát minimalisticky a přitom až tíživě dokonale, zaklínají dějové i divácké oblouky trvající několik dekád. Netvrdím, že jde o bezchybný díl, protože po brilantním úvodu se děj kolem průvodu povážlivě zastaví a naplno odbrzdí až v poslední třetině. Tam je nám ale darováno tolik překvapení kombinovaných s klasickým hollywoodským spektáklem, že se mi na výtky k předchozím minutám ani vzpomínat nechce. Pocit loučení s nejprvotnější podobou Indiana Jonese je tak hořký, protože mám najednou pocit, že pět dobrodružství je málo a vědomí, že jde o konec úmyslný, mi příliš nepomáhá. Zůstávají zavřená vrátka a kvalitní dobrodružný film, jakých v takhle upřímné podobě nezbývá mnoho. (07.07.2023)

Nostalgická dobrodružná jízda, kterou měl ovšem Mangold prostříhat o některé zbytečné CGI záběry a zrychlit tak tempo. Harrison Ford je každopádně tahoun a hlavně v emocionálních scénách (závěr) umí chytnout za srdce. Znovu jsem ale měl nedobytný pocit, že když píše scénář více lidí je to na škodu. Ty úvodní honičky jsou sice formálně fajn, ale vlastně jsou dost zbytečné. Jedna kratší by bývala stačila. Depresemi zžíraný, bolavý Indy je o dost lepší. Vombatka by bez problémů utáhla vlastní film/sérii jako civilnější Lara Croft a vlastně jako jediná Fordovi stačí. Mads je nevýrazný padouch. Záporáky on umí, jenže jeho nacistický vědátor vlastně padouch úplně není. Spíš takový chytrý nekňuba. Zcela bez poskvrny ovšem zůstává pověst Johna Williamse jehož nadčasový motiv a hravá témata udrží každého pravověrného až dokonce závěrečných titulků. (28.06.2023)

Poslední dílek skládačky nedal vydechnout. Řetězec akcí, brilantních nápadů a velké srdce na stříbrném podnose s tou nejupřímnější snahou diváka potěšit. A já jsem potěšená byla. Indy je legenda. Ikona. Láme mi srdce, že už je konec. Výtky vezdejší jsou v tomto případě na vodě, je to kult a Mangold dostál důstojnému rozloučení. Je borec, o Fordovi nemluvě. Špičkový biják a kdo to nepochopil, nezaslouží si ho. (03.07.2023)

Nový Indy funguje vcelku dobře na papíře a vcelku dobře i při sledování, jenže v moment kdy to skončí, zůstanete prázdní. Neměl jsem v sobě pocit, že bych viděl filmový zážitek, natož ukončení asi mé nejmilovanější filmové postavy všech dob. Nejedná se o vůbec špatný film a ve spoustě ohledů je to brilantní a nebo minimálně dobrý. Ale jako celek to do sebe nezapadne, ať už skrze nemístný smutný vykreslení legendární postavy, které do Indiana Jones filmu nepatří nebo skrze rozvleklé tempo. Akce, dobrodružné pasáže, tajemno kolem ústředního předmětu, záporák, tempo i dynamika postav s Indym, to všechno je dobrý, ALE zdaleka nejslabší ze série. U Indyho holt dobrý nestačí. Nemít to jméno Indiana Jones a nebrát si to obří sousto rozlučky, asi bych šel i o tu hvězdičku nahoru. Jako samostatný dobrodružný film je to vcelku povedený, ale jako konec Indyho to nestačí. V celém filmů je hravosti a nápadů, co Spielberg dokáže mít ve dvou scénách. Ve výsledku nic proti tomuto filmu nemám, nevadí mi, necitím k němu nenávist. Je tu jen určitý pocit prázdnoty a zklamání, že to mohlo být něčím jedinečným a speciálním a ono je to prostě "jen" fajn. Ovšem děkuji panu Fordovi, že i ve svém úctyhodném věku dal všechno do poslední jízdy s kloubokem a bičem a aspoň se pokusil o to, dát fanouškům po čyřiceti letech finále. Díky za vše! (30.06.2023)

Po téměř hororových ohlasech z Cannes to mohlo být mnohem horší. Hlavní problém nového Indyho spočívá v tom, že kdyby nevznikl, nic by se nestalo. Šance na důstojné předání žezla nevyšla už ve čtyřce a tohle je jen další připomínka, že stejně jako Maverick nepatří ani doktor Jones do starého železa. Mnoho zajímavého o jeho minulosti se nedozvíme, stejně tak neproběhne ani žádná redefinice jeho světa a výsledkem je tak „pouze“ bezproblémově důstojné dobrodružství obsahující všechny dobře známé propriety. Mezi ně patří spousta honiček, bizarní náhody, úniky z nemožných situací, cestování kvůli macguffinu a slovní špičkování ve velmi nevhodných momentech. To všechno tu je, stejně jako až smutně neschopný nacíček s tváří Madse Mikkelsena. Chemie mezi Fordem a Phoebe Waller-Bridge funguje o něco lépe než s Shiou LaBeoufem, ale hlavním tahounem je samozřejmě stále charisma Harrisona Forda. Přeceňovaný polo-patlal Mangold nedokázal novému Indymu vtisknout jedinečnou či moderní tvář, sází spíše na nostalgii a osvědčené prvky. Ale pokud patříte mezi ty, co si s (velmi) starým známým rádi užijí další dobrodružnou jízdu, nové dvě a půl hodiny nasazování klobouku a práskání bičem by vám vadit neměly. (28.06.2023)