Generál Nil

Poláci zřejmě neumí natočit průměrný film, buď se jim velmi vyvede, nebo vznikne něco takhle blábolivě nudného. Hrdina odboje, o němž se dozvíme, že tak trochu vymyslel jednu akci, tomu prostě ani při nejlepší vůli nedokážu říkat životopisný snímek. Podivuhodné zakomponování flashbacků také nepatřilo zrovna k vrcholům filmařského umění. (19.06.2016)

Ve filmu jsem se konečně dozvěděla, kdo vlastně byli ti strašní soudci a prokurátoři, kteří posílali nejlepší syny národa na šibenici. Kdo byli hlavní komunisté, kteří po válce převzali moc v Polsku i u nás. Tento film je skvělý, protože na stůl položí všechny karty a na nic si nehraje. Ano, takto zemřeli nejlepší vlastenci, a toto jsou lidé, kteří je popravili a nikdy za to nebyli potrestáni. Bravo, Poláci. (25.04.2017)

Bezprostředně po zhlédnutí jsem nabyl dojmu, že nám pšontci sprostě vyčórovali Heliodora Píku, aby mohli taky frajeřit, že jim jejich zkurvení komanči zařízli významného generála a válečného hrdinu. Historické zásluhy a poválečné osudy Cheliodora a tu tego Emila jsou totiž skoro jako přes kopírák. Ale naše rudé kurvy byly první, heč! Čili jejich rudé kurvy jen o čtyři roky později skopčili nouhau a trapně se opičili. Každopádně je z toho takové to klasicky šablonovité, solidně natočené i zdramatizované životopisné drama o zrůdnostech levotočivých pamrdů a jejich obětech, jakých už bylo uplácáno minimálně několik desítek. Ale zjevně je to pořád málo a my ne a ne se z historie poučit, ač inicializační metody novodobých vypočítavých neomarxistických sviní a jejich zmanipulovaných přitroublých pohůnků, kteří v masově šířené patoideologii kolektivního myšlení nacházejí své místo na slunci i sysel života, jsou naprosto totožné s jejich předchůdci, a je jen otázkou času, kdy od potlačování svobody slova, cenzury a veřejné dehonestace a ostrakizace jiných názorů přejdou zase do masitější fáze dvě. Načež věční gaučoví bojovníci budou opět pár dekád s jhem a kravským zvoncem na krku obětavě orat na 120 % pro „blaho lidu“ a unisono bučet eurointernacionálu ve jménu těch, co „byli ničím a teď jsou vším“. (30.03.2022)

Poláci už se cítí i na dobové historické životopisné příběhy. A jdou jim skvěle. Jen u filmu Generál Nil jsem měl trošku problém s tím, že jsem se příběhově těmi různými časovými flashbacky a přeskoky poměrně dost ztrácel. Nakonec jsem ale smysl všeho pochopil a docela se podivil. Vlastně nepodivil. Jen utvrdil v tom, že padesátá léta minulého století byla hnus nejen u nás, ale i v Polsku. (19.07.2016)

"Fieldorf, Fieldorf...Kto to jest Fieldorf?"...Súhlasím so všetkým, čo napísal užívateľ Big Bear a ďakujem mu za tip. Svěrák vážne túto tému v Tmavomodrom svete nadhodil a paradoxne bola tým najlepším v jeho filme o letcoch. Tu je príbeh úplne iný, ale vyrovnávanie sa s tými, ktorí trochu pričuchli k Londýnu a západnej kultúre je takmer rovnaké. Aj u nás mnoho ľudí skončilo takto, ale nenašiel sa nikto, kto by o tom natočil film. Zato hovadiny točíme jedna radosť. Keď vás v cele začnú mučiť, trhať nechty kliešťami, držať vás v mokrej cele a nútiť vás podpísať nepravdivý zdrap papiera, začnete uvažovať nad tým, prečo a začo sme to vlastne v tej vojne bojovali...Veď tie komunistické svine nie sú o nič lepšie ako tie fašistické... Príbeh generála Nila je výborný, o pravdivosti nezapochybujete ani na chvíľu. Film mi celý čas pripomínal knihu Rozhovory s katom. Veľmi podobný príbeh, s tým rozdielom, že autor to zázrakom prežil a napísal o tom skvelú knihu. Odporúčam ju všetkým, ktorých film zaujal. Už roky čakám na jej zfilmovanie, ale Generál Nil z veľkej časti naplnil moje čakanie na neho, aj keď je príbeh trochu odlišný. Ľudia ako A. E. Fieldorf boli pravý hrdinovia, bohužiaľ komunistické kurvy presne vedeli ako na nich. 100%. (07.10.2012)