Nafukovací panna

Úvod byl skvělý a vůbec za celou první polovinu bych bez váhání dal plný počet. Tam to totiž fungovalo přesně tak, jak mělo - je to krásně poetické, posouvá se to pomalu, ale přiměřeně, bizarní námět je správně využitý a vedený, dokonce i místo pro humor se zde najde a většinou mě příjemně pobavil ("Tohle vám pomůže na ty švy.")... Snad bych ani skoro neměl co vyčítat a už to i vypadalo na nejlepší Kore'edův film. Jenže v druhé polovině už asi nevěděl, jak ten film vést, takže se tu určitou dobu nic neděje, nikam se to nehne a tím pádem to ani moc nefunguje, no a pak přijde posledních 20 minut, které to, co se zde celou dobu budovalo, úplně zabily. Mohl z toho být krásný poetický film o tom, že život nabízí mnoho hezkých i smutných chvil (jen musíte přistoupit na bizarní nápad a trošku větší počet sexuálních scén, které sem ale patří), ale tady zničehonic nastal úplný mindfuck zvrat a od něj to spadlo kamsi skoro až do nihilismu. Klidně ať ten film tak končí, ale ať k tomu dojde přirozeně, ne tak hloupě, kruci... Proto jsem z toho ve finále dost zklamaný, protože ta první půlka vypadla skutečně perfektně. Nakonec tomu tu slabou čtvrtou hvězdičku právě kvůli ní dám (+ úžasná kamera, skvěle vybraná hudba, perfektní herecké výkony a hezká hlavní herečka), ale zklamání se prostě vůbec nevyhnu. On se vlastně ten film dá brát i jako podobenství o ženě, která ve vztahu není pro manžela ničím jiným, než "nafukovací pannou", které se vykecá a pak ji ojede. Něco se v ní ale zlomí a ona se rozhodně mu být nevěrná a najít konečně lásku, kterou v tomhle světě nikdy nezažila. Podle mě to i podobenství je, pár symbolů je v tom skvělých a promyšlených a celkově to dá smysl i při téhle interpretaci. Jo a vadil mi zbytečně velký počet postav, z nichž některé by se bez problémů daly vyškrtnout. Slabé 4* (07.02.2021)

Korejka Du-na Bae mě poprvé nadchla (ještě než mě nadchla podruhé v Cloud Atlasu) v téhle japonské brilantní hořkosladké a melancholické lahůdce. "Cože? Korejka v japonském filmu?" Ale ano, proč ne, ona... ona v něm skoro nemluví, ona v něm totiž hraje šuk... pardon, nafukovací pannu. Nafukovací pannu Nozomi, kterou jednoho dne zkrátka přestane bavit dělat jenom to, co obvykle takové... nafukovací panny dělávají, a rozhodne se podívat ven. Začne chodit do práce, učí se mluvit, poznává svět, a tak. Její páníček si toho dlouho vůbec nevšimne, takže má Nozomi spoustu zajímavých zážitků; jen si musí dávat pozor na ostré hrany. Pozoruhodný film - chvílemi úsměvný, chvílemi smutný, chvílemi k zamyšlení... a nádherně - ryze japonsky - zvláštní... (18.04.2014)

Hirokazu Koreeda opět přichází se sociálním dramatem, ve kterém se mu daří s jemností jemu vlastní až poetickým způsobem reflektovat problémy současnosti. Vyprávění skrze nafukovací pannu může zpočátku vyvolávat otázky o laciné podbízivosti, personifikaci tématu vyprázdněnosti a zbytečnému sexuálnímu podtextu, nicméně Koreeda k ničemu takovému nesklouzává. Nevolí cestu humoru, ale podává děj s vážností a nejen díky odzbrojujícímu hereckému výkonu Bae vdechuje nafukovací panně život a umožňuje divákovi, aby chápal veškerá její životní dilemata a dokázal se do ní vcítit. (09.05.2015)

První setkání s režisérem a rovnou docela neortodoxní příběh nafukovací panny, kterou už nebaví, že je určena pro jeden jediný účel a tak oživne a začne projevovat emoce. V hlavní roli Du-na Bue odvedla překrásný výkon a udělala z filmu nádhernou poetickou záležitost. V kolika filmech můžete říct, že v hlavní roli nafukovací panna hledá emoce a divák má naopak co dělat, aby je ovládl. Moc hezké, je vidět, že Hirokazu Kore´eda je top filmař, protože poetika a realismus mu je vlastní tak, jako bylo třeba našemu Menzelovi. (05.02.2024)

Nádherné...neuvěřitelně jemné a drsné zároveň. Náhražka zajišťující uspokojení sexuální potřeb hledá své místo v tomto světě...asi tak jako my všichni, každý zřejmě potřebujeme čas od času vyfouknout a znovu nafouknout, abychom pochopili, v jakém úžasném světě žijeme. Pohlceni každodenním stereotypem a marností lidského snažení rezignujeme na vše morálně poctivé a naše snahy většinou končí na smetišti v pytli na odpadky, jako zde...ale stále je zde naděje a také zodpovědnost za své činy...naše životy. Klasicky lidský Kore'eda, jen toto jsem chtěl vlastně napsat... (05.07.2024)