Utrpení mladého Boháčka

Rozhodně nejlepší komedie Pavla Landovského, určitě o třídu lepší než Svatba jako řemen. Asi pro mne zůstane trvalou záhadou, zda Tonda Boháček byl skutečně nesmělý nebo se neuměl vzepřít matce, dnes by byl zcela určitě natočen jako výjimečně kvalitní LGBT polomuž. Já si ale myslím, že to prostě se ženskými neuměl (čímž jsem ho o pár let později následoval), a tak mu nic nevycházelo a nakonec to muselo dopadnout pořádným trapasem se dvěma holkami na jednom smetišti. Reginu Rázlovou jsem snad taky neviděl v pamatovatelnější roli (snad kromě Nejmladšího z rodu Hamrů, kde se opět setkala s J. Satoranským). A Jorga Kotrbová byla vlastně pěkná holka, no, když mi bylo šestnáct, tak mi připadala hrozně stará... Pět hvězdiček. (22.07.2019)

Názor, že vůbec nejtěžším žánrem Thálie je právě komedie, prozrazuje takřka neomylně nositele, který je hlouběji zasvěcen do skutečných vztahů, poměrů i možností zákulisí, toho, co, vidět není, ale jasně přitom určuje kvalitu nabídky tvůrce diváku, konzumentovi. Jméno Františka Filipa je známo především z televizní dramatiky třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA se stalo ojedinělou možností, šancí, jak přesvědčit o oprávněnosti i jeho filmových ambicí. Výsledkem je sevřený, cudný film, který charakteristickým, pro Filipa nezaměnitelným způsobem líčí příběh ne z města, ne z velkého prostředí hraničních vášní a situací, ale naopak ze zdánlivě zanedbatelně pominutelné stojaté skutečnosti venkova - lhostejno, zda v pohraničí, jak naznačuje film, či kdekoliv ve vnitrozemí, jak se to také mohlo stát i udát - vypovídá mnohé o době svého vzniku. O rovnosti ve vztazích, o slušnosti mezi lidmi, o světlech i méně osvětlených místech jejich povah uprostřed všedního dne, v němž úporně hledají sami sebe a své místo v životě. I tyto postavy se už zařadily mezi naše zklasicizované předky a tvoříce jakési pandány např. ke Kleinově homolkovské trilogii, jsou traktovány v lidské, hřejivě úsměvné poloze, která vždy Filipovi byla tak vlastní. Mládí, které tu také dostalo svou šanci, se odvděčilo řadou pozoruhodných výkonů, jež patří k vrcholům civilní herecké školy šedesátých let. Pomineme-li Pavla Landovského, pro nějž to byla jeho snad vůbec největší - zlomová - příležitost v českém filmu československého období, nelze nezaznamenat Stellu Zázvorkovou, která se tehdy postupně přehrávala do rolí starší ženské generace, a kupodivu i Regínu Rázlovou, jež tu naznačila svůj mimořádný herecký talent, jenž posléze utonul v jejích normalizačních angažmá. Nepřehlédnutelnou kráskou-ztělesnitelkou mladé ženy své doby byla již tehdy dlouholetá potomní smíchovská herečka Jorga Kotrbová. Venkovský svět JZD, nabírajících tehdy dech a postupně se vzpamatovávajících z nejhorších následků násilné kolektivizace padesátých let, dostal v tomto neokázale mimořádném filmů svůj obsah, rozměr a tehdy ještě i perspektivu. Komunistická skutečnost, jejíž obraz zachytil, by byla bez tohoto skromného, ale původního a hlubokého svědectví hned o jeden důležitý polodrahokam faktu chudší. Zbytečně a nevratně. (17.09.2007)

Film má tu smůlu že jeho uvedení v televizi se rovná svátku. A přitom je to báječná komedie, jejíž téma je nadčasové a aktuální v kterékoli době. Nesmělému mládenci Tondovi Boháčkovi je přes třicet a ještě nemá úmysly se oženit. Jeho maminku to trápí a shání mu děvče na inzerát. On se za ním vydá a po nevydařeném ranďáku za hustého deště vezme půvabnou stopařku. Dostane nápad. Vezme ji domů a představuje ji mamince jako tu dívku na inzerát. Jenže to není všechno. V hlavní roli opravdu září Pavel Landovský, který svou postavu ani nehraje, ten ji prostě žije. Příjemná atmosféra na vás dýchne a připraví vám vynikající oddechovou zábavu. (11.05.2006)

Starší chlapec pod mamkinou papučou nie je celkom šťastná voľba, ale aj tak sa nájdu dve veľmi pohľadné dievčatá, ktoré sa o neho takmer pobijú. Toľko k trochu nereálnej zápletke a viac deja vo filme v podstate ani nie je. Trápnych situácií je zase nadbytok, niektoré celkom absurdné a občas je to až príliš aj na takúto komédiu. (18.04.2014)

Znáte to, když si potřebujete na chvíli oddechnout od běžné dnešní produkce a sáhnete po něčem starším na odreagování a vyklube se z toho dosud nepoznaná perla? Laňdák a Stella jsou úžasní a jejich rozhovory, to je jedna skvělá "hláška" za druhou. Pokud zrovna netoužíte filozoficky hledat smysl života (i když:-)), budete se královsky bavit. Vůbec vám nemusí vadit, že příběh je velmi jednoduchý a zbytek herců spíše jen sekunduje. (27.11.2015)