Hra

SPOILERY! Kolem postaršího mrzouta se srotila banda "andělíčků". Kdyby Fincher odstranil finální vývojový zvrat, film by skončil sice bez úplné pointy, ale zato tak depresivně, jak se celý film vyvíjel. A ta narůstající paranoia, pocit, že tohle všechno je jen zlý, po čertech zlý sen, tohle zkrátka Fincher uměl na jedničku. Ta paranoia! Po chvilce už máte dojem, že ONI jsou všude, sledují každý váš krok a je s nimi spolčen kdekdo od Dalajlámy přes prodavače zmrzlin po bezdomovce nabízejícího noviny. Je to na slabší búro, hlavně za ten konec, který vám vysvětlí do puntíku vše, já bych dal přednost o 180° otočené alternativě. Ale i tak - je to Fincher, který nezklamal. PS: Za takovej dárek bych kombinačkama formoval dutinu ústní.......... (19.09.2006)

Nepřiznaný spin-off Gordona Gekka z Wall Street a civilnější verze cronenbergovských thrillerů Videodrom a Existenz. Scenáristický tandem Ferris/Brancato se po řadě béček a průměrné Síti vybičoval ke krásně paranoidnímu scénáři, který Fincher natočil s luxusním vizuálem a tísnivou atmosférou jemu vlastními a Douglas v hlavní roli sálá arogantním charizmatem a jako morousovitý bankéř je nucen (velmi doslovně) opustit svou komfortní zónu a padnout na dno. Ano, celou dobu se vkrádají pochyby, že to nebo tamto se snadno mohlo nepěkně zvrhnout, ale ten film mě od prvního zhlédnutí v kině baví (dokonce víc než Sedm) a jsem ochoten to ignorovat. (29.05.2016)

Určitě mám dlouhá léta budovanou slabost pro velké filmy Michaela Douglase z 80. a 90. let a Fincherova Hra patří mezi vrcholy této skvělé epochy. Kdo by odolal napínavým thrillerům, ve kterých Michael prakticky nesleze z plátna? Parťáky mu jsou Sean Penn a Deborah Kara Unger, téma je dobově poplatné v mnoha ohledech a je to celé velmi příjemné. Takovému požitku nelze odolat. (10.09.2022)

„I´m being toyed with by a bunch of depraved children.“ Hra se má hrát za účelem radosti či vzdělání a právě v tomto případě má investičního žraloka naučit tomu, že člověk bez peněz sice ztratí na zajímavosti a respektu, ale může získat zpátky tvář. Nevím, z jakých pohnutek si se mnou pohrával Fincher, ale já si jen kvůli jeho jménu před precizně natočeným "souborem podivných náhod" na zadek nesednu. The Game měl být ten typ filmu, jemuž druhé zhlédnutí dodá punc výjimečnosti, ale tady to funguje, i díky značně uhozenému závěru sesazujícímu snímek o další stupínek k průměrnosti, přesně naopak. Škoda, že si Nicholas nestoupnul na okraji střechy kousek vedle a nepřistál Arminovi přímo do krevetového koktejlu. Brácha by pak možná dostal i slevu.. (22.03.2010)

film s asi nejprekvapivejsim zaverem, ne s jednou ale s nekolika tvystridajicimi se pointami, a kazda totalne znici to, co sis do tehdy myslel. dokonale. rozhodne pro ty, kdo maji radi paranoidni skvele natocene a scenaristicky propracovane thrillery, doporucuji.. fincher je na poli filmoveho prumyslu neco uzasneho, mozna i proto, ze si vybira takto neklasicke pribehy (nebo z casti klasicke, ale pritom jen ty nejlepsi) (21.07.2009)