Sebevražedný oddíl

Čekal jsem něco svižnýho a drzýho, dostal jsem dejchavičnej mash-up prvků, které fungují ve filmech Marvel, ale ne u DC. Jejich nové multiverzum je nepřehledná a nesourodá drť, která budí dojem něčeho, co se rodí v hlavách kravaťáků od stolu a ne v mozku člověka, který má skutečně přehled a jasnou vizi, jak má celek vypadat. Prostě tu chybí někdo jako Kevin Feige (strážce DC Sandboxu Snyder není schopnej uhlídat ani svoje filmy, natož celý univerzum). Ayer režijně i scenáristicky zoufale tápe (jediný zvrat v nulovém ději je scéna, kterou divák viděl záběr po záběru hodinu před tím, wtf?), typy sociopatů jsou spíš na první dobrou a často nevyužité (ovet the top Letův Joker jako romantická vložka?). Soundtrack je tak nabušený a eklektický, až vyznívá do ztracena. Vysloveně kopou hlavně scény s Deadshotem, ze kterého Will Smith udělal čistej požitek (proto ***) a pár kousků sexy magorky Margot Robbie. Jinak je tahle wannabe radikální facka konkurenci jenom upocený potvrzování superhrdinského status quo, které bohužel není ani zpola tak zábavné jako v případě Strážců galaxie. No a pokusy vytvořit temný obraz světa, kterému místo Nicka Furyho vládne brutální bitch Amanda Waller... sorry, to už působí tak křečovitě, že to nejde moc brát vážně. DC tápe (a furt to není zábava). (03.08.2016)

Is this the real life? Is this just fantasy? Vztah Ayera k Sebevražedné kohortě ovlivněné producentskými touhami po veselí na úkor temnoty, násilí a neučesanosti je vlastně stejný jako vztah Margot Robbie k elastickým velmi krátkým šortkám obalujícím pozadí Harley Quinn. Ví, že tak musí vypadat, aby na nich oko spočinulo a práce na obsahu evidentně vyžadovala nemálo úsilí. Jenže, i když jsou její, stejně ji nepatří.. (05.09.2016)

Nezapomeňte, jsme padouši... Tož já mám dojem, že zapomněli docela dost. A ta nejdůležitější věc ze všech, nejdůležitější, ta, co mě štve nejvíc, ta, co mě naštve hned na začátku a už mě to nepustí až do konce: Když už ve filmu chcete používat písničkový soundtrack, tak do těch písniček nekecejte! Když se rozhodnete použít skladbu jako vyjadřovací prostředek, nechte ji vyjadřovat. Když pustíte písničku jako první věc, která je ve vašem filmu slyšet, uvádí ho, navozuje náladu, nastavuje pravidla, nechte ji hrát bez přerušování delší dobu než nicotných patnáct vteřin. Nezeslabujte mi House of the rising sun, sotva začala působit, abych místo toho slyšela někoho říkat: -"Čas na polívku. Večeře. Floyde, pojď ke dveřím." -"Jenom kamarádi mi říkají Floyd." Vážně byla tahle dialogová výměna tak zábavná, potřebná, originální a poutavě provedená, že si zaslouží překrýt megamocný časoprostor manipulující tajná přání vyjevující baryton Erica Burdona? Nemyslím si. Nekecejte mi do mojí hudby. Nedělejte to. Ne. A jenom úplný šílenec a sebevrah (sic!) takovému barbarskému zacházení podrobí v jednom filmu dobrých dvacet tři písniček. Hanba. Hanba. Hanba. (05.12.2016)

Já tu bláznivou čůzu jménem Harley Quinn v kombinaci s Heathens od Twenty One Pilots a celkově nabitým soundtrackem, prostě můžu! Byl to jeden z mých nejvýraznějších kino-zážitků (pravděpodobně i proto, že jsem si pořídila tričko Harley, okoukala její nabarvené vlasy a koupila tématické tričko příteli, ha). Mělo to vtip, mělo to spád - a když už to řekne hater Marvel a superhrdinů, to už je co říct. Nicméně, co naprosto posrali - pardon, posral - je Joker. Nepotřebuji kopii nezapomenutelného Heatha Ledgera, a ruku na srdce - to ani nejde. Ale Leto byl prostě šílenej a afektovanej stejně jako jeho smích. Ve spojitosti s ním mě napadají slova jako laciná atrapa. Přestože ho mám jako herce opravdu ráda, tahle role mu prostě nesedla. Joker mi byl po celou dobu k smíchu (ale spíš takovému zoufalému smíchu). Naštěstí, přestože se vyskytuje na plakátech a v upoutávkách téměř jako hlavní hrdina, na plátně byl dohromady asi pět minut, takže to filmu odpouštím. A Will Smith v mých očích výrazně stoupl, protože hned za Harley je to nejlepší a nejzajímavější postava. (O těch dvou bych vlastně brala celý seriál.) (11.11.2016)

Jako jediný ze zloduchů, ze kterého bych se pos..., pokud bych ho potkala osobně, na mě působil Joker. I když mě jeho pozdější zázračné přežití značně překvapilo. Nicméně je to fantasy a tak proč ne. Dcera je z filmu naprosto odvařená a zná zpaměti kdejakou frázi, hlášku a chechtala se skoro pořád. Nemám jinou možnost, než kvůli ní zvednout své hodnocení, i když to teda podle mě žádná hitparáda zrovna není. Ani žhavý mazlík Rick nemohl výsledný dojem zachránit. Chyběl mi tam celkový fíling, jenž by mě chytil a nepustil. (11.12.2020)