Úkryt

Velmi napínavý thriller se skvělou atmosférou, výkony a kamerou, kořeněný různými vychytávkami typu průlet uchem konvice a podobně. Není to bez vad a zvláště prohození pozic mezi Fosterovou a lupiči je trochu kostrbaté, ale v kině se na to dalo klidně zapomenout. Ještě poznámka. "Nejnormálnější" je relativní pojem. Kdyby to natočil někdo jiný, všichni by o tom mluvili jako o velmi netradičním filmu. :)) (08.06.2006)

David Fincher ani tentokrát nezklamal. Na minimu prostoru (plus/mínus jeden barák) podává maximální výkon. ÚKRYT pro mně sice není film, u kterého bych byl nějak extra v napětí, podupkával strachy nohama ;o) nebo šokem nechal pop-corn viset v prostoru (někde v půli cesty mezi miskou a ústy). To, čím mně Fincher opět uhranul je způsob jak tento film natočil - všechny ty různé filmové finesy, hříčky a vtípky, na které se vždy tak šíleně rád koukám. Nemalou roli na dobrém pocitu z filmu mají také herci. Jodie Foster to v roli "ženy ve středních letech" moc sluší; Forest Whitaker opět konsternuje svým klidem a pokojem. A hudba? To je kapitola sama o sobě. Shrnuto a podtrženo: Není to sice 100%, ale 80% až 90% si tento film bezpečně zaslouží. (03.12.2004)

Já věděla, proč jsem si dala Davida Finchera do své režisérské topky, a to teprve po tom, co jsem od něj zhlédla jeden film, a to "Sedm". Protože jednoho dne přijdou výjimečné a nezapomenutelné filmové zážitky (Klub rváčů) a nadprůměrné filmové zážitky (Úkryt). První, co mě na tomto snímku zaujalo, byla geniální kamera. Poté se objevil Forest Whitaker coby sympatický lupič s dobrým srdcem a bylo to ještě lepší. Film je nápaditý, napínavý, avšak na podruhé zhlédnutí jsem si povšimla pár drobných provařených žánrových nedostatků (vedle je soused, haló, pomozte nám, slyšíte?). Konec bych čekala více "Fincherovský". Celkově však velký nadprůměr. (23.02.2008)

Úkryt mi způsobil nefalšovaný šok. Z údajně nejslabšího Fincherova kousku se vyklubal prvotřídní thriller a je mi fuk, zda toto mé odhalení zapříčinila naprosto nulová očekávání. Dvě věci - kameramanské pozlátko v podobě průletů uchy kuchyňských nádob a podobných fíglů je sice možná trochu navíc, ale taky slušně umocňovalo napětí jednotlivých scén. Často vytýkané klišé s dcerou diabetičkou, jejíž léky jsou samozřejmě mimo úkryt, také nebylo ku škodě věci - naopak! Postupně narůstající vědomí ubíhajícího času, který konfrontuje snahu zločinců dostat se dovnitř s narůstající potřebou dcery vzít si léky a tlakem na matku, která musí tuhle psychologicky zničující situaci ustát a ještě zajistit vše potřebné v extrémních podmínkách, je podáno zcela bezchybným způsobem. Výměna pozic v závěrečné třetině byl takřka geniální nápad. Zkrátka, i klišé může být použito nápaditě. Když ke skvělému scénáři, bezchybné režii a provokativně hrající si kameře připočtu skvělé herecké výkony a hudbu, která svým minimalismem a většinovou nepřítomností skvěle koketuje s už tak nepolevujícím napětím, vychází mi veliké thrillerové překvapení. 9/10 (05.08.2009)

„Vypadnite z môjho domu!“ – „Mama, povedz ´ku*va´.“ – „Ku*va!“ – „Nie, povedz ´vypadnite z môjho domu, ku*va´.“ – „Vypadnite z môjho domu, ku*va!“ Jedna z mojich najobľúbenejších fincheroviek. Po jeho kultových peckách Sedem a Klub bitkárov sa s napätím očakávalo, aký projekt si Fincher najbližšie vyberie. A všetci boli zaskočení, keď siahol po scenári k "bežnému" home invasion trileru. Ono je ale jedna vec, ak máte scenár k bežnému home invasion trileru a niečo iné, ak ho písal David Koepp a neoficiálne vylepšoval Andrew Kevin Walker (Sedem, 8MM, Ospalá diera). Scenár obsahuje viacero pozoruhodných detailov typu „Takto sa to nikdy skončiť nemalo.“ (jedna z najčastejších vetných konštrukcií kriminálnikov, ktorým sa zločin vymkol spod kontroly) alebo rozhovor so sympatickým a vnímavým mladým policajtom, ktorý vidí, že hrdinka nemôže nič prezradiť. Mojím obľúbeným je moment, v ktorom si Raoul dá dole masku, ktorú mal 90% minutáže. Čakáte monštrum, netvora v ľudskej koži, zjavného magora s jedným okom... a on je to priemerný chlap, akého by ste si na ulici ani nevšimli. Hlavnú rolu si užíva Jodie Foster, ktorá mala s Fincherom spolupracovať už v Hre, ale nič z toho nebolo a z Douglasovej sestry sa vtedy stal brat v podaní Seana Penna. O to viac si obaja spoluprácu vychutnali v Úkryte. Napätie vytvára nielen trojica pošukov v dome (skvelý Leto, presvedčivý Whitaker a mrazivý Yoakam), ale i naštrbený vzťah s vynervovanou puberťáčkou, ktorá je miestami neznesiteľnejšia, než lupiči. Stvárnila ju výborne Kristen Stewart, z ktorej som mal už v kine dojem, že ju čaká obrovská budúcnosť.  Po vizuálnej stránke je to fascinujúci projekt. Kameramani Darius Khondji a Conrad W. Hall sú absolútnymi majstrami vo svojom fachu a film podľa toho vyzerá (už tie úvodné titulky!). Z viacerých scén si ohryziete nechty (prvý útek do bunkru). Sú prítomné rôzne bizarné cameo srandičky, ako Walker v úlohe suseda alebo Nicole Kidman ako hlas v telefóne. Vadila mi možno len genialita zločincov, ktorí vytušia skoro každý krok hrdiniek. Chápem, že Whitaker je macher cez techniku a poriadne mu to páli, ale aj tak mi jeho neviditeľná veštecká guľa vadila (výbuch plynu alebo to, čo sa práve hrdinka chystá spraviť s mobilom). Diváci si túto psychojazdu užili: pri rozpočte necelých 50 miliónov ich celosvetovo trhla fajnových temer 200 (!). Kino Považan NMnV 2002 (10.11.2004)