Mizerové navždy

Očekávání obrovského průšvihu bylo na místě, nakonec je však dlouho odkládaný návrat Mizerů překvapivě příjemným akčňákem. Chemie mezi nestárnoucím Willem Smithem a naopak velmi stárnoucím, ale oproti Kevinu Hartovi značně decentním Martinem Lawrencem stále funguje, stejně jako žánrové kombo akce a humoru. Honičky ani přestřelky se do akčního kánonu nezapíšou, ale vůbec nenudí a díky dialogovým vtípkům filmu odpustíte i velkou míru scenáristické přepálenosti. Ta dává vzpomenout na devadesátky, což se třeba na nedávném Blíženci podepsalo hodně negativně, ovšem zdejší floridský vibe nás vrací do dob, kdy se bruckheimerovská poetika tyčila na vrcholu žánru – a to si nechám líbit. V rámci žánrových limitů jsou tak Mizerové navždy suverénně zvládnutí a malí kluci v nás se můžou bavit stejně jako před dvaceti lety. (01.04.2020)

No teda, tohle je latinskoamerická telenovela jak vyšitá. A neospravedlňuje to ani fakt, že to scénář uvědoměle nechává postavy na plnou hubu přiznat v průběhu filmu. Za mě jsou třetí Mizerové dost nahodilým navázáním na předchozí dva díly, v němž Michael Bay vyloženě chybí akčním scénám, a docela zábavné cameo to těžko zaplácne. Konec je pak jen totální výplachový cliffhanger hodný leda tak série Rychle a zběsile, přitom já měl vždy Mizery za o něco solidnější franšízu. (03.04.2020)

Nechtěl jsem se do přepálené verze Miami vracet, ale noví tvůrci vypálili nejen rybník, ale celou sérii. Adil a Bilall totiž natočili její nejlepší díl. Pořád se pro infantilní hlášku nejde daleko a nejedna pře ústřední dvojice trvá několikrát déle, než by bylo ve jménu vtipu záhodno, ale je znát daleko lepší odhad toho, co publikum vydrží a míra provází jak scénář, tak akční výkruty. Baví mě i ten ústřední přežvýkaný zvrat, který třeba někomu přijde na hlavu, ale mně zkrátka sedí, že se ze zdánlivě neviditelného záporáka může překvapivě elegantně rázem vyklubat důstojný protivník. (23.12.2020)

Nesmírně příjemné překvapení. Kluci režisérští pochopili, jak natočit kvalitní devadesátkovou akci se současným feelingem a místy i inovativní kamerou během akce. Skoro se nemůžu ubránit pocitu, že tohle je jeden z mála návratů z devadesátek, který se doslova povedl. Příběhově v pohodě, akčně parádní a herecky se to vrátilo přesně do prvních dvou dílů. Will Smith a Martin Lawrence jsou i po dvaceti letech pořád stejní borci, kteří hlásí o sto šest a diváka to může zatraceně bavit. Jedno z největších překvapení, co si pro mě Hollywood za poslední léta připravil. (24.09.2020)

Kůl Vilík a trapák Lórenc zpět u filmu, který nastartoval a nasměroval jejich kariéry. Tu Vilíkovu do nejvýhřevnějších výšin Holého Údu a k rolím v nejdražších a nejprestižnějších filmech, trapákovu pak do nejsmrdutějších zákoutí žump semidebilního fekálu pro nejretardovanější smíšky a jinak mentálně invalidní nedonošence. Ač je to prachsprostá vykrádačka o třídu lepšího Rigsova nihilismu a Murtóova předpenzijního lkaní, chybí tomu Zálivova megalomanie, dost násilně do toho naroubovali speciální jednotku mladodospělých pičusů, aby zacinkalo i v nadcházející degeneraci, a chudák Vilík musí na stará kolena šukat odpudivého transvestitního dabléra Džejka Glyhlenhrála, pořád to kupodivu scénárista, Vilík i ten páreček bezejmenných fundamentalistických rozkuřovačů nějakého žida na prameni, Belgičanů jako poleno, udrželi v zábavných, vcelku vtipných a svižných intencích osvědčené obchodní značky. (19.01.2020)