Zrodila se hvězda

(1001) Lidem, jako je Bradley Cooper, pokud tedy lze soudit podle této jeho prvotiny, by se mělo zákonem přikázat, abych jejich filmy délkou nepřesahovaly tak hodinu čtyřicet. Potom by neměl čas strkat tam všechen ten nesnesitelný balast a možná by i prokoukl nějaký ten obsah. Vím, že tam nějaký je, ale v tomhle podání je ho opravdu nemožné zahlédnout. A potom by si lidé jako Bradley Cooper mohli také třeba čas od času připustit, že jejich herecký rejstřík na nuancované předvedení charakterového oblouku takhle komplexní postavy prostě nestačí. To je sice pěkné, že se rok učil ve sklepě se synem Willieho Nelsona hrát na kytaru, ale když se jeho projev nezmění za dvě a kurňa čtvrt hodiny filmu, tak je to prostě na nic. Plus mi z těch hudebních a tanečních čísel začaly krvácet uši i oči: možná proto, že s tímto druhem hudby obvykle vůbec nepřicházím do kontaktu, možná proto, že si opravdu dali záležet, aby Allyina hudba byla tak plytká a povrchní, jak je to jenom možné. Písnička začínající slovy "Proč vypadáš tak dobře v těch džínách?" Wtf, to té postavě má být devatenáct? Nebo kdyby to aspoň tematizovali, že dělá škvár, aby vydržela dál být slavná, ale ne, on jí raději vyčte, že je hnusná. (06.03.2019)

Líbí se mi, jak první záběr toho filmu je, jak se Bradley před vyprodaným sálem láduje prášky a chlastem - veškerá střídmost jde okamžitě z okna a vy víte, že máte čekat melodrama větší než sám život. Mám rád exhibice arogantních filmařů, kteří točí okázalé tříhodinové filmy výhradně proto, aby dokázali světu svojí brilianci, a nikdy by mě nenapadlo, že jedním takovým filmem nás obšťastní zrovna Cooper. Škoda, že jeho pojetí je dost stylisticky rutinní, i když střet pseudorealistického uchopení a dějových i vizuálních gest občas vyvolává určité napětí, které mě bavilo sledovat. Jinak škoda, že je Cooper vůči své postavě tak opatrný - hraje alkoholickou drogovou trosku, ale projevuje se to tak, že prostě odpadne a spí jak miminko, což Lady Gagu trápí. I když poněkud realističtější by bylo, kdyby se, jak se u alkoholika sluší, projevoval vůči ní nějak agresivně a násilnicky. Stejně tak je film o střetu konzervativního zpěváka a nové krve - ale tento střet zůstává na rovině hudebního vkusu, protože obě postavy bezproblémově sdílejí stejné progresivní hodnoty (Cooper si vyrazí na drag - jak přesvědčivé u jižanského country-rockového zpěváka posedlého starými dobrými časy), čímž se opět obrušuje možný konflikt jen na bezpečnou, povrchní rovinu. Na jednu stranu chápu, že není smyslem každého filmu jít na dřeň a že melodrama si může dovolit odhození tohohle typu komplexnosti, ale přece jenom - při stopáži dvě a půl hodiny se nabízí trocha prostoru pro trochu větší odvahu. Taky je zajímavé, jak moc tenhle film stvrzuje mainstream a mainstreamové instituce. Úspěch u co největšího počtu publika je vším, nominace na Grammy je největší událost - štěstí je spojeno právě s tím, s čím ho spojuje mainstream. Potíže můžou nastat jen kvůli chybě lidského faktoru. Už dlouho mi na mysl nepřišel termín "pohádka pro dospělé", který se mi dřív tak moc hnusil, protože představoval všechno, co mi na filmech přišlo špatné - A Star Is Born je rozhodně pohádka pro dospělé (byť se špatným koncem - který mimochodem podle mě v tomhle podání, na rozdíl od těch předchozích, vůbec nepůsobí přesvědčivě a dostatečně motivovaně, rozhodně ne jako poslední a jediná možnost - neustále jsem přemýšlel, jak se od téhle soft verze dostane film ke svému nevyhnutelnému konci, co hrozného se musí stát, aby to bylo adekvátní - a najednou to prostě přijde jakoby odnikud). Film, ve kterém hádka s alkoholikem nedosahuje intenzity hádky kvůli zvednutému záchodovému prkýnku v našem světě, protože postavy musí být i ve svém nejnižším bodě sympatické, nebo alespoň vzbuzující lítost. V důsledku to tedy spíš "větší než život" je "menší než život" - předně protože ty výpustky ničím nenahrazuje (břitkými dialogy, silnými pointamy, výraznou režií...). Ale překvapivě se s tím dokážu smířit jako s něčím, co smí existovat. 70 % (21.12.2018)

Priznajme si: každý, kto sa živí výtvormi svojho tvorivého potenciálu, sa do určitej miery stáva "hnusnou prodejnou děvkou" (s čestnou výnimkou ľudí tvoriacich v undergrounde). No a čo by taká rozumná štetka neurobila, aby sa zapáčila svojmu zákazníkovi? No ak chce zarobiť: urobí všetko (alebo temer čokoľvek, no netreba zabúdať, že prachy sú oveľa tvrdšia droga ako nejaký obstarožný herák)! No a tak podobne aj umelci. Smutné je sledovať kedysi nádejné hviezdy umeleckého neba (z akejkoľvek oblasti), ako sa zapredávajú. Nielen pozmeneným obsahom tvorby, približujúcom sa čoraz viac "cieľovému publiku" (rozumej, tomu, čo platí za umelcove výplody), ale ešte predtým stýkaním sa s ľuďmi, čo majú záujem o fajnové umeníčko, no ktorých by priemerný inteligent nenechal ani pucovať prach vo svojej knižnici. No ale keďže tento zmrdiacky odpad až príliš často disponuje kapitálom, začína v jeho mene meniť umelcovu myseľ a tým aj dielo. A tak aj lejdy gaga, teda tuná ally. Jej piesne majú ščavu. No postupne sa menia na pop cajdáky s prepracovanou choreografiou. Ten, čo jej podal lano sa so životom v branži a s morálnymi rozpormi, ktoré z takého života temer vždy vyvstanú, lieči alkoholom. Nuž ale chlape, ak máš šoubiznisové gule, s pochybnosťami medzi výkonných umelcov nelez! Radšej si to choď hodiť. A ak takýto elementál (sám pomerne plytký aj povrchný, no aspoň s kusom akéhosi základného rozumu) zmizne zo scény, čo sa stane? No nič priatelia, nič. Lady Gaga aj Ally nám do našich srdiečok prinesú spústu skvostných hitov, jak srccervúco zatrást ritou! (14.12.2021)

Netřeba mnoha slov. Brilantní ve všech směrech. Herci (Gaga, Cooper a Elliott naprosto neskuteční), režie, kamera (ach... Matthew ), hudba (Shallow a I'll Never Love Again naprostý pecky, přičemž druhou zmíněnou bych se nebál nazvat "I Will Always Love You novýho tisíciletí"), scénář,... Jen mě mrzí, že podle komentářů jsou tací, co to považují za "dámskou" záležitost. K tomu nemám asi co napsat, protože by to bylo plýtvání slov...Anyway - Pro mě osobně jeden z největších kino zážitků. (04.10.2018)

Věděl jsem, že vstoupím na víceméně nepřátelskou diváckou půdu, ale převážně nadšené ohlasy a oscarová šeptanda mě nakonec přemohly - jen abych je teď musel vyvracet. Hezky natočený a nadstandardně zahraný slaďáček s velkým příběhovým potenciálem, který se ale jaksi utopil v chlastu společně s Bradleyho postavou. Rozjezd a seznámení aktérů funguje, první společná pódiová scéna i díky krásné písni pocitově zahřeje, zbytek nastavuje motivačně rozháraný vypravěčský mód, v němž dostává prostor hafo naťuknutých témat, ale žádné v takové míře, v jaké by si bývalo zasloužilo. Nikdo si jaksi nestihl rozmyslet, o čem má tenhle příběh hlavně být - jestli o vzestupu "ošklivého káčátka" mezi hudební elitu nebo o prohlubování komplikovaného vztahu dvou nadaných lidí s důrazem na alkoholické a zdravotní problémy jednoho z nich - a ve finále to scénář střelí někam mezi a závěr vytouženou katarzi ani zdaleka nenabídne. Škoda, už jen hudební stránka a netuctové postavy si o zásadní biják roku hlasitě říkaly... (21.01.2019)