Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (236)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Kdyby se Luc Besson nedržel tak doslovně vizuálu podle komiksu, mohlo to být o dost lepší. Švihlý příběh s parodickou hrdinkou-dobrodružkou, která s neochvějnou drzostí prochází pouští i vřavou města a neohlíží se na žádné konvence, jde si vždy za svým. Jenomže, komiksové obrázky ho svázaly až příliš. A já, jako divačka, jsem si pak nemohla užít tu bláznivou jízdu s pterodaktylem, mumiemi a jednou spící Růženkou. Neustále mě rušil nepříjemný vzhled mnohých protagonistů, kteří byli namaskovaní, jak kdyby vypadli z muzea hrůz, nebo přinejmenším z muzea voskových figurín. SOUHRN: V některých případech není dobré být věrný. Aspoň, když používáte jiné médium. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Milovníci klidné gentlemanské Francie nebo rozvláčně cestopisného Julese Verneho asi nervózně brumlají pod vousy, ale já slečně Blanc-Sec přišel na chuť už ve chvíli, kdy zamávala svému vydavateli a odjela rušit mrtvé do Egypta. Rozverně, dětinsky, nevyrovnaně. Ale tak troufale a neotřele, že nejde odolat. 70% pro zjednodušené jonesovské dobrodružství přinášející nostalgický úsměv. ()

Reklama

Vančura 

všechny recenze uživatele

Ačkoli mě obecně všechny dobrodružné filmy à la Indiana Jones k smrti nudí, zrovna tento u mě zafungoval dokonale. Můj oblíbenec Luc Besson nezklamal - "Tajemství mumie" je skvělá historická komedie plná výtečného humoru a nápaditého děje, u níž jsem se dobře bavil. Louise Bourgoin je své roli naprosto okouzlující a strašně mě bavilo na ni koukat - její temperamentní herectví a maximální nasazení je hlavní devizou této pohodové podívané. U mě osobně maximální spokojenost až nadšení - a silné 4 hvězdy. ()

HellFire 

všechny recenze uživatele

V jakém snu napadlo Bessona natočit takovou hloupost... S mumií je sice zdánlivě provázán hlavní dějovou linií, ale kdyby o ní nepadla ani řeč, taky se nic nestane. Rádoby komické chvíle se střídají s těmi vážnými v divokém soukolí, pročež je na konec snaží porazit smutné momenty (které ale vzhledem k předešlé stopáži vyznívají směšně). Dívat se tak dá jen na sexy Louise Bourgoin a zasmál jsem se jen při epizodce s ovcí a veterinářem. ()

UncleG 

všechny recenze uživatele

Lucu, ty kluku... Od tebe bych rozhodně nečekal až tak infantilně naivní humor a scénář na inteligenční úrovni Noci v Muzeu. Totiž, ne že by film nebyl narvaný všemožnými vtípky až k prasknutí a ne že by gagy nefungovaly nebo selhávaly, jen jsem se při sledování divokých eskapád milostivé slečny Adély nemohl zbavit neodbytného pocitu, že "tomuhle vtipu se nejspíš královsky zasmálo dvanáctiletý dítě". Besson se navíc evidentně snažil zapojit komiksovou nadsázku a karikované postavičky, které jakoby vypadly z francouzského kresleného alba. Jenže to s tím stylizovaným karikováním, chlapec, trochu přepísk. Kromě samotné protagonistky totiž v příběhu figurují samí deformovaní idioti, kteří se křečovitě pitvoří ve snaze trumfnout své okolí co do debilnosti. Vítězem v přepáleném křepčení se pak stala postava ultradementního lovce Saint-Huberta, při jehož četných výstupech definitivně skončila všechna sranda. To všechno by se ale dalo odpustit, pokud by člověk nalezl zalíbení alespoň v hlavní hrdince. U mě však Adélka selhala na plné čáře. Jak charakterově, tak fyzicky vrcholně nepřitažlivá divno-ženka, která (kupodivu) nezabodovala ani scénou s "polomáčenými". Zhruba od poloviny filmu mě svými popínavými stonky ovinula plíživá nuda a zbytek jsem už jen tiše protrpěl. Francouzská Mumie nemá švih, říz a ani odpich. 40% a to do hodnocení počítám i geniální narážku na "nenáviděnou" Louvreovskou pyramidu. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)
  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)

Reklama

Reklama