Anonym

Veliké překvapení. Jak po stránce režisérské, tak celkově. Moc jsem od toho nečekal, již sám DVD cover nevzbuzuje příliš mnoho zájmu a diváka milujícícho historické záležitosti spíše odrazuje... ale nenechte se tím zmást. Usedněte do lóže a nechte se zvolna unášet tímto dramatem odehrávajícím se za anglické renesance... Jistě se najde pár ortodoxních divadelníků, kteří si na mistra nedají sáhnout. Ale co když to skutečně bylo trochu jinak? Nespekuluji, jen jsem se nechal příběhem zvolna unášet. Co když to skutečně byl Earl z Oxfordu? Co když skutečně Shakespeare byl někdo jiný? Souhlasím s Gogem76, Emmerich si nebral servítky a Williama udělal pologramotného. Číst uměl, psát nikoliv, což je v dnešním ohledu hodně odvážné :-). Stejně tak záběry na vášnivě se milující královnu Alžbětu asi jinde neuvidíte... Já však oceňuji nejen skvělé herecké výkony prakticky všech zůčastněných, ale i zpracování Anglie šestnáctého století. Ať už se jedná o velké kamerové průlety nad historickým Londýnem a Temží, či o kobky Toweru nebo pracovnu hraběte z Oxfordu, vše bylo dokonalé. A samozřejmě hudba. Ta byla vynikající a krásně podkreslovala děj. Tenhle výlet do renesance se mi moc a moc líbil a já dávám za 4 hvězdy. * * * * (07.09.2013)

Emmerich mile prekvapil. Tak i scenarista John Orloff. Bohuzel oba jsou ve sve fabulaci prilis nepodlozene doslovni. Postavy alzbetinske anglie si podavaji dvere Richmondu mezi sebou jako by se nechumelilo... . V tom je rozdil treba od takoveho filmu jako "Zamilovany Shakespeare" ktery divakovi nebalamuti hlavu vyctem historie, ale jako spravna pohadka dava prostor naznakum i jistemu tajemstvi. (30.01.2012)

Mysleli jste si, že nás Roland Emmerich už nemůže ničím překvapit? A přece - pustil se do historického filmu, který polemizuje s oblíbeným shakespearovským tématem. Pravda, název Anonymous spíše svádí k představě, že půjde o film z internetového prostředí hackerů, bojujících proti všem SOPA a ACTA. Jak rozdílné jsou pohledy na anonymy historické a současné! Po krátkém úvodu ze současnosti, kdy nás shakespearovský herec Derek Jacobi uvede na jevišti (kde jinde) do situace, se vypravíme se do historické Anglie. A budeme rozkrývat, kdo s kým, a jak to s těmi hrami a Shakespearem vlastně mohlo být. Po pravdě, na Emmericha jde o skvostný film - tudorovská Anglie je zde představena vizuálně dokonale. Výprava je skutečně na nejvyšší úrovni. Stejně tak dějová osnova vychází z nejnovějších bádání kolem osoby Williama Shakespeara a shrnuje je řekněme zábavnou a populárnější formou. Problém nastává ve chvíli, kdy je nám během deseti minut představeno až velké množství postav - v určité chvíli už mi tak nějak unikalo, kdo je kdo, a jaké má vazby s tím dalším, a proč. Navíc se zde skáče mezi několika časovými rovinami, což činí film a vyprávění rovněž ne zrovna přehlednými. Přesto podstata zápletky o zneužití divadla k politické moci je dostatečně jasná, v jednotlivých scénách herci excelují (včetně precizní britské výslovnosti) a pobaví i různé vtipné bonmoty, postřehy i obrazové vtipy (třeba tenis). Jestliže tedy budeme vnímat film spíše jako pásmo scének, které mají vytvořit jakýsi obraz a nechat diváka si vše pospojovat, stačí se ponořit do představeného světa minulosti a jen si ho užívat. (02.03.2012)

Ufona od člověka jeden aspoň rozeznal a hned od začátku mu bylo jasné, která bije. Když však Rolča začne ukojovat své umělecké ambice, to abyste při tom měli u sebe ilustrovaný katalog anglických degenerátů a dělali si centrofixem na televizi křížky, jinak budete po dvaceti minutách naprosto v prdeli z toho, který z těch naondulovaných panáků se šviháckými knírky je Essex, který Southampton, a který Oxford. Pokud je vám ale jedno, koho vlastně ta Bětka ve finále přeblafla, můžete si v opravdu dokonalých kulisách poslechnout jednu z pohádek o tom, kdo byl vlastně nejpřeceňovanější nudil v dějinách světového dramatu s jazykem natolik květnatým, že dodnes poskytuje slušné živobytí celým hordám lingvistických eskamotérů, hloubajících nad tím, jestli opravdu vraždil ten negr nebo šlo jen o dobové rasistické předsudky, miloval li Ríša III svého koně víc, než Tudorovic Jindru, může li vám skutečně hrábnout, když příliš dlouho čumíte do lebky či nebyl li snad ten patnáctiletý Montekovic puboš ve skutečnosti latentní homosexuál, protože místo toho, aby naprudko ohnul Julču o balustrádu, recitoval jí raději pod balkónem vyteplené sonetky. Každopádně jsem od Herr Emmericha čekal, že bude opravdový Šejxpír bezcitné monstrum z nepřátelské galaxie a v závěru je všechny zmasakruje plasmovým dělem. Jsem docela mile překvapen, že se k tomu nedostal. Uvidíme, co Anonymous 2. (31.01.2012)

Hádejte. Co je největším problém tohoto filmu? Ano, je jím Roland Emmerich. Problém ani ne tak v jeho schopnostech, jako spíše v očekávání. Položme si další otázku. Co se nám vybaví při vyslovení jeho jména? Patetické? Pompézní? Země v ohrožení? Emzáci? Výbuchy? A teď tento člověk natočí něco, co má být kostýmním dramatem. Vyvolává to stejné pocity, jako kdyby Zdeněk Troška oznámil, že natáčí Marii Stuartovnu. Hrůzná představa, není-liž pravda? Navíc látka přímo volá po uměleckém zpracování, obstál řemeslník Emmerich? Ano i ne. Po technické stránce filmu nelze nic vytknout, kostýmy pěkné, jako celá výprava, herci odvádějí co mají, hudba uspokojivá i nějaká ta akce by se našla. Horší je to po umělecké stránce, mnoha lidem zřejmě bude vadit prolínání několika časových rovin, osobně jsem s nimi problém neměl, ale nějaké výraznější časové kotvy, by rozhodně nebyli na škodu (důležité je sledovat barvu Cecilova vousu). Možná měl Emmerich udělat stejnou fintu, o které vypráví film, nechat celé dílo podepsat někým jiným, pokud možno uznávaným artovým umělcem, možná by byly recenze příznivější. Takže, poučení pro příště. (17.11.2011)