22 výstřelů

Neúnavný producent tupých akčňáků Luc Besson je stále mezi námi a stále plodí další a další čím dál tím horší kousky. "22 výstřelů" z řady jeho typických kousků trochu vybočuje a to hlavně tím, že se tváří extrémně vážně a bohužel není moc akční. Standardní akční schéma (bývalý mafián, který se mstí za pokus o vraždu jeho osoby) je zde podáno poněkud komorněji a hlavně utahaněji, než tomu bývá u Bessona zvykem a vše podtrhává znuděný a řádně unavený Jean Reno v jedné ze svých nejslabších rolí. Je to film, který mohl být v rámci žánru alespoň zábavný ale jelikož neobsahuje akci a herci, scénář ani režie nejsou natolik dobří aby z toho vytvořili alespoň zajímavé gangsterské drama, vznikl film, který neví čím by chtěl být a který je hlavně neskutečně nudný a pitomý zároveň. (18.09.2011)

Opravdu si nelze nevšimnout podobnosti v určitých prvcích s filmem Hard to Kill (1990). To by mi ještě ani tolik nevadilo, kdyby nebyl scénář tak naivní. Jean Reno nebyl špatný, jenom neměl vedle sebe nikoho, kdo by mu pomohl. Zbytek osazenstva podal nemastné – neslané výkony. Podobné muže jako byl hlavní hrdina, by potřebovala každá země na světě. Přežije 22 kulek, sejme všechny, kdo ho zradili (tady bych se pozastavil nad stupiditou vedlejších postav, to opravdu všichni ti zabijáci byli tak blbí? Polovina z nich u sebe nenosila zbraň a to i přesto, že jim slíbil odvetu), no a ve finále za to ani není potrestán…50% (09.02.2015)

22 výstrelov je predovšetkým film o pomste marseillskeho mafiána na dôchodku a o špinavých praktikách mafie. Sčasti filmom o morálke, priateľstve a rodine. Príbeh nie je ničím nový, občas síce pôsobí trochu nelogicky a mätúco, avšak dej je od začiatku predvídateľný. Striedajúce sa rýchle scény, občas roztrasená kamera, ktorá má umocňovať autentickosť záberov. Zaradil by som ho medzi lepší priemer, ktorý je fajn si pozrieť. (13.12.2012)

Poctivá francouzská kriminálka se nekoná. Tedy koná, ale není to taková jízda, jakou by si divák přál. Starý vlk Jean Reno už není tak pohyblivý jako dřív, takže ho scénáristé nejprve nechali provrtat 22 kulkami (tohle by nepřežil ani Arnie nebo Sly), aby se darebové dozvěděli, že do velkého mafiána na odpočinku se střílet nemá. Pomstu Jeanovi tvůrci naordinovali „poklidnou“, ač místy to chutné je, to uznávám. Ale velmi často jen o tom, že Reno někam vejde, plácne pár zbytečných vět a zmáčkne spoušť. Stopáž je dlouhá, dialogy o rodinných hodnotách chci poslouchat v jiném žánru, flashbacky se daly řešit lépe a napětí si také představuju jinak. A hrdinovi (který mimochodem odkrouhl kde koho a jel v několika nelegálních kšeftech a já mu mám fandit?) protivníci jsou jen bezejmenné natvrdlé figurky. Škoda.. (19.12.2015)

Dneska se hraje na ty špinavý a tvrdý gangstery a policajty, co všechno úplně děsně reálně řeší a je to prostě navíc úplně "cool" a takový. L'Immortel je přesný opak a obrací se k těm gangsterkám, co pracujou s takovou tou vzletnou idealizovanou představou mafiánů a gangsterů, což je možná ten důvod, proč se to setkává s tolika horšíma reakcema. Prostě je to film dělaný tak, že využívá charismatického hlavního herce, co zprostředkovává takovou tu klasickou idealizovanou představu o přátelích na život a na smrt a o rodině a o tom jak je nutný být pevnej ve svých zásadách a takový věci spíš než aby to zaplavil horou "fucků" a mrtvol. Tohle je potřeba vnímat spíš než porovnávat to s ostatníma zločineckýma filmama dneška, co kladou důraz na úplně odlišné věci. Tady si to prostě Jean Reno zaslouží, protože je to sympaťák a tenhle film není špatnej, jen jde jiným směrem než jak se to dělá dneska častěji :). Vždyť tu i ti staří mafoši mají dlouhý černý kabáty. :) (23.05.2013)