Generál Patton

„Já jsem svůj oblíbený generál!“ Oceňuji nezidealizované vykreslení hlavní reální postavy. Generál Patton má na svědomí v rámci vysoké politiky ve válce činy hodné zásluhy, jeho posedlost ve válčení v kombinaci s neustále tvrdě úpřimnou mluvou a nízkým slovníkem ho však výrazně posouvají do roviny značně rozporuplného hrdiny, jehož neutíchající sebestřednost příliš velké sympatie ve mě určitě nevyvolávala. Oceňuji i perfektní technickou stránkou tohoto velkofilmu a rovněž špičkový herecký výkon George C. Scotta v hlavní roli. To jsou 3 důvody pro minimálně 3 pěkné hvězdičky, obávám se, že tímhle jsem však vyčerpal většinu toho, co bylo pro mě na filmovém Generálovi Pattonovi pozitivní. Válečným filmům se určitě nevyhýbám, ale osobně mám raději ty, které se zaměřují na osudy lidí, než vysokou politiku, válečné operace a střelby na frontě. I na životopisné filmy o zajímavých osobnostech se rád podívám, ale i přes to zdařilé ztvárnění šel celý osud Pattonův často mimo mě. Od tohoto filmu jsem očekával velký zážitek a už dlouho jsem si ho odkládal tak trochu na speciální příležitost, bohužel moc mě neoslovil, prodívat se 3 hodinami válečného velkofilmu plného dlouhých bojových scén bylo občas skoro nad mé síly a s plnou pozorností jsem ho zvládl odsledovat jenom díky rozdělení na tři části. Přesto jsem si v tom našel i pár momentů, které mě oslovily nebo i vyloženě zapůsobily – nejvíc asi scéna v nemocnici, ukazující během krátké chvíly Pattonovo zcela odlišné konání k pacientovi ve vážném stavu a posléze k línému silmulujícímu vojákovi. [60%] (23.04.2022)

Životní výkon podávající George C. Scott nesleze z plátna, a aniž by si umazal svou generálskou uniformu, rozvěšuje střeva všech těch zpropadených Hunů na pásy amerických tanků. Přitom si ještě stihne číst v Bibli, soutěžit s Montym v egoistické Grand Prix Sicílie - Berlín a každý zatracený den někoho urazí. Škoda jen, že ve filmu se skvělou hudbou Goldsmitha, nebyla zobrazena i docela nehrdinná smrt tohoto zajisté velkého vzoru A.J.Rimmera.. (01.09.2008)

George S. Patton Jr. byl jeden z nejkontoverznějších generálů ve druhé světové válce. A tento velkofilm, který v roce 1971 dostal Oscara za nejlepší film, je právě o jeho působení v roli generála v letech 1943 - 1945. Když se řekne válečný velkofilm, myslí se tím válka s velkými bitvami. A tady je to skutečně vidět. Ať už to jsou bitvy v Africe nebo v Evropě, jsou natočeny skvěle a monumentálně. Jaká ale stála opravdu za vidění, byla bitva v Ardenách, která je asi nejlépe vyzobrazena. Film se ale nezabývá pouze válčením, je také o Pattnově osobnosti, o tom jaký měl charakter a jak se choval (nehorázně odsuzoval zbabělce a ulejváky a naopak velmi si cenil skutečných bojovníků, viz událost na Sicílii, kdy vyfackoval jednoho vojína). Film má výbornou výpravu, skvělého režiséra, ale kdo opravdu táhne vše, je George C. Scott. Je to naprostý Patton a jeho výběr do role se vyplatil jak nikde jinde. Malinko mi ale vadilo, nebo spíš byla škoda, že tvůrci to pojali stylem skoků z jedné bitvydo druhé. Jasně, kdyby ne, film by měl další dvě hodiny. Ale přece jen se mohli věnovat trochu více konce války, třeba jak chtěl táhnout na Prahu, ale nebylo mu to dovoleno. Jinak ale jeden z nejlepších válečno-životopisných filmů. (31.10.2010)

Reziser Franklin J. Schaffner ma potesil nielen PLANETOU OPIC (1968) ale aj MOTYLKEM (1973) a preto som si bol isty, ze ma nesklame ani tymto skvelym vojnovym filmom. George C. Scott si svojho generala doslova herecky vychutnaval, bolo to citit cely film, preto si mozno aj Oscara zasluzil, len ma prekvapila jeho ignoracia prevziat si zlatu sosku, po ktorej napriklad tuzila taka Sharon Stone, ktora sa sla v CASINE (1995) roztrhat, len aby ho ziskala a aj tak ho nedostala. Film je zaujimavy hlavne vdaka kontroverznej postave Generala Pattona, ktory sa spraval ku svojim vojakom ako k robotom, nesmeli byt zranitelni, alebo mat strach, inac su to zradci a podobne... Pacil sa mi aj sposob natacania i z viacerych pohladov, teda od Rusov, Francuzov, alebo aj od Nemcov a vojnove zabery bombardovania s tankami boli tiez perfektne natocene. Proste na rok 1970 je to kvalitny vojnovy film a z historie pocas druhej svetovej vojny som sa opät nieco navyse dozvedel. Mozno len ta minutaz bola trosku pridlha... 23.06.2009 ___ George C. Scott - (Generál George S. Pattonm Jr.) +++ Karl Malden - (Generál Omar N. Bradley) +++ Stephen Young - (Kapitán Chester B. Hansen) +++ Michael Strong - (Hobart Carver) +++ James Edwards - (Serzant William George Meeks) +++ Lawrence Dobkin - (Plukovník Gaston Bell) +++ Hudba: Jerry Goldsmith +++ (23.06.2009)

Dost zjednodušující pohled na Pattonovo válečné tažení Severní Afrikou i Evropou. Samozřejmě, že hlavní postavou není válka samotná, ale generál, takže se místo scén bojů divák dočká spíše jeho nejrůznějších promluv a řečnění, jehož cílem je navodit dojem, že Patton byl skutečně člověk spíše 16. století. Ale zpracování filmu mně nevyhovovalo. Jednotlivé situace, jimž všem Patton vévodil, byly pospojovány bez ladu a skladu, vše bylo podřízeno jen tomu, aby byl vykreslen generálův charakter. Ale ani v tomto ohledu film nijak výrazně neboduje, protože nedojde dál, než právě k tomu, že Patton byl Don Quijotem 20. století a ve své armádě nesnesl zbabělce. Žádná výrazná psychologie ani hloubka postav neexistuje. Občasné prostřihy na aktivity německých velitelů v Berlíně ve filmu nemají žádný smysl, o ničem nevypovídají. Stejně tak filmové týdeníky, které sice poskytují určité zpestření, ale snímek by se bez nich také obešel. Z Montgomeryho se zase nesmyslně dělá šašek. A celkově je film pouhou obhajobou Vietnamské války, propagandistickým dílem. Je ale pravda, že po zhlédnutí tohoto filmu bude mít divák o Pattonovi alespoň o trochu větší přehled, než před tím. __ Já vím, že tohle není dokument, ale hraný film, přesto diváka alespoň trochu znalého vojenské historie nepotěší, že v rolích německých tanků jsou zde k vidění americké stroje M47 Patton (sic!). V rolích amerických Shermanů uvidíte zase tanky M24. (Je mi jasné, že filmaři prostě dobové tanky neměli k dispozici, a také vim, že většině diváků je to fakt jedno, ale na mě ty vojenské scény působí směšně, když vidím, jak proti sobě bojují na obou stranách americké poválečné tanky). Je dobře, že se zde alespoň několikrát mihne dvojice He-111, ale člověka to těší jen do chvíle, než si uvědomí, že nic jiného už nebude. Tyhle dva Heinkely prostě simulují veškeré německé letectvo. Žádných velkolepých vojenských scén se divák nedočká, jak naznačuje Matty - to, že se o bitvách mluví, neznamená, že je člověk uvidí. Výprava není ohromující, jak zase píše Lima, to by totiž musel mít režisér k dispozici více než dvě letadla a asi desítku tanků. ___ Poslední šance v životě! Celý svět je ve válce a já budu stát stranou? (19.04.2010)