Pokoj

Pro některý filmy by tady měla bejt nějaká zvláštní kategorie hodnocení. Jako objektivně je to po všech stránkách naprostej odpad, ale já se od toho nemoh odtrhnout a hned druhej den jsem si to pustil znovu. Tommy Wiseau podal asi úplně nejhorší výkon, co jsem kdy ve filmu viděl. K tomu je navíc nutný připočítat, že mluví a vypadá jako úplnej dement. Ale on je ten film celkově něco naprosto neuvěřitelnýho. Asi po 3 minutách jde Tommy Wiseau souložit s tou svou snoubenkou a najednou k nim do postele skočí nějakej jejich soused, všichni se začnou mlátit polštářema a pak ten soused řekne, že by se na ně rád díval. Následuje několik souloží, při kterejch hraje nějaká neskutečně sračkózní hudba. Pak tam pořád chodí na návštěvu matka tý jeho snoubenky a vede tam rozhovory typu: "Asi umřu, mam rakovinu. - To nic neni. To už dneska uměj doktoři vyléčit. - Já vim. Jsem si jistá, že se brzy uzdravim." Když někdo navrhne, aby si zahráli fotbal (americkej), tak to znamená, že si 4 lidi asi na 4 metrech čtverečních začnou házet s míčem a vedou u toho úplně nesmyslný rozhovory. Pro milovníky špatnejch filmů naprostá must see záležitost. Kam se hrabe Ed Wood, Coleman Francis a další. Tohle je úplně jiná liga. Škoda, že Tommy Wiseau nic jinýho nenatočil. Fakt nevim, jestli dát 5 hvězd, nebo odpad. Kdyby to šlo, tak budu hlasovat pro to, aby se film posunul v žebříčku těch nejrozporuplnějších (i když teď je na pěknym 2. místě). No odpadů je tu asi trochu víc, takže dám 5 hvězd. Jinak flashová hra, o který se píše v zajímavostech, je taky nářez :-) (21.10.2014)

Moje první setkání s The Room proběhlo na YouTube, kde jsem jakousi podivnou shodou okolností narazil na video, které tvrdilo, že dílko Tommyho Wiseaua je tak špatné, až je svým způsobem geniální. Trvalo mi však roky, než jsem se přiměl se na něj podívat a nelituji toho ani omylem. Zatímco veledíla Neila Breena jsou pouhopouhými slátaninami patřícími do propadliště dějin, The Room je OPRAVDU film natočený s velmi seriózní vizí, odpadovým scénářem a neherci (ještě nikdy jsem se tolik nezasmál u dialogu, kdy jedna z postav sděluje, že má rozhodně rakovinu prsu), který je ve výsledku geniální komedií. Polovina dialogů je předabovaná v postprodukci (nejvíce patrné je to na milostných scénách, které mimochodem tvoří prvních 20 minut filmu, vyjímaje úvodní titulky – až později jsem poznal, že Wiseau je hodně vysazený na „sexy“ milostné scény a sází je do filmu jednu za druhou, i když třeba nedávají smysl – a scénách, kdy nejsou vidět ústa herců, tudíž je jasné, že Tommy hodně přidával dialogy až po natočení), většina scén je naprosto bravurně nelogických (jako postavy, které přijdou, něco řeknou a hned odejdou... typickým příkladem je scéna v květinářství, která to u mě okamžitě povýšila na nejvtipnější scénu světa – „Oh hi Johnny, I didn't know it was you.“) a postavička Tommyho Wiseaua je kapitola sama o sobě. Teď naprosto chápu, proč se The Room dodnes pravidelně promítá a vyprodává sály. Kultovní záležitost až na kost. „Don't worry about it“ – nejčastější odpověď Johnnyho na jakýkoliv problém :D. (16.10.2021)

Úsměvně toporná, utranaivní vztahovka, jakou by napsalo průměrné osmileté dítě, okořeněná kýčovitými scény sexu se zapálenými svíčkami, vlajícími záclonami a prolínačkami a la DENÍKY ČERVENÝCH STŘEVÍČKů. A k tomu Tommy Wiseau se svou tváří, vlasy a neustálým smíchem, záporačka non plus ultra Lisa, která se o tom nechce bavit, a Denny... "KDE JSOU MOJE ZKURVENÝ PRACHY, DENNY?" (16.01.2018)

Protože jsem viděl Kameňáky, dílo Eda Wooda i opilecká videa Ivety Bartošové, usoudil jsem, že jsem splnil kvalifikaci ke zkouknutí údajně největšího průjmu všech dob. Asi nemá cenu psát, jak je The Room neuvěřitelně příšerný, jak má banální a nesmyslné dialogy, trapné herce a jak úpěnlivě diváka přesvědčuje, že má Tommy Wiseau místo mozku tukový rezervoár. Fascinující je každopádně pozorování titulního „hrdiny“, který se pokaždé, kdy z něj má vypadnout nějaká replika, tváří, jako by nasál kubík rajského plynu (a nemá oči!) Pro příklad uvedu několik vskutku pamětihodných scén: V jednu chvíli se tři pánové sejdou u popelnic, melou absurdní hovadiny a když už očividně neví, kudy kam, začnou si na ploše dvou metrů čtverečních házet s míčem (!!!). Pak se objeví čtvrtý chlap, jednoho ze tří přítomných bezdůvodně srazí k zemi, vzápětí o něj projeví strašnou starost a odvleče ho pryč. Konec scény. Pak je tu kvantum momentek s Johnnyho tchýní, která vždy přijde za dcerou, řekne jí, že je Johnny naprosto špica, načež prohlásí, že už musí jít a vypadne. Obzvláště vypečený je moment, kdy po krátké debatě zcela mimo mísu zahlásí „jestli vypadám unaveně, tak mě nechtěj vidět zítra“ - a tradičně zmizí. Nevim, jakej matroš všichni při natáčení hulili, ale očividně to byla kvalitka. Johnnyho štětka v průběhu jednoho dialogu prohodí, že má rakovinu prsu, což její matka odbude s tím, že je to prkotina a víckrát se k tomu nevrátí. V jiné scéně pozorujeme obsluhu jakéhosi baru/bufetu, pánové si sednou a jeden druhého se náhle zeptá „jak jsi na tom se sexem?“ The Room je úžasný film. Film o ukřivděném blbečkovi s vizáží nadrogovaného lachtana, jehož nikdo nemiluje a on by si to tak zasloužil (ach, ten závěr). Film, v němž si všichni začnou házet s míčem, sotva se sejdou. Kdekoliv. Nebo se píchat navzájem a hodiny o tom mluvit. Pokud chcete uspat prarodiče, utýrat psa nebo ze svých dětí udělat nesvéprávný asociální kretény, pusťte jim to. Za počet mrtvých neručim. P.S. - v první půlhodině se třikrát souloží, pokaždý s šerednou blondýnou, s růží v ruce a za tragicky nevkusný hudby. Takže doporučuju i jako případný lék na nadrženost, protože po tomhle má člověk chuť vojet tak maximálně hlavou zeď. (17.12.2013)

The Room je opravdu film pro dlouhodobý trvalý vztah. Jen tak může dle mého vyzrát. Viděl jsem ho bez valného nadšení jednou, podruhé jsem si ho nemohl odpustit po The Disaster Artist, v mezičase už jsem ho viděl pětkrát. Přestávám se divit kultovnímu statusu. Vskutku, film tak příšerný, až je skvělý... 100% (21.03.2020)