Pan Wonka a jeho čokoládovna

(1001) -"What is this, Wonka? Some kind of funhouse?" -"Why? Are you having fun?" Film sice vizuálně zcela odpovídá době, ve které vznikl, a písničky také patří k tradičnímu nudnému americkému muzikálovému průměru, ale nejspíš kontrast toho "normálního" s "divným" dělá z tohohle filmu jedinečný zážitek. Výborný začátek, který na pozadí hledání zlatých kupónů zesměšňuje lidstvo s nesmírným elánem, dělá si legraci z účinkujících i z diváků, no radost pohledět. Nejvíc se mi líbila scéna s psychiatrem a potom třeba s počítačem. Roald Dahl si prý stěžoval, že se film moc soustředí na Wonku a málo soustředí na Karlíka, a já bych naopak řekla, že se film moc soustředí na Karlíka a málo soustředí na Wonku, protože Gene Wilder je bůh a koho zajímá ten zbytek. A tohle je nejspíš dobrý moment pro prudkou odbočku ke srovnávačce dvou filmů, protože musím říct, že Burtonovu Čokoládovnu jsem viděla dřív a mám ten film ráda, ačkoliv se mi zdá, že obecně na něj lidé spíš plivou. Určitě je na něm ale například vidět pokročilost ve scenáristickém řemesle. Burton se svým scenáristou Augustem si sice přifabulují dějový rámec a některé detaily, nicméně všechno ve jménu funkčnosti a sevřenosti pod hávem maniakální sarkastické fantazie, jejich film je sice inspirovaný a podpíraný knihou, ale je také jiný a svůj a více zaměřen na děti v tom smyslu, že tam nic nezůstává nezodpovězeno a všechno souvisí se vším. Stuart a Seltzer by očividně chtěli udělat podobný radikální krok, ale příliš se bojí otevřeně proklamovat vzdálení od předlohy a tak zůstávají někde na půli cesty. Jejich a Wilderův Wonka je skvělá moderní postava a přijde mi prostě škoda, že je uvězněná ve filmu, kde je celá jedna píseň věnována unylé písni Karlíkovy maminky o tom, ať její chlapec dál sní... A nebo kde Jack Albertson očividně není schopen projevit ani špetku sebeuvědomění, sebereflexe či sebeironie. (A já si dávám za domácí úkol rozjímat, jaký je rozdíl mezi těmito slovy.) Oproti tomu Wilderova vrstevnatost a kamenná nekamenná tvář a nezapadající důstojná aura a kotrmelec na červeném koberci a zcela bezkontextuální mental breakdown při jízdě tunelem... Ach ano. Každý milovník bizarního si přijde na své a jistě odejde nadšen, ale já bych přesto lobovala pro nějaký hybrid, kde Wilder-Wonka bude dál trousit Shakespearova a motivační citáty a slam poetry a nic nebude vysvětleno, ale starosvětský svět filmového muzikálu bude nahrazen eklektičtější ironií hudby Dannyho Elfmana z Burton verze. -"But Charlie, don't forget what happened to the man who suddenly got everything he always wanted." -"What happened?" -"He lived happily ever after." (aktualizováno 21. 3. 2019) (01.07.2009)

„MEZI MILIARDAMI TYČENEK WONKA JE PĚT ZLATÝCH LOSŮ. A PĚT ŠŤASTLIVCŮ…“  Mám moc rád Burtonovu verzi, takže… jen ve zkratce, protože jsem se na to mrknul jako na zajímavost (a navíc jsem byl zvědavej, proč Američani mají tohle zpracování radši). Předně (– a úplně nejvíc!) nebaví mě to muzikálový pojetí. Jo, Umpalumpovský zpívánky jsou v poho, ale to ostatní… Wilder je (překvapivě) dobrej Wonka! (sorry jako, ale Depp je boží!). Děj si je hodně podobnej (logicky), ale Burtonova verze je rozmáchlejší a vizuál (taky kurva logicky) dokonalejší (vole dokonalej!). Ovšem jestli jste to ještě neviděli (a máte třeba vánoční náladu…), tak směle doporučuju… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film byl natočen podle stejnojmenné knižní předlohy Roalda Dahla z roku 1962 2.) Zatím, co příběh Williho Wonky se letos dočkal dalšího zpracování, o přímé knižní pokračování „Karlíkova“ příběhu nazvané  „Charlie a velký skleněný výtah (1972) “ se nikdo nepokusil. 3.) Spisovatel Roald Dahl tenhle film nesnášel! ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ne (15.12.2023)

Burtonova verze není špatná, ale tohle je o třídu výš. Deppův Wonka je velkolepý bizarní psychotik, kterému je vše lidské cizí (až na perverzity -- dobrá karikatura Michaela Jacksona). Ne tak Wilderova kreace, tenhle chlápek, přestože je taky narušen, pořád ještě má rád lidi -- jenom ho nesmí zklamat, být polovičatí, jako ta úžasná poloviční pracovna, kde se taky pracuje jenom napůl a která tak symbolicky připomíná nedokonalý svět za zdmi továrny. Ach, pro tohohle hrdinu lze mít pochopení. A umpalumpové-liliputáni s oranžovou tváří, bílým obočím a zelenými vlasy jsou 100x sympatičtzější než jeden počítačově namnožený minilump. A umějí líp zpívat. (Jak vidíte, dojal jsem se. Deppa můžu leda obdivovat. Depp je virtuóz, ale Wilder tohle zahrál a zazpíval srdcem.) (12.05.2008)

Zbavování se pěti rozmazlených děcek bylo silně originální. Gene Wilder filmu dodal potřebnou jistotu. Myslím, že i po letech se jedná o klasiku, jenž remake nenahradí. Natočeno je to svižně a co říct k tomu, Roald Dahl film nenávidí? Jeho názor. Podle mě se jedná o velmi vydařený kousek za který se nemusí nikdo ze zůčastněných stydět. Jediná postava, která mi vadila byl Karlíkův děda, jehož otravnost byla obrovská. (15.07.2005)

Škoda, že studio nedalo víc peněz do výpravy - i když se snaží, vypadá chudičce. Tato verze se více drží knihy, včetně oblízatelných tapet, na druhou stranu je zde oříšková místnost zaměněna za husy snášející zlatá vejce. A na závěr filmu chybí odchod potrestaných z továrny (a přistání výtahu v domku). Jenže Willy Wonka ve Wilderově podání je skutečně vynikající a daleko lepší než Johnny Depp. Není bláznivý, jen si na bláznivého hraje, netrpí odloučením od otce a podobně, vše je soustředěno na potrestání zkažených dětí (a rodičů, kteří jim tu zkaženost dovolili) a sladkou výhru. I ty citace ze Shakespeara mají v tomto podání hodně do sebe. (A rovněž mne dostalo, že otec Veruky vypadá jak Marek Taclík, ale to jen tak bokem.) Umpalumpové i zde skvělí, a jejich výchovné písničky chytlavé (což se nedá říct o těch ostatních jak z Mary Poppins.) Celkově je film trochu nevyvážený tempem a chybí mu skutečně větší fantazie v oblasti výpravy, ale osobně jsem s touto verzí spokojen. (10.04.2017)