Plivu na váš hrob

Originál mě svého času zasáhl hodně, od remaku jsem nic nečekal a byl příjemně překvapen, obzvlášť tím protahovaným psychickým terorem a fajn slečnou i záporáky. Ten sedmdesátkový syrový amatérský feeling studiový remake samozřejmě nemá, věrohodností (pomsta hrdinky) ani originalitou se taky neobtěžuje (sadistického šerifa si scenárista vypůjčil z TEXASKÉHO MASAKRU MOTOROVOU PILOU a přirovnávání hrdinky ke koni silně - snad záměrně - připomene prasečí etudu z VYSVOBOZENÍ), ale hlavně že to šlape. (25.05.2016)

Hm, tak tomu říkám pořádné ženy v pokušení. Vlastně je to ideální film pro manželské páry. První, celkem nezajímavou polovinu sleduje manžel v klidu na pohovce, zatímco manželka myje nádobí po večeři, uloží děti, vyžehlí. S blížícím se druhým poločasem muž na gauči jako obvykle unaven usíná. Manželka ho něžně vzbudí, uloží do postele a usedne na pohovku. Nyní totiž začíná ta nejlepší část filmu a manželovo chrápání a slintání přeci jen ruší umělecký dojem. Film skončil, žena ještě poklidí špinavé prádlo, odnese láhev od piva, smete rozsypané křupky a jde nabrousit nůžky. (26.03.2011)

Z hlediska gender studies by bylo velmi zajímavé film zanalyzovat, především z mužského pohledu dominance a jeho vnímání ze strany žen. Divák zde má možnost sledovat dvě odlišné poloviny, kdy v každé je moc a dominance v rukou někoho jiného. V té první se hlavní hrdinka Jennifer mění ze subjektu "zájmu" v pouhopouhý objekt. Je s ní zacházeno doslova jako s kusem hadru a musí se podřizovat úchylným a zvráceným choutkám agresorů. Jednotlivé akty mají svůj řád a jsou stupňované - od méně násilných (připodobnění orálního sexu) až po ty extrémní (opakovaná znásilnění). Mučení vyvěrá z podvědomého uspokojování libida, kterého je dosahováno výhradně voyeuristickým přístupem (jednoho uspokojuje nahrávání na kameru, další ukojí svou touhu "pouhým" sledováním znásilnění). V druhé části nastává symbolická "Jennifer's revenge". Aktivita Jennifer je směřována ke každému z násilníků zvlášť, přičemž proces mučení je daleko systematičtější a rychlejší; nejde o uspokojení, ale o samotnou pomstu. (02.03.2011)

„Vieš, čo robia žrebcom, keď neposlúchajú, Johnny?“ Originál som nevidel, ale podobný film z nedávnej doby áno (POSLEDNÝ DOM NAĽAVO - tiež remake kontroverzného mixu slasheru, hixploitationu, exploitationu, revenge movie a pokusu o snuff zo 70. rokov 20. storočia) a nepáčil sa mi. Preto som od tejto snímky nič nečakal. Dvojnásobne pri pohľade na takmer dvojhodinovú minutáž. Nakoniec mi ale tých takmer 120 minút utieklo rýchlo. Môže za to šikovná herečka, dobrá práca s atmosférou, zručne obsadení „zlí chlapi“ (prajete im čo najbolestivejšiu smrť, ale zároveň neskĺzli k afektovaným karikatúram) a režisér, ktorý nezostal nič dlžný zlovestnej atmosfére „ticha pred búrkou“, ani hrubému násiliu. Film by sa bez neho zaobišiel, ale bol by to podvod. Režisér však ide na doraz a jednotlivé mučenia si vychutnáte... áno, je to troška zvrhlé, ale tento svet taký niekedy je aj „naozaj“. Jediné, čo mi prekážalo (okrem priemerných postáv, neoriginálneho scenáru a klišé typu „najväčší hajzel je v skutočnosti milujúci otec“), bol spôsob videnia sveta: muži sú zlí, ženy obete. Deliť to na základe pohlavia mi nepripadá ako najšťastnejšia žánrová cesta. Inak fajn. (30.03.2011)

*** a půl. Strašáci u Jezera smrti. Zjistila jsem, že snad ještě častějším faktem v hororech, než jsou podivní lidé v podivném městečku, kteří zpravidla útočí na skupinky teenagerů, kteří tudy projíždějí, je zvrácená, zkažená a brutální banda vesnických buranů, kteří si za své oběti vybírají krásné, osamocené dívky v opuštěných domech. Tento film je precizní ukázkou toho, že se nevyplatí být ani zhýralým vesničanem, ani osamělou dívkou. Zhruba po celou dobu se děj odehrává podle standardních, žánrových pravidel i klišé. Otrlého filmového diváka, zvyklého na kdejaký ten gore, brutalitu a zvrhlosti, tak už ani praktiky, jichž se na Jennifer Hillsové burani dopouštějí, nedokáží nijak emočně zasáhnout. Divák tak jen sedí, bez známek šoku, hrůzy či lítosti nad postavou a netečně sleduje, jak se nebohá dívka snaží přežít. A ONA přežije. Ale ONI to neví. Nyní k výkonu hlavní hrdinky. Sarah Butler je krásná dívka, ale co se týče jejích hereckých schopností, těmi mě tedy příliš neupoutala. Ale někdy se stačí jen dívat, že jo:) Ale za to, je nesmírně šikovná. Poté, co JIM, zbavena nevinnosti, hrdosti, zmlácená na těle i duši unikla, a oni si myslí, že je konec, začíná plánovat svou dokonalou pomstu. Během několika dní, kdy přežívá zřejmě jen o výhoncích a spadaném listí v lese, projde kompletním skautským výcvikem a naučí se vše, nad čím poté můžeme jen žasnout. Naučí se vázat všemožné provazy, odhadnout tíhu objektu, který zároveň dokáže i utáhnout či vyzvednout. A vůbec, při její zručnosti a technických schopnostech se skutečně tají dech:) To, čeho se nám nedostávalo po celý film, nám vysoce bohatě vynahradí závěrečná půlhodinka, při které opravdu tuhne krev v žilách, a i já jsem se v určitých scénách prostě nedokázala dívat. Nad takovými brutálními mučidly a pastmi by jistě s úžasem obdivně pokýval hlavou i samotný mistr, Jigsaw. Zde se však také dostane před zraky ono (ne)herectví Sarah Butler. Měla jsem pocit, že do svých "hrátek" nebyla dostatečně ponořená. Bylo vidět, jak se snaží "hrát" tu pomstychtivou, šílenou dívku. Neděsila mě, nemrazilo mě z ní. Snažila se být tou "bad girl" a moc jí to nešlo. Neměla jsem hrůzu z ní a její přeměny, ale z těch jejích "vychytávek." Škoda, kdyby byla více opravdová, "skutečně šílená," výsledek by byl perfektní. Tak mě napadlo, že skvěle by do té venkovské sebranky, coby "Big Sheriff", zapadl R. Lee Ermey:) (31.10.2012)