Hanna

Tak tentokrát jsem se s Wrightem minul. Evidentně se to nestalo jen mně, a jak se zdá, hodnocení se různí podle toho, zda divák přistupuje k tomuto filmu jako k uměleckému dílu anebo si žádá trochu normálního vyjadřování a vypravování, tedy naopak přistupuje k Wrightovu uměleckému dílu jako k filmu. Wright každým dalším snímkem dokazuje svou všestrannost a "hravost", a Hanna bude pevně doufám jeho největším úletem do světa jeho nesporně originálních, a stejně tak nesporně ujetě deformovaných pohádkových představ. Vlastně celý film je jako (nejen ta ve filmu použitá) hudba Chemical Brothers - ve velké většině odlidštěná, cizí, ale se záblesky přitažlivosti a tu a tam skutečně nádhernými místy. Jsem jen zvědav, co ze "Sírši" vyroste, když se bude ochomýtat kolem strejdy Joea ještě pár dalších let... jejímu herectví to očividně prospívá, ale o její hlavu se začínám docela bát:) A když je řeč o hlavě, Hanna je v podstatě snový film - ale ta snová mozaika není moc příjemná na prožívání, a Wright dělá na určitých místech všechno pro to, aby vám to sledování znepříjemnil - rychlé střihy, točení kamerou, strašidelné detaily a do toho šílená hudba, je to spíš jako trip na pomezí good a bad. Rodinka polohipíků se střelenou dcerou v Hannině věku, pohádková duhová chaloupka, neskutečně úchylný Tom Hollander (teplí sadisté ze starých Bondovek hadr) a jeho zvrácené pohádkové pohvizdování, zrzavá liška/zlá královna Cate, a tu a tam podvratné Wrightovo gesto dělající z pohádek něco oplzlého. To se nám to tu ale zapohádkovalo, což? Ale ta estetika je prostě taková a ne jiná, a pro Wrightův počin jménem Hanna taky klíčová. Protože krom estetiky a strhujících hereckých póz (pozor, nikoliv výkonů) už nemá co nabídnout - o ději se totiž nemá smysl bavit a hledat v něm smysl je ztráta času a budování frustrace;) Čili jako moderní umění OK, jako Wrightova exhibice dvakrát OK, ale pro normálního diváka KO. A já se dnes budu počítat k těm normálním... 60% za vizi a efektní řemeslo. (02.01.2013)

Dětská verze Agenta bez minulosti. ______ Film se určitě nabízí číst jako podobenství o stavu společnosti, v níž došlo k rozpadu tradičních hodnot a děti má smysl "dělat" jen vylepšené, upgradované, aby k něčemu byly, protože jinak je to hrozná otrava, stojí to peníze a čas a kdo by se taky o to staral, když úplná rodina prakticky neexistuje. Jenže jak už to tak v sociálním a genetickém inženýrství chodí, pokus lidstva o fušování Bohu do práce se obrací proti němu samotnému, a Hanna je tak v tomhle ohledu roztomile brutální revenge movie. Konflikt přetechnizované, dekadentní společnosti s něčím čistým a nepoznamenaným je v několika momentech hezky a neotřele ztvárněný - například ta scéna v hotelovém pokoji skvěle zprostředkovává pocit zmatku a zahlcení, který vyvolá náhlý kontakt s přístroji poháněnou civilizací, a v rozpravě Hanny a Sophie nad povahou přátelství nelze nezachytit vliv sociálních sítí, díky kterým je nám divné a podezřelé, že by náš "přítel" před námi nějaká osobní data zatajoval. Z tohoto pohledu je trochu škoda, že film se v závěru definitivně odhalí jako "pouhá" svérázná aktualizace pohádky bratří Grimmů a tenhle širší podtext nijak dál nerozvádí. ______ Formálně je Hanna originální a do detailů promyšlená, ale paradoxně mám pocit, že ona snaha jít proti konvencím a obohacovat žánrový film o nezávislé/umělecké prvky, jí nakonec trochu škodí. Jednotlivé pasáže jsou samy o sobě skvostné, o propojení a dokonalé synchronizaci hudby/zvuku s obrazem by se dalo psát hodiny, ale jako celek to bohužel nepůsobí úplně soudržně. Hanna je bezpochyby talentované a všestranné mladé děvče - chytré, vtipné, dětsky hravé...od každého trochu. Mám ale pocit, že se tu maličko mrhá potenciálem a celkem mě to mrzí. (23.06.2011)

Rozhodně solidně působivý film. V kostce mohu říci, že tento film splňuje požadované kvóty, které já od thrilleru očekávám. Jako je napětí, emoce, akce, překvapující zvrat, nečekaný závěr, ap. A to vše vyváženě, aníž by byl narušen příběh. Je v něm podle mě i lehký nádech: "The Bourne Identity" z roku 2002 co se stylu týče. Víc prozrazovat nebudu, abych nekazil požitek ostatním co ho ještě neviděli. (23.06.2011)

Hubená blondýnka Hanna i přes své nevinné vzezření likviduje agenty CIA od Antarktidy po Maroko. A zatímco podniká svůj road trip přes severní polokouli, já myšlenkami brousím hlavně po dvou bodech, které v ději netrpělivě očekávám: a) nějaké hlubší ohlédnutí do minulosti, které by vysvětlilo pozadí celého příběhu a vztahy mezi postavami, b) závěr, který by mi objasnil, kam vlastně celý Hannin život směřuje. Ani jednoho jsem se ve dvou hodinách nedočkala. Pokud toužíte po netradičním, chladném a emočně odtažitém filmu plném mnoha zajímavých detailů, jste na správné adrese. Čekáte-li krom porcování zvířat a podřezávání lidí i děj a logiku, hledejte dále. (16.05.2011)

Wright vzal modrou tužku a namaloval hrušku. A pod hruškou halíř - sláva, osobitý malíř..! Béčková zápletka oblečena do audiovizuálně stylového kostýmu, u kterého nebylo důležité, jestli je pohodlný, ale aby dobře vypadal a co nejvíce se lišil od ostatní konfekce. Hanna však mé srdce minula a nevím, jestli ji dám ještě někdy šanci ke druhé střele - leda že by v crossoveru střílela po té, co má na konci křestního jména ještě písmenko "h", protože hýká pro portfolio strýčka Disneyho.. A k tomu malíři - talent bezesporu má, ale příště si musí ke svému obrazu vybrat nějaké sofistikovanější téma, než je hruška.. (14.05.2012)