Zkrat

Když mi v posteli po půlnočním milování řekne, že si chce jít sama zaběhat do odlehlého parku, nemám strach. Když přijde s nápadem, že chce sama stopem projet Východní Evropu, ani se ji neptám na pojištění. Když nestíhám doběhnout autobus, zeptám se jí, jestli se mnou v rychlosti neodcouvá na nádraží. Když mám problém ve škole, ukážu její fotku z boxerského tréninku. Když nás někdo neomaleně předběhne ve frontě do kina, okamžitě odbíhám k uvaděčům pro smetáček a lopatku. Dámy a pánové, seznamte se - Gina Carano, můj nový objev. Zazářila v ženské verzi 96ti hodin a nyní svými mocnými stehny svírá mou mysl. Nepotřebuje, aby jí někdo neustále stál za zadkem a platil za ní kafe, nemá zapotřebí lascivních póz zvýrazňující její ženské zbraně. Používá chlapskou pěst, bouchačku, kašle na Douglase i Banderase, a na rozdíl od Supermana má krásně vypracovaný hrudník. Něco mi říká, že člověk odpovědný za zpackaný závěr tohoto filmu už leží rozcupovaný v náhradních dílech. A já už se nemohu dočkat dalšího rande... (12.03.2012)

Příběh není zrovna záživný a zajímavý a i když naprosto skvělá hudba Davida Holmese v divákovi evokuje, že by mohl sledovat tarantinovku, ani dialogy nejsou nikterak peprné. Ale Soderberghovi nelze upřít schopnost točit tuctové žánrovky po svém. Jeho "bourenovka" spňuje základní rysy svých vzorů - máme tu nájemnou emancipovanou brunetu, která diváka v první minutě ujistí, že je schopna se dostat z jakékoli šlamastiky, hodně se tu cestuje po světě a před někým utíká skrze domy a střechy. Soderbergh ale dělá mnohé věci jinak, což považuji za velmi svěží. Hudbu Davida Holmese používá mimo akční scény, což dodává vyprávění videoklipový look. Ve filmu se v podstatě vůbec nestřílí a veškeré kontakty mezi aktéry probíhají ručně (a jak jsem uvedl - bez hudebního podkresu) a jednak mají velmi povedenou choreografii (a vypadají velmi realisticky ve smyslu takhle by se mohli dva cvičení nájemní tajtrlící mezi sebou pošťuchovat v hotelovém pokoji), jednak jsou tyto scény velmi dobře ozvučené. Výsledkem je kontaktní souboj, kde cítíte každou ránu. Berte moje možná nadsazené hodnocení jako radost z toho, že jednou za 10 let nejsem nucen poslouchat hlasité burácení pseudohudby při střelbě z dvaceti samopalů a při dunivé explozi v pozadí. Nájemná slečna, co má pěkný vztah se svým tátou a která se svým klínem opováží přiškrtit Michaela Fassbendera, má moje sympatie. (13.03.2012)

Jedny z nejlépe provedených bojových scén (teda až na tu muchlovačku u moře)! Říká někdo, kdo už párkrát přes držku dostal, takže ví, jak to má vypadat. Produkce schrastila kromě solidně předstírající ochotnice pár kvalitních herců, scénář ze spodku šuplíku průměrného škrabálka a mapu Evropy. Jestli od někoho v brzké době zaslechnu tolikrát opakované ,,magické" slovo Barcelona, zaútočím bez okolků a pod pás. Nevím, jestli mé úchyláctví dostoupilo vrcholu, nebo se teprve odbržďuji na své cestě z kopce sto a jedné deviace, ale to frndisko trénující muay thai cinklo o mé libido. Fakt vlčím, ovšem pracovat při natáčení na place jako vodonoš nebo režisérův rozkuřovač, asi bych jí udělal nemravný návrh. Byť tuším, že by mě řádně zbebíčkovala, chlapanda. Čtyři, za Barcelonu tři a kousíček. A už se mlátím do sáčku... (21.07.2012)

Čert ví jakou páku má Steven Soderbergh na to aby se mu skoro v každém filmu sešla zvučná jména. Upřímně musím podotknout, že jsem čekal ptákovinku, ale dostala se mi hodně slušná porce akce. Hodně mě zamrzel Fassbenderův konec, ale tentokrát to nebylo prostě o něm. Gina Carano dokázala solidně prodat svou ženskost a suveréně přesvědčit že to není rozhodně holka na jednu noc. 60% (30.04.2012)

Co to sakra bylo? Absolutně nezajímavý film, ve kterém funguje akorát skvělé obsazení. Hlavní roli však má pouze Gina Carano a ostatní jsou tam spíš jen jako jména pro plakáty a trailery, jak je ostatně zvykem. Když k tomu ještě připočtu strašný soundtrack, tak mi vychází jednoznačný podprůměr...30% (21.12.2013)