Pina

Krásně se na to dívalo a některé taneční scény byly uchvátné, vlastně většina, třeba ta s kýblema vody, užasný. Problém mám trošku s tím, že když lidi tančí nevidím v tom žádný děj, příběh. Může se tedy zdát, že film Pina doplácí v mém hodnocení na to, že jsem taneční debil, ale nedá se nic dělat, já v tom viděl krásné kreativní taneční scény, ale nic dál i když nepopírám že vidět tohle na plátně ve 3D může být fakt dobrý. (13.03.2018)

Ne snad, že bych se snažil rozumět baletu nebo současnému tanečnímu divadlu... Co mi v dokumentu vadilo, byly ty taneční scény v reálu. Pokud je na pozadí vysoce stylizovaného tanečního vystoupení dopravní ruch ve městě, tak mi to bude připadat jen bezdůvodně divné. Ke konci už jsem dokonce přemýšlel, zda Wenderse fascinovala víc Pina Bauschová nebo visutá dráha ve Wuppertalu. :-/ (21.12.2017)

Spíš Pi(čovi)na. Řekněme, že to je moderní tanec nebo co, ale to mě nezajímá. Hlavní je, že film (dokument) byl uplná nuda. Ženský většinou hnusný, chlapi většinou taky, třeba ten jeden vypadal jak ten zlej ze Saw série (Tobin Bell), a ten tanec uplně psycho, ti lidi prostě nejsou normální... a o to jim asi jde. Někdo tomu řiká umění, ale ten mi muže vite co - políbit podpaží... (27.03.2013)

Rozhodně zajímavý film, který ale podle mě plně ocení jen naprostí znalci a fanatici do tance. Choreografie jsou tedy famózní a svým způsobem berou dech, jak fungují. Hudba je skvělá, hrozně příjemná, rytmická a melodická. Problém mám ale s tím, že je to opravdu hodně dlouhé a Wenders bohužel vůbec nezačleňuje taneční vystoupení do kontextu. Tudíž si pokládáme otázky: Je to pořád jedna inscenace? Nebo více vystoupení? Navíc nevíme, kdo mluví, což je taky trošku škoda. Na druhou stranu ale ty choreografie fungujou samy o sobě, což je super. 3D je výborné, Wenders umí pracovat s prostorem, čímž 3D jen umocňuje a divák si tak připadá na pódiu po boku tanečníků. Oceňuju i netradiční zasazení krásných tanečních čísel do naprosto obyčejné přírody, což je až neuvěřitelně působivé. Škoda, že se nedozvíme o Pině Bausch trošku víc. Dost náročný snímek. 60% (24.08.2011)

Pozoruhodně úchvatný film v dokumentárním stylu jako oslava tanečního pohybu a zajímavé německé choreografky Piny Bausch, šéfky výjimečného mezinárodního tanečního souboru Tanztheater Wuppertal Pina Bausch. A začíná neuvěřitelné představení, ukázky, oslavy pohybu, který není obyčejným tancem, ale daleko více je myšlenkou, emocí, řečí, náladou, výkřikem a pohlazením. Energicky výbušné, emočně a pohybově náročné, hypnotizující ve svém pohybu a gestech. Jsou zde ukázky ze čtyř výjimečných náročných tanečních představeních: Café Müller, Svěcení jara, Vollmond a Kontakthof. Neméně podmanivé jsou i taneční pohybové variace až performance z běžného prostředí města Wuppertal. Tanečníků zde vystupuje nepřeberné množství, a všichni velmi zdatně přispívají k fascinaci tohoto druhu umění, kdy každé gesto, každý pohyb, každý nepatrný záchvěv dokáže elektrizovat atmosféru a gradovat enormním způsobem emoční prožitky z této nevšední podívané. Nádherná pocta zemřelému, půvabná oslava života, citů a naděje. Navíc je to velmi podnětné v životní pouti a směřování dál. (14.06.2012)