...a Bůh stvořil ženu

Film jsem zhlédl už kdysi před lety, ale skoro kompletně jsem ho zapomněl. Novou možnost vidět ho v telce - byť v českém dabingu - jsem si proto nenechal ujít. A velice příjemně mě překvapilo, že ten film je mnohem lepší, než jsem měl za to. Dokonce mi trochu (těmi sociálními a rodinnými motivy) připomněl o 4 roky mladší snímek L. Viscontiho Rocco a jeho bratři, což je pro Vadima - kterého jsem si nikdy moc nepovažoval - více než slušná poklona. V jistém smyslu je to jednoduchý, až pitomoučký film, natočený na míru Bardotce - ona je zde ovšem skutečně tak úchvatná, že se vůbec nelze divit tomu humbuku, který tehdy kolem ní panoval. A sledovat každý záběr na tu roztomile vyprsenou krasotinku je vážně radost - celý film díky ní i po letech doslova sálá neuvěřitelnou sexuální energií (navzdory tomu, že je to velice cudná podívaná, kde skoro nic není vidět). A to ještě minimálně půlku z toho zabil český dabing, byť Jitka Ježková má pochopitelně krásný hlásek a poslouchá se jedna radost, ale na originál to stejně nemá - stačí si najít na YouTube libovolnou scénu v původním znění, a hned koukáte na úplně jiný film, kterému mluvená francouzština dodává neobyčejný půvab, vznešenost (až jakousi aristokratičnost) a dramatičnost, které bohužel v české verzi zcela chybí. Za sebe nemám problém napsat, že mě zjev BB v tomto filmu zcela uchvátil, a že je to současně mnohem lepší film, než by se mohlo zdát ze zdejšího nízkého hodnocení. A ještě jedna myšlenka se při sledování neobytně drala do vědomí - strašlivá a nekonečná lítost nad tím, že nemáme moře. Skoro si až myslím, že (ne)přístup k moři hraje v psychologii jednotlivých národů větší význam, než by se mohlo zdát, a tento film mi to jenom potvrdil - bezstarostná letní atmosféra St. Tropez jen podtrhuje báječný dojem z celé té letité podívané, která i po téměř 60 letech stojí stále za vidění. Ruku na to. (20.07.2014)

No, režijně průměr. Melodramat s lepším dějem znám také dost. Ale samozřejmě se zde jedná především o Venuši ze Saint Tropez - Brigitte Bardot, která zrychlí dech i dnešnímu divákovi. A nejsem tak naivní, abych filmu vytýkal, že tu převládá Brigittino tělesno nad duševnem (Mimochodem - to na tom také nebylo vůbec špatně.) Pro mě se však jedná především o zrození Jeana-Louise Trintignanta, který nehraje vůbec špatně. A v dalších dvou hlavních rolích další dva mí oblíbení herci - charismatický Němec Curd Jürgens a "frantík" z Apocalypsy Christian Marquand. (11.09.2005)

Ve své době odvážný a průrazný snímek, jdoucí velkoryse za hranice běžné a tehdy až dusivé v tomto případě katolické prudérie. Doba, kdy plnoletost nastávala ukončeným 21. rokem života, je dnes stejně nepředstavitelná jako potvrzení lékaře o nenarušeném panenství, vyžádaném místně příslušným biskupstvím. Brigitte Bardotová, zápolící se svou krásou a pubertou se dostává do soukolí, která znají jen tzv. krásné ženy. Oddává se své bouřlivé smyslnosti, ale zcela postrádá schopnost jejího spekulativního pekuniárního zhodnocení, ačkoliv ji v tehdy zapadlém Saint-Tropez má doslova na talíři. Že ve filmu zahajuje svou dráhu jiná mimořádná osobnost francouzské a světové kinematografie hraného filmu, Jean-Louis Trintignant, jakoby míjela všechny komentátory tohoto filmu. Mladík, který se rve o svůj cit, a postupně tak ke zralosti přivádí nejen sebe, ale i svou ženu, která mu tak trochu nečekaně spadla z nebes k nohám, si vede překvapivě zrale a mužně. Ano, i v této době se dospívalo ještě rychle, rozhodně dříve a rychleji než dnes. Závěrečná scéna, v níž vrací svou dívčí ženu do skutečnosti, je triviální jen zdánlivě. Ve skutečnosti je to vítězství mládí a zodpovědnosti nad plochou konvencí, kalkulujícím ideálem žití i nejstarším bratrem, který naopak v této situaci lidsky i rodinně fatálně selhal. Vadimův film je poprávu považován za jeden z důležitých kaménků laviny-vlny rodící se moderní kinematografie hraného filmu, vlny, která nás dělí od někdejšího sentimentalizujícího zvukového filmu třicátých a čtyřicátých let minulého století. (29.12.2010)

... a Roger Vadim S-T-V-O-R-I-L B-R-I-G-I-T-T-E B-A-R-D-O-T ! Sexuálny SYMBOL, francúzska MARILYN MONROE !!! Asi tak nejak, to ja pozorujem... Milovaná, menej, nenávidená, viac. Vzrušovala ma tak, že to neviem, už ani popísať. Samotný film, je viac - menej nuda, Brigitte sa točí v začarovanom trojuholníku, medzi tromi mužmi, kde dvaja z nich sú bratia, ktorí sa kvôli nej pobijú, jeden z nich, si ju vezme za ženu, aby zatiaľ ten druhý, ju pretiahol, keď mladoženáča, niet. Ten tretí nalieha na tých dvoch s ich rodinou, aby predali pozemky, kde chce stavať. Dohodnú sa. Práve on mi pripadal, ako najväčší PAKO zo všetkých postáv. Najerotickejšia časť filmu, je na konci pri Brigittinom vzrušujúcom TANCI, kde sa stretnú všetci kohúti, pre jednu sliepočku, ktorá má neuveriteľný SEXEAPPEAL ! Už len kvôli nej som ochotný celý film preglgnúť, i keď viem, že trpí debilitou, nemá hlavu ani pätu, atď. (01.06.2016)

...ženu, o které každý mluví. Ženu oděnou do šatů z nitek pokušení. Zkrocení nezbedné uličnice. Letní drink nezávislosti, skotačivosti, rozvernosti a dívčího bouřliváctví, okrášlen přednostmi slavné pusinky v nedbalkách smělých krůčků k dospělosti. Svůdný půvab, smyslná promenáda Brigitte Bardot a zamilovaný Jean-Louis Trintignant, který k jejím nohám skládá kouzlo lásky a obyčejného štěstí. (02.07.2014)