Nákaza

Pro thriller málo gradace, pro drama málo prostoru charakterům a pro paradokument moc ležérního předhazování prázdných "faktů". Ta polovičatost, která trčí z každého druhého záběru je občas přímo nesnesitelná a ze Soderbergha tak dělá regulérního smolaře. Jako čistá popcornovka prošpikovaná napětím mohla Nákaza bodovat nesrovnatelně důrazněji, takhle se tvůrčí záměr absolutně minul účinkem. (01.01.2012)

Hm, je vidět, že jméno Soderbergh dokáže ještě stále všelico a když k tomu patří sehnání velkého množství talentovaných stálic, kteří pravděpodobně podepisovali bez váhání a bez námitek o výši honoráře, je to jenom pro moje a divákovo dobro a taky dobro filmu. Díky tomu totiž film dostane něco známého, výrazného a čemu jde fandit. Bez nich by to určitě dopadlo trošku jinak, alespoň pro moje výsledné pocity. Ten film je totiž po stránce technické a řemeslné tak dokonale čistý a destilovaný, až je odtažitý skoro jako dokument. A i ty někdy dokážou vtáhnout víc. Nicméně, v tomhle případě to nakonec funguje výborně - ta sterilita a naturalismus, ostrost a bezohlednost k epidemii padne jako ulitá. Celou dobu tak máte nepříjemný pocit, jak moc reálné to je a jak velká pravděpodobnost toho, že by se něco takového mohlo stát, existuje. Film předkládá nepříjemné fakty, statistické údaje, nějaké city a emoce téměř neexistují (a když na konci ano, hned to zhorší celý pohled na věc, na druhou stranu to ale bylo i jakési vysvobození z té děsivé atmosféry) a Soderbergh si to viditelně užívá. Vizuálně film taky přesně odpovídá formě, vše je bledé, nevýrazné a prostě mrtvolné. Brrr! Takže Stevene, děkuji za tohle mrazivé zmapování jednoho z možných konců lidské rasy a v klidu příště zkus zmapovat další. V záplavě všech těch hollywoodských přeslazených romantáren a eye-candy akčnáků bylo tohle fakt výjimečné a díky tomu i zajimavé. PS: Martinez zase zabodoval a filmu dodal ještě větší depresivnost (29.05.2012)

Steven Soderbergh se po řadě ne příliš povedených filmů a experimentů vrací do první režisérské ligy a dokazuje, že i zdánlivě béčkové téma se dá natočit výborně, "lidsky" a skoro až s přesahem. Scénář je výborně napsaný a jednotlivé příběhy byly všechny hodně zajímavé a celé to bylo zabrané snad ze všech úhlů pohledu. První herecká liga samozřejmě neselhává a potěší i nekompromisní zametení s některými postavami. Po dlouhé době jsem si ale u filmu řikal, že to mohlo být klidně i delší. Přece jenom stopáž něco málo přes 90 minut je u podobného tématu s tolika zajímavými příběhy trochu málo a některé postavy tak dostanou příliš málo prostoru a jejich příběhy vyšumí do ztracena (hlavně u Marion Cotillard). 80% (03.01.2012)

Výborná minimalistická hudba, kterou složil, pro mě neznámý Cliff Martinez, naprosto perfektně podkresuje atmosféru tohoto, v současnosti neuvěřitelně strašidelného námětu. Sympatické ale bylo, kolik známých herců nám chtělo ukázat, jak rychle se dokáže šířit nákaza nějaké zhoubné chřipky. Po některých scénách jsem dokonce měl dost hnusný pocit. Závěrečná scéna na mě tak například udělala spolu s hudbou takový dojem, jako hodně dlouho v žádném filmu. Nicméně od filmu jsem čekal cokoliv. Natočil ho Steven Soderbergh, který mě posledně šíleně naštval s Che Guevarou. Tenhle film ale nudit nedokáže. Já byl v napětí prakticky celou dobu, ale to hlavně díky tomu, že jsem koukal na realitu. Každá scéna byla dnešní realita, která se děje, děla nebo by se dít mohla. O to víc je to pak strašidelnější. Matt Damon, Marion Cotillar, Gwyneth Paltrow, Kate Winslet, Jude Law a Laurence Fishbourne mi tak tu realitu ukázali opravdu neuvěřitelně strašidelně a já nad tím musel po skončení dlouhou dobu přemýšlet. Možná, že příště dám i pět hvězd. (13.02.2012)

Konečně někdo zfilmoval Pandemic;-). Ne vážně. Soderbergh si pohrává s tématem pandemie, strachu a paranoie naprosto brilantně. Scénář svět nenásilně přibližuje skrze mnoho postav a detailů okolo (televize v pracovně Cheevera) a drží si auru věrohodnosti. Ta ve spojení s chladně neosobním světem a hudbou dělá z Nákazy působivou vizi, která bohužel nebude atraktivní pro široké divácké publikum. Někoho jistě překvapí, že se tu prakticky neobjeví žádný "reportážní styl", kde se budou maximálně využívat média a jejich všudypřítomná masáž. To mě překvapilo také, ale do kontextu filmu a pojetí postav a událostí se to vůbec nehodí, budiž zadostiučiněním, že je tu alespoň blogger. Více zde. (27.10.2011)