Nákaza

No prosím, a mně se bude pořád někdo divit, že mám hrůzu z MHD, nechytám se tam žádných tyčí a každý pokašlávající člověk mě děsí, a že si ruce myju důkladněji než lékař před vstupem na operační sál. Všechna čest, Stevene Soderberghu, tohle se vám povedlo. Virus číhá za každým rohem, z obyčejného podání ruky nebo použití platební karty se stává smrtelné nebezpečí, desítky, stovky, tisíce a statisíce lidí umírají... A mě to nenudí. Nákaza je vlastně klasický film katastrofického střihu, jakých dříve vznikala velká spousta. Stejně jako Když se čas naplnil, Skleněné peklo, Roj a další je i tenhle snímek plný známých tváří, co jednak (pochopitelně) lákají diváky, ale zároveň prokazují medvědí službu scénáři. Díky jejich představitelům nás totiž zajímají i ty postavy, jež by jinak byly úplně obyčejné, a také je vlastně jedno, že žádná z nich není postavou hlavní. Děj, který se vyvíjí podle očekávaného vzorečku (nákaza-umírání-protilátka-otazník), vypadá sice všedně, ale zároveň působí příjemně dramaticky a díky jaksi chladné a znepokojivé režii, kameře a hudbě i tak nějak těžce. Velká škoda, že Nákaza není delší alespoň o půl hodiny. Propracovanosti příběhu i postavám by to určitě prospělo a film by se snad zbavil i toho poněkud uspěchaného závěru. Jinak není co vytknout. (18.02.2012)

Celé to připomíná televizní zpravodajství. Nemáte tu hlavní hrdiny, kterým byste mohli držet palce, jen spoustu epizodních postaviček, které většinou nedlouho po uvedení na scénu zemřou. Dozvídáte se, kolik je nakažených, sledujete debatu mezi typickým zastáncem konspiračních teorií a typickým představitelem vlády. Jenže podobně, jako když si přečtete o pádu letadla kdesi na druhém konci světa, z toho cítíte jakousi odcizenost. Neosobnost. Stejně jako v reálném životě se často zdá, že se vyšetřování nehýbe kupředu a že hlavním úkolem většiny zúčastněných je jen čekat, jak se vše vyvrbí. A když už se konečně objeví nějaké drama a vše začne připomínat Hobbesův 'state of nature', přeskočí děj na jiné bezvýznamné okamžiky jiné postavy. Normálně mi tohle nevadí, normálně mám filmy zobrazující obyčejné okamžiky v životě obyčejného člověka ráda. Jenže takové filmy musí být postaveny na zajímavé hlavní postavě, se kterou vás ty běžné momenty budou bavit prožívat. A Contagion ji nemá. (25.10.2011)

Ač se Soderberg odvážně rozhodl zmapovat nákazu z pohledu společenského systému, dat a čísel namísto osobních (a třeba nevhodně patetických) příběhů několika jedinců, v konečném důsledku se mu právě tento styl stává kámenem úrazu. Ač bych rád Contagion chválil za objektivnost, důveryhodnost a "reálnou" atmosféru, nakonec je to přeci jen poněkud zapomenutelné, chladné, neosobité a pro diváka odtažité. Dramatičnost, která by měla směrem k závěru vrcholit se ubírá opačným směrem, divák je smířen s tím, že identifikace s postavami neproběhne a emocionální složka se po prvním úmrtí definitivně nevrátí. PS: Po druhém shlédnutí to vidím docela jinak, prakticky mi vadil jen happy end, který podrážel nohy nějaké silnější katarzi. Jinak to bylo velmi dobré! 7/10 (17.12.2011)

Výborná minimalistická hudba, kterou složil, pro mě neznámý Cliff Martinez, naprosto perfektně podkresuje atmosféru tohoto, v současnosti neuvěřitelně strašidelného námětu. Sympatické ale bylo, kolik známých herců nám chtělo ukázat, jak rychle se dokáže šířit nákaza nějaké zhoubné chřipky. Po některých scénách jsem dokonce měl dost hnusný pocit. Závěrečná scéna na mě tak například udělala spolu s hudbou takový dojem, jako hodně dlouho v žádném filmu. Nicméně od filmu jsem čekal cokoliv. Natočil ho Steven Soderbergh, který mě posledně šíleně naštval s Che Guevarou. Tenhle film ale nudit nedokáže. Já byl v napětí prakticky celou dobu, ale to hlavně díky tomu, že jsem koukal na realitu. Každá scéna byla dnešní realita, která se děje, děla nebo by se dít mohla. O to víc je to pak strašidelnější. Matt Damon, Marion Cotillar, Gwyneth Paltrow, Kate Winslet, Jude Law a Laurence Fishbourne mi tak tu realitu ukázali opravdu neuvěřitelně strašidelně a já nad tím musel po skončení dlouhou dobu přemýšlet. Možná, že příště dám i pět hvězd. (13.02.2012)

Celkem by mě zajímalo, jak za posledních několik měsíců vzrostla sledovanost tohoto filmu. Osobně jsem tak nějak tušil, jakým směrem se Soderberghova glosa bude vyvíjet a proto jsem se nechtěl nechat strašit, dokud to ta situace venku bude až nebezpečně připomínat. Faktem je, že Contagion je ultra uvěřitelná fikce, kde se tvůrcům povedlo hezky vygradovat situaci a v jistém smyslu definovat postup neznámé nákazy. Stále je to film, z dnešního pohledu víme, že bez roušky jakoby člověk nežil (doslova)..nicméně z diváckého pohledu by to nebylo extra záživné ke sledování (nevím jak diváci Ulice v karanténě). Nicméně, Steven Soderbergh zjevně nepodcenil rešerši (tahle komise možná přece jen dává smysl) a daří mu se diváka šokovat, přesně v situacích kde to třeba úplně nečeká. A závěrečnou scénou jakoby se covid-19 inspiroval...8/10 (05.05.2020)