Režie:
Cary Joji FukunagaScénář:
Moira BuffiniKamera:
Adriano GoldmanHudba:
Dario MarianelliHrají:
Mia Wasikowska, Michael Fassbender, Judi Dench, Jamie Bell, Su Elliot, Holliday Grainger, Tamzin Merchant, Amelia Clarkson, Craig Roberts, Sally Hawkins (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Mladá dívka Jane Eyrová utíká přes vřesoviště a na kost promoklá končí u dveří domu Riversových. Duchovní John Rivers se jí ujímá a spolu se sestrami Dianou a Mary jí poskytnou útočiště. Jane si chce najít práci. Neustále vzpomíná na to, co jí až dosud život přinesl... Po smrti rodičů si ji vzala k sobě sestra jejího otce, matka rozmazleného Johna, který jí ubližoval. Na radu pana Brocklenhursta pak byla poslána do školy pro sirotky, kde se jí dostalo rovněž hrubého zacházení. Nakonec jí pan Rivers nabídl skromné učitelské místo ve venkovské dívčí škole, kterou právě založil ... Po odchodu ze sirotčince nachází Jane práci jako guvernantka francouzské schovanky pana Edwarda Rochestera na jeho panství Thornfield Hall. Chovají se k ní pěkně a Jane si vybuduje vřelý vztah s malou Adele Varensovou. Pan Rochester přijíždí na odlehlé panství jen zřídka a první setkání s Jane nedopadne dobře: kůň se před Jane splaší, shodí jezdce a ten si poraní kotník. K Jane a služebnictvu se chová odtažitě, až nepřátelsky, oceňuje ale Janinu přímou a čistou povahu. Jednou v noci vzbudí Jane podivné zvuky a vzápětí objeví v Rochesterově pokoji požár, který pak společně uhasí. Rochester jí děkuje. Brzy ráno pak nečekaně odjíždí. Začíná se šuškat o jeho svatbě se slečnou Blanche Ingramovou, která brzy nato přijede na Thornfield. K Jane se společnost chová přezíravě, Rochester jí ale začne dávat najevo, že mu na ní záleží. Jane mu pomůže ošetřit tajemně zraněného přítele z Jamajky, který přijel na návštěvu, Rochester ale odmítá sdělit, kdo ho zranil. Jane krátce navštěvuje svou tetu. Ta je po mrtvici, která ji sklátila poté, co její marnotratný syn John utratil celé jmění a spáchal sebevraždu. Ukáže se, že před třemi lety dostala dopis od příbuzného z Madeiry, který žádal o adresu Jane, protože ji chtěl adoptovat. Ona ale odepsala, že Jane zemřela ... Po návratu do Rochesterova domu Jane nabízí, že si najde nové místo, až se pán ožení. Ten ji ale místo toho požádá o ruku. Paní Fairfaxová ji před ním varuje, Jane je ale šťastná. Když se snoubenci ocitnou před knězem, vstoupí náhle muž, pan Mason z Jamajky, a oznámí, že Rochester je už 15 let ženatý s jeho dcerou. Jane je zdrcená, o to víc, že Rochester jí pak ukáže svou šílenou ženu, nebezpečnou pro své okolí, která žije zavřená s ošetřovatelkou nahoře v domě. Rochesterovi ji vnutil otec a on ji přese všechno nedokázal umístit do blázince. Přísahá Jane lásku a chce s ní žít, ta ale odmítá a z Thornfieldu odchází ... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (744)
„Chvílemi za hustým mřížovím klece zahlédnu velmi zajímavé ptáče. Živé, se zajetím nesmířené. Vypustit ho, k oblakům by se vzneslo...“ Láska dušená konvencemi a zákony ve filmařsky dokonalém romantismu se srdcem jako zvon. Emoce pod hávem ponurosti, na první pohled někdy možná skryté, jsou pak o to intenzivnější - až si člověk uvědomí, jaké hovno uvízlé mezi diváckými prsty je třeba taková série Twilight.. Rozhovory trojúhelníku krb, Jana a hradní pán Rochester jsou elektrizující, přičemž oheň plápolá, Mia Wasikowska věrohodně podává citlivost, upřímnost a vnitřní sílu a Fassbender..? Vidět ho pohádkový kníže Josef Kemr, dal by si brýle na nos a pravil: „Hmm, vášnivý…“ Nejsem hozený tímhle směrem a nehrávám v napuštěné vaně s Eso Rimmerem žertovnou hru "Najdi ponorku", ale já toho chlapa prostě žeru.. ()
Mohlo by se zdát, že nemá smysl zfilmovávat (po víc jak?) dvacáté předlohu Charlotte Brönteové, když se do povědomí diváků zapsalo hned několik verzí: Stevensonův gotický horror s Orsonem Wellesem (1944), Zeffirelliho přímočaře klasicistní (1996) a různé BBC seriály - soudě dle ohlasů - nesoucí se v duchu mírně historizujícího herritage cinema. Ta Fukanagova má ale své právo na existenci, protože Janu Eyrovou ukazuje jako pěkně feministické éro, které oproti dobovým konvencím vyznává rovnoprávnost pohlaví na místo pokory, což ospravedlňuje i závěrečný odklon v případě nedořečení/neukázání "prozření" jedné z postav. (Prozření se zde totiž odehrává v ryze mentální, nikoliv tělesné podobě.) Že nejde jen o ilustraci knihy, stvrzuje i narušení chronologičnosti, kdy je nám valná většina příběhu zprostředkovávána ve vzpomínkách, které jsou filtrovány skrze ústřední protagonistku. Díky tomu jsme na ni mnohem více napojeni, a tak můžeme dění prožívat spolu s ní, aniž by se sklouzávalo k sentimentu či patosu. Nespoléhá se ani na "tradiční BBC kvalitu", ačkoliv daný štempl před filmem najdeme, protože na místo předvádění výpravy je patrná snaha o větší autenticitu, kterou zajišťuje snímání ruční kamerou a upřednostňování přirozeného světla před umělým. Na místo dodržování tradičních postupů (hodně důležité je rozestavení postav v mizanscéně, pozoruhodný je i žánrový a s tím spojený formální zlom po jednom zásadním odhalení - bodu zlomu) se tato adaptace více blíží uměleckému filmu, a tak není na místě se pozastavovat nad Fukanagovým výběrem látky. ()
Zatím nejlepší zpracování Jany Eyrové, které jsem měla možnost vidět. Nejblíže k němu má jen Osudová láska Jany Eyrové. Je to klasika, kterou jsem četla několikrát jako náctiletá, ale i později a stále má své místo nejen v mé knihovně, ale je založená i někde v koutku mého srdce. A asi byla založena trochu hlouběji, protože jsem teprve teď zjistila, že jsem ten film viděla už v loňském roce. Nechápu jak jsem mohla na Edwarda Rochestera zapomenout :-) Nechám se překvapit ještě jinými zpracováními a tak si tu jednu hvězdu schovám pro možná ještě lepší Janičku:-) ()
Noblesní viktoriánská romance, dokonale trefená do současných formálních a estetických trendů moderní filmařiny. Syrová kamera, nulový patos a úsporné dialogové pasáže, kde je vše soustředěné na střih, mimiku herců a v drtivé většině nevyřčené emoce. Velmi moderní avšak přitom dobové a plné tradičních hodnot, které máme v těhle osudových příbězích z dávných dob tak rádi. Skoro by se chtělo říct, že tyhle filmové záležitosti zůstali v prachu někde na konci devadesátek, naštěstí to ale není pravda, jsou i dnes, jen jich je už mnohem méně a kvalitních jen pár. ()
|| Scenár: Moira Buffini / Jane Eyre by Charlotte Brontë | Hudba: Dario Marianelli | Produkcia: Alison Owen, Paul Trijbits | Distribúcia: Focus Features | Štúdio: BBC Films, Ruby Films | Rozpočet: ? $ | Tržby: 32,153,173 $ || Jeden z mála zpracovaní knižnej predlohy, kde vývoj vzťahov napreduje správnym tempom a scénár pritom dokáže byť pochopiteľným aj pre neznalca príbehu (ajkeĎ pri tomto titule je málo pravdepodobné, že ho niekto nepozná). Herecké výkony sú skvelé, na konci kvapla aj slza, takže úloha za 5, film za čistokrvné 4. ()
Galerie (132)
Zajímavosti (12)
- Wasikowska se sama pustila do čtení knižní předlohy a po pár kapitolách byla příběhem tak okouzlena, že napsala své agentce, jestli se někde nechystá scénář k adaptaci. Ta jí odpověděla, že ne, že nedávno jeden byl, ale nakonec se neuskuteční. Za pár týdnů jí řekla, že film se přeci jen bude točit, poslala jí scénář a řekla, že se s ní režisér chce setkat. (Michelle75)
- Původní sestřih filmu činil 2,5 hodiny. (R´Hell)
- Projekt bol ponúknutý škótskej režisérke krátkometrážnych filmov Lynne Ramsay, ona ho však odmietla. (SarumanKo)
Reklama