Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka

Kdysi jsem na knižním veletrhu k jedné knížce dostal i druhou knížku a to Okresní přebor: Poslední zápas Pepíka Hnátka. Ze seriálu jsem viděl spíše upoutávky a drobné kousky. Moje představivost spojená s útržky ze seriálu a filmu pracovala dobře a knížka se mi četla dobře. Na film jsem slyšel ódy o originalitě. Tak jsem se na něj koukl. Nicméně jsem asi četla příliš. Film to není špatný, ale ani nic extra.Herecký je to přitom velmi dobře obsazené, ale jako by tam něco chybělo. Možná kdybych viděl předtím seriál, tak by mé hodnocení bylo lepší. (06.04.2014)

Pepik byl frajer. Pepik byl takovej frajer, že si zajezdil ve škoďárně cityjdou pár let před tím, než ji mladoboleslaváci vypotili. Kromě toho uměl zajímavým způsobem řešit běžné mezilidské konflikty. .....Poté co jsem opustil promítací sál, táhl jsem si sebou podobný pocit, jaký ve mě kdysi zanechaly Hoří, má panenko, popř. Homolkoidi. Prostě knédl ist knédl a podle toho to tu vypadá - a já si nebyl jist, jestli tomu jsem vůbec rád. Všech podobných přebytečných pocitů mě zbavila až akutní gastritida způsobená lahůdkovým rozsračkovaným jakožemasem u strýčka mcbastarda, na který mě za odměnu pozvala má drahá půlka. Nyní s odstupem tří endiaronů a platíčka živěčichajícího uhla mohu napsat, že čtyři hvězdy jsou mírně nadsazeny, ovšem když jsem v povinné biografní reklamní půlhodince zahlédl, co se na nás chystá za filmy české provenience, mám nutkání diferencovat již předem. Bůh s námi a zlé v pyč (11.04.2012)

Skicování venkovského naturelu nahradila charakterová drobnokresba, venkovskou frašku smutná komedie o srdečních záležitostech. Seriál nezmizel, jenom se děje na pozadí příběhu Pepika Hnátka. Díky Krobotovi jde o přesvědčivou, dílčími gesty komickou, avšak v celku tragickou postavu. Ani jako scenárista, ani jako režisér se Prušinovský trenérovu omezenému rozhledu nevysmívá, vlastně na něj pohlíží o poznání smířlivěji než na morálně vesměs ohebnější zbytek týmu. Film Hnátka ukazuje jako posledního muže, který věří svému poslání a zároveň stojí nohami na zemi dost pevně na to, aby sklouznul k fanatismu „Jiřiny“. Jeho hlavní charakterovou vadou a překážkou k překonání je neschopnost vidět, jak svou „zabejčeností“ a skrýváním přívětivé tváře pod nerudnou maskou ubližuje sobě i druhým. Od tvůrců šlo o mazaný tah. Hnátkem nejenže získali středobod vyprávění, ale zároveň se nemuseli vzdát nadsázky, s níž pohlíželi a nadále pohlížejí na jádro Slavoje Houslice. V jádru seriózní, k určitému cíli směřující hlavní dějová linie je prokládána bočními mikroepizodami, v nichž zas až o tolik nejde a kterým mnohdy, bohužel, třeba dodat, chybí uspokojivé vyústění nebo alespoň vtipná pointa. Náladotvorné záběry venkovské krajiny pak spíše suplují televizní reklamy, než aby vytvářely výraznější atmosféru, o niž se starají především postavy, v jejichž případě tvůrci poněkud odvážně sázejí na to, že k nim budeme přistupovat poučeni dřívějšími seriálovými znalostmi. Jejich neduživý slovník a mimoděčné odhalování vlastních slabin nás vtahuje do univerza, v němž přebývá siláckých gest a unáhlených rozhodnutí a v němž naopak zcela absentuje schopnost sebereflexe. Postavy samotné kritického pohledu schopné nejsou, pročež ten zůstává na nás. Smích nad malostí a trapností figurek obklopujících Hnátka nikdy nepřerůstá ve výsměch zásluhou elementární soudnosti, přítomné v české filmové tvorbě stále řidčeji. Z některých na povrchu komických momentů právě naopak až mrazí. Mrazivě či jinak vtipných scének zde v poměru ke stopáži sice není tolik jako v některých epizodách seriálů, přesto mnohonásobně více než v podstatné části toho, čemu nás bída naučila říkat „česká komedie“. 75% (27.03.2012)

Asi po roce jsem se ukázal v kině a po úvodním šoku ze zdražení lístků i občerstvení se značně vyvedený z míry sesunul do sedačky. Po smrtonosné dávce reklam mě v upoutávkách na další filmy pobavilo zjištění, že 3D stále letí. Pak ale nastoupil Slavoj Houslice i s legendárním trenérem a mně došlo, že ten očistec za to stál. Specifická atmosféra vesnice, blaznivé postavy i hlášky jsou stejně jako v seriálu samozřejmostí a bonusem je hořký příběh nerudného trenéra. I tady musím zdůraznit, že kdo se v tomto prostředí chvíli pohyboval, se bude bavit víc než ostatní. (11.04.2012)

Ze seriálu jsem občas něco zahlídnul v televizi, ale nějak jsem tomu nepřišel na chuť, takže jsem nic moc nečekal ani od filmu. Hodně jsem se rozmejšlel, jestli tu televizi mam vůbec zapínat. Nakonec to dopadlo určitě líp, než jsem čekal. Krobot jako trenér v nějaký pralesní lize je naprosto dokonalej a ukrad celej film pro sebe. Možná mě seriál moc nezaujal právě z toho důvodu, že tam Krobot nehraje. Ostatní jen tak přicmrndávaj. Trochu vyčnívá akorát Vetchý a Novotný. Jinak ten šišlavej mi lez na nervy celou dobu. Chvílema jsem uvažoval i o 4 hvězdách, ale konec byl odfláknutej. A co se týče zajímavostí, tak ve filmu rozhodně nikdo nejezdí GAZem 69. Je to rumunský ARO. (09.09.2013)