Nebezpečná metoda

Cronenbergovy filmy mám rád, tentokrát jsem ale čekal něco trochu jiného. Námět se zdál dosti bizarní, zůstalo však jen u dialogů, střetů dvou psychiatrů a jedné milostné avantýry. Škoda, že režisér nepropašoval do svého snímku něco z nočních můr, o kterých se jen vypráví. Obřího slimáka, sedícího na zádech nahé Knightleyové, jsem měl doslova před očima. A apokalypsa, jako předzvěst 2.sv.války, kdy se Evropa topila v krvi, mohla celý příběh hezky uzavřít. Film tak zbytečně sklouzl tam, kde ho asi nejvíce ocení studenti psychologie. A nic na věci nemění slušivá kamera, velmi dobré herecké výkony (Mortensen tu vypadal fakt jak dědek), Wagner ani vlažný spank. Jen jsem netušil, co s držkou dokáže pohledná Keira... (06.07.2015)

Ochromená žena, která měla být jen nástrojem "nebezpečné" psychoanalytické metody se nakonec stala živlem, jenž dokázal způsobit mezi dvěma největšími psychoterapeuty uragán... Z toho může vzejít vítěžně snad jen Cronenberg! Nebezpečná metoda je na první pohled nepříliš oslnivé, kostýmové drama, ovšem Cronenberg uvnitř se rozhodně nezapře, třebaže je tentokrát obtížněji rozpoznatelný. Cronenberg nechával ve svých dílech vždy vyniknout sexualitu a/nebo násilí, nyní však nastal čas, aby se o jeho oblíbených tématech pouze rozpravovalo v poklidných, inteligentních a velice důmyslných dialozích, namísto explicitního vyobrazení. Výsledek, sic není do očí bijící, však není o nic míň přesvedčivý - Cronenberg, aniž by manipuloval s historickými fakty, dokázal na svou stranu strhnout i samotného Junga! Freud, se svým konceptem pudu sexuality, byl hračka a charismatický Viggo Mortensen tomu jen moudře přikyvuje, avšak Jung potřeboval právě nějakou femme fatale, aby také pochopil síly "živočišna"... Kdo čekal jeden spanking za druhým, bude zklamán, kdo čekal typického Cronenberga, bude zklamán, kdo čekal strhující historické drama nejspíš taky, přesto se tato konstelace výše zmíněného povedla a dosáhla svého cíle, jen je třeba pozorněji naslouchat. 8/10 (03.02.2012)

Tak vám nevím, ale za tohle bych nařezala na holou spíš Cronenbergovi než Keiře... Pokud některý z jeho dřívějších filmů brousil po povrchu, bylo to proto, aby naznačil, že pod povrchem se nacházejí věci tak děsivé, že je ponechá na naší vlastní představivosti. Ale v tomhle případě je povrchnost jenom povrchnost, abych parafrázovala jednoho z hrdinů, a suše akademický výlet s přehrávající Keirou, jíž bych doporučovala prostudovat si Saturninova slova o podobnosti energických mladých dam s odhodlaně vystrčenou bradou a přiblblé opici, se tak zvrhl do... no, spíš nezvrhl, zvrhlá je spíš hra s divákem, který čeká něco jiného než suše odrecitovaný seznam pojmů a metod (sny-jasně, oidipovský komplex-že váháte, masochismus-nějaký by byl, akorát nebaví ani jednoho z aktérů, animus/anima-zvláště otravné, slovní asociace- hlavně ať to pozná i slepej) smíchaný s nepovedenou červenou knihovnou, která navíc dík lokacím připomíná cosi od Rosamundy. Myslím, že líp obsah filmu prorocky shrnula jedna moje kolegyně, když se kdysi překlepla ve zprávě a napsala: "Pacientka je spíče depresivní." Tahle metoda je zkrátka trochu moc bezpečná a unylá. A snesitelná jenom o prsa - a ještě k tomu o Keiřina. (12.03.2012)

Zacatek filmu je docela zajimavej. Hodne psycho Keira a jeji lekar Fassbender, kteremu sem tam poradi Mortensen. Ne ze by to bylo neco extra, proste uz xtej film o blaznovi a jeho doktorovi, ale natoceny to je bezchybne a herci jsou paradni. Jenze behem nakejch 45 minut to spadne do podivnyho trojuhelniku, kdy vsichni jen neustale diskutujou, sem tam mi unikal smysl, co to vlastne resi a film se zacne lehce tahnout. A to bohuzel az do konce. Nebejt kvalitnich hercu, tak by to asi byla nuda k posrani, ale takle to nakonec ty 3* da. (18.03.2012)

Pro mne zcela neznámý příběh tří lidí světové proslulosti soustředěný do několika počátečních, ještě předválečných let minulého století, fakticky do posledních let "dlouhého" devatenáctého století. O existenci Sabiny Spielreinové, vynikající ruské psycholožky, usmrcené nacisty, jsem neměl tušení. Pro Knightleyovou to byla šance, kterou dokázala nesporně využít (na rozdíl od jiných nemám o jejím herectví a umělecké hloubce nejmenší pochybnosti) a zřejmě umělecky vyzrát. Po dlouhé době se podařilo přiblížit mimořádně šťastným způsobem životní osudy tří vědeckých velikánů. Pokud lze filmu co vytknout, jsou to skutečné životní osudy jeho protagonistů. Spielreinová - i její předobraz byl mimořádně půvabnou a krásnou ženou - se ne do Ruska, ale do SSSR vydala r. 1923 tzn. po skončení občanské války (1917-1921/22); její choroba, hysterie zabírá ve filmu neúměrně mnoho místa, zcela stranou zůstává její vlastní vědecká, mimořádně úspěšná činnost (stala se mj. zřejmě Freudovým přičiněním první členkou-ženou vídeňské Psychoanalytické společnosti). Z druhé strany je ovšem pravdou, že potřeby a záběr filmového scénáře se od popularizujícího dokumentárního filmu značně liší. Buďjak buď METODA je v každém ohledu pozoruhodným, dech beroucím dílem. Dílem již teď záslužným a obdivu hodným. (28.01.2012)