Velké oči

║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $14,356,539║Tržby Celosvetovo $22,811,785▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ kam sa vytratil starý dobrý Burton, herecky fajn aj sfilmované dobre ale nič na vrch, že by došla para /60%/ (16.02.2015)

Podvodníků chodí po světě spousty. Někomu je to jedno, jiní nad sebou přemýšlí každou volnou chvíli. Třeba jako Margaret, velmi slušná malířka, které zásluhy upírá vlastní manžel. Zlatým glóbem oceněná Amy Adams (její druhá cena ze šesti nominací) a na cenu nominovaný Christoph Waltz jsou tím hlavním, kvůli čemu si tohle životopisné drama pustit. Oba jsou výborní, jen škoda, že kostky jsou jasně vrženy, charaktery postav až moc čitelné, příběh vlastně až moc jednoduchý. A vakuum mezi postavami nepěkně velké. Tim Burton si pár svých identifikačních značek do něj přeci jen propašoval, a to je jenom dobře. Přesto buď on, nebo spíš producenti jakoby diváky podceňovali a obávali se, že z filmu nepochopí to nebo tamto, a vše zbytečně opakují, rozmělňují, vysvětlují. Jiný Burton, umírněný Burton, hodně klasický příběh, ale vlastně nakonec bavil. Výrazně víc než třeba sterilní a zmatená Alenka. (31.01.2015)

Výborný film, který pro mě v první řadě znamenal objev fenoménu Margaret Keane, o níž jsem až dosud neslyšel - jaký fantastický příběh, jaký skvostný námět pro film! Když se v závěru člověk dozví, že ta stará paní je stále naživu (aktuálně jí táhne na devět křížků) a v titulcích se objeví na fotce spolu s její hereckou představitelkou Amy Adams, nelze se ubránit jistému dojetí. Ačkoli si současně na její uměleckou produkci nějak nedokážu vytvořit názor - tak, jak je ve filmu představena, mi to přijde jako umělecky nicotná kýčařina, která však není prostá jistých estetických kvalit (srovnatelných snad s tvorbou Fernanda Botera či Fridy Kahlo). Už trailer mě nadchnul a naplnil nadějí, že se mi tento film bude líbit, a tak to prostě nakonec i je, a nejnovější film Tima Burtona mi připravil jako vždy velice příjemnou hodinku a půl v kině, ten film mě strašně bavil. Osobně řadím Burtona k mým nejmilejším filmařům a chodit do kina na jeho nové filmy je pro mě vždy sázka na jistotu, která nikdy nezklame. Bezprostředně po dokoukání se pořád nemůžu zbavit přemítání nad tím, jako to celé mohlo být jinak - pořád se tam vkrádá podezření, že si to ten pitomec Walter celé pokazil sám. Kdyby od začátku nechal Margaret jen malovat, a sám dělal to, co mu šlo, tzn. marketing a prodej, mohli ti dva mít hezké manželství a spoustu peněz i bez všech těch lží. No je ale otázka, zda tomu tak skutečně v tehdejším dobovém kontextu, kdy jediné správné postavení ženy bylo v posteli a u sporáku, mohlo takto být, nebo zda vše zkazila pouze Walterova nenaplněná umělecká ctižádostivost. Filmový scénář si v tomto celý skutečný příběh asi dosti přizpůsobil ke svým uměleckým záměrům a kdo dnes ví, jak to tehdy všechno bylo doopravdy, ale sledovat ten kouzelný příběh o osobní i umělecké emancipaci jedné výjimečné ženy pro mě rozhodně v sobě mělo nemalé kouzlo - kromě několika velmi silných scén, v nichž Margaret zdeptaná vším tím lhaním podléhá halucinacím, v nichž mají lidé v reálu stejně velké oči, jaké malovala postavám na svých obrazech, byl pro mě naprostým vrcholem filmu nenápadný fórek v samotném závěru, kdy vše vyjde najevo a konkurenční galerista nad novinami pronese: "Kdo by se přiznával k takovým obrazům?" - to jsem smíchy málem spadnul ze sedačky. Zkrátka, velmi pěkný film, který mě potěšil nejen svým báječným příběhem, ale i dvěma písničkami Lany del Rey na soundtracku ("I Can Fly" a hlavně výborná titulní "Big Eyes") - neposlouchám dnes nic jiného. (24.02.2015)

Výtečný film, jehož jedinou chybou je, že to není typický Burton plný nihilismu a atrakcí. A nehraje tu nikdo z jeho notoricky známých herců - Johnny Depp, Helena Bonham Carter nebo Eva Green. Burton v očích některých natočil kacířský civilní film proti svému trademarku (ačkoli si ponechal alespoň toho Danny Elfmana). Což masy neodpouští a vidíme to i na slabém ohlasu. Ale odvážní diváci, kteří nemají rádi škatulky, se mohli setkat se zajímavým životopisem Margaret Keane (1927-2022) a Waltera Keanea (1915-2000) a hereckými koncerty Amy Adams a Christopha Waltze. Jedná se o příběh probuzené emancipace v umění z přelomu 50. a 60. let, přičemž je to neskutečná podívaná do světa mužů, (ne)naplněných ambicí, kýče a pokrytectví v moderním umění. Mé srdce si sice nezískal ani jeden z manželů, protože oba měli své chyby, ale o to to bylo divácky nosnější. (07.05.2024)

Další podivín v krabici perfektně pasující do Burtonova portfolia, ale podobná aférka jako ta s růžovým plstěným svetrem, ani kouzelná cesta po fantaskních příbězích nadrobených rodinnými příslušníky se tentokrát nekoná. Nekonfliktní, krásně natočený životopisný snímek bez silných momentů a výraznějších emocí. (25.01.2015)