Rudá Sonja

Chápu, že producenti chtěli těžit ze vzedmuté fantasy vlny, kterou vyvolal Barbar Conan, ale měli si k tomu vybrat mnohem lepší scénář. Falkon a princ Tarn měli sloužit jako komická dvojice (rozmazlenej princ a hodný hromotluk), problém je v tom, že princ je hysterickej fagan, kterej by potřeboval občas pořádně přetáhnout řemenem, jeho neustálé řvaní mne dost iritovalo. Pokud jeden z dvojice nefunguje ten druhý už to nezachrání, což je opravdu škoda, když Falkona hraje Paul L. Smith, kterého známe z filmů Šimon a Matouš. Brigitte Nielsen opravdu nikdy nebude herečkou (natož dobrou), což zde jenom potvrzuje v době kdy ještě neměla silikonová ňadra. Arnold zde opět hraje udatného bojovníka Conana, který se akorát jinak jmenuje. Již v době kdy sem film shlédl poprvé, jsem nechápal jak Sonja dokáže bojovat s Kalidorem na férovku (feministky musejí mít radost). Sandahl Bergman si pamatujeme z Barbara Conana, jako hrdinovu družku Valerii, na rozdíl od amerických kritiků si myslím, že odvedla dobrý výkon. Na režisérskou stoličku usedl tehdy devětašedesátiletý klasik, jenž má na kontě nejen velkofilm Barabáš, ale hlavně natočil Conana Ničitele a nebyla to jeho vina, že film nepřekonal svého předchůdce. Hudbu dostal na starost klasik filmové hudby Ennio Morricone, ani on však nedokázal překročit stín vržený prvním Conanem, ale na jeho obranu je nutno podotknout, že výsledek své práce neměl plně pod kontrolou a taky nedostal tolik času, jako Basil. Souhrnem lze výsledek označit za slabšího Conana, film má dobré souboje, pěkné lokace, pěknou hudby, někdy moc extravagantní kostýmy (častý neduh italských fantasy filmů), rozdílné herecké projevy, podprůměrný scénář, který ani tak zkušený filmař jako je Fleischer nemůže zachránit. Je to škoda, že to tak dopadlo, ale přesto mám na film příjemné vzpomínky. (12.05.2004)

Hezká výprava i kulisy, dějově však slabší dobrodružný fantasy snímek, kde se po dvou Conanech Arnie tentokrát představí, jako hrdinný Kalidor. Původně měl být jen jménem na plakátu, které film prodá, ovšem nakonec mu natáčení zabralo téměř měsíc a hraje zde prakticky hlavní roli, po boku tehdy velmi vyhledávané hollywoodské matračky - Brigitte Nielsen. Richard Fleischer (Fantastická cesta, Soylent Green, Bostonský případ) nenatočil rozhodně špatný film, jen už Sonja po dvou podobných (a lepších) fantasy se Schwarzeneggerem, nemůže mít takovou sílu a vliv. (30.06.2021)

Stejná slátanina jako Conan Ničitel, přímo katastrofální herectví všech zúčastněných jen dokresluje odpadovost tohohle pokusu o fantasy, Nielsenová jen dokazuje, že její akvizicí jsou jen její dlouhé nohy, herečkou nikdy nebyla a nebude, Arnold předvádí svůj tradiční kamenný ksicht, ale tady to nefunguje tak jak má, nejhorší ze všech je však dětský představitel prince Tarna Ernie Reyes Jr., kde tohohle spratka vyhrabali nevím, ale díky bohu už o něm pak nikdo neslyšel, to Arnie hrál líp, ikdyž bychom všechno tohle pominuli, nezůstane nic, za co by stálo se na tohle dívat, amatérismus a neumětelství čiší z každého záběru téhleté blbosti (20.10.2004)

Jako malé se mi Rudá Sonja hrozně líbila a dokonce jsem podle ní dostala občasnou přezdívku. Dnes okouzlení vyměnil údiv (jak jsem to mohla tak zbožňovat???) a pobavený úsměv nad toporností herců, přihlouplými replikami, nevzrušeným oháněním se mečem, lacinými kostýmy a kung-fu spratkem, který by zasloužil nařezat (což se ve filmu nakonec bohužel nestane). Jednu hvězdičku dávám za hudbu Ennia Morriconeho, druhou z nostalgie. (19.09.2007)

Sonja leží u své umírající sestry: „Teď odpočívej, popovídáme si později.“ Nechápu, co se mi na tom před lety (ach, to dětství) mohlo líbit. Dialogy i samotný příběh jsou tak tupé, až jsou k smíchu. Ocenil bych možná hudbu Ennia Morriconeho, kostýmy a kulisy. Herecké výkony jsou směšné, jednání nelogická, ale chápu kalifornského guvernéra Arnieho, když roli přijímal: „Zaujal mě scénář. Moje postava měla řadu dramatických poloh..“ Hvězdička ryze z nostalgie!! (08.01.2006)