Muži v naději

// Co na to říct, snad jen...zklamání. Trailer sliboval víc, ačkoliv od začátku bylo jasné, že nejde o nic originálního, čekal jsem alespoň trefné hlášky, vtipné a vypointované momenty a .. alespoň nějaký ten smysl. Jenže tohle všechno ten film tak nějak postrádá, není tu nic. Na Polívku už není nikdo zvědavej a Macháček má teda na sakra zajimavější role. Ty tři hvězdy dávám jen z milosti za tu krásnou slovenku a jednu nebo dvě věty, které zapříčinily, že jsem se alespoň maličko usmál, jinak vážně nuda. A to jsem chlap. (18.02.2012)

Muži v naději jsou tak o půl třídy horší než Ženy v pokušení. Nejdřív člověk nevěří vlastním očím, potom se celkem slušně baví, a nakonec kroutí hlavou nad tím, kam to všechno směřovalo. Na českou komediální tvorbu je to ale únosný průměr, ve kterém všichni jedou na neutrál, a vy byste měli taky. Potom budete zklamaní jen z toho, že se Jiří Vejdělek raději nerozhodl svůj předchozí film majestátně trumfnout. (6/10) (28.08.2011)

Vejdělej umí občas zabavit, podobně to kdysi v rané tvorbě dokázal Hřebejk. Kde ty loňské sněhy ale jsou. Teď se prostě chodí s holkama do kina na Vejdělka. Macháček v jedné z mála ucházejících rolí a Bolek dokazující že ještě nepatří do starého železa. Příjemný film, který dokazuje že česká komedie ještě není mrtvá, ale Ženy v pokušení se mě líbily přeci jen více. 60% (12.03.2012)

S těmi vlivy je to ošidné, vážně. Za ta léta metodického sledování filmů už znám svoje oblíbené publicisty, se kterými se většinou shodnu, tak radši před návštěvou kina nic moc nečtu a snažím se udělat si neposkvrněný, pouze svůj názor (i když v dnešní době informací je to v podstatě nemožné.) Takže tohle bude hodnocení mezi Kamilem Filou a Ondřejem Vosmíkem: je sice pravda, že diváci chodí na filmy, kde hrdinové konají věci, se kterými se diváci nemusí ztotožnit, horší je, pokud osobnost samotného režiséra tématem snímku prostupuje víc, než je zdrávo. Pak se dostáváme na tenký led toho, jak takové umělecké dílo působí. Jo, kdyby aspoň drželo pohromadě! Jenže po úvodu do děje a postav následuje SMRT. Už dlouho se v české kinematografii opakuje zápletka, kdy tvůrci nechají někoho umřít, buď proto, že pak by už vyprávění bylo o ničem, anebo proto, že zkrátka onu "člověčinku se srdíčkem" (kdo tuto někdy přisuzoval Hřebejkovi, měl by se nechat vyšetřit) učité okruhy diváků vyžadují bez ohledu na cokoli. Jiří "Nomen Omen" Vejdělek natočil svou erotickou fantazii (telefon v posteli a kalhotky ve vlasech), v níž také muži podvádějí (ne, že by takoví nebyli) a ženám stačí drahé kabelky (ne, že by takové nebyly) a na šedesátníka letí Jitky Čvančarové, protože ho hraje Bolek Polívka. Ani realita, ani romantika, mezi smrtí pár vyvedených vtipných situací, které ale jen dokreslují prázdnotu toho všeho. A proč se vlastně z různých důvodů vůči tvůrcům i jiným divákům nevymezit? Dělá to Tetsuo, dělá to každý, to, že je někdo razantnější a má argumenty, není jeho problém. Takže, abych to uzavřel nějakým osobnějším přístupem k látce, kdybych měl doma Petru Hřebíčkovou, na nějakou Évu Vicu bych se mohl víte co :-D --- 30%. (27.09.2011)

Tak tohle minulo realitu nebezpečně velkým obloukem. Přiznám se – NESMÁL JSEM SE, přitom mě předešlé Vejdělkovi kousky poměrně bavily. Skutečně zábavná místa jsem ale tentokrát hledal marně. Věřím navíc tomu, že tahle herecky překvapivě matná báchorka leckoho urazila. Je mi jedno, kdo koho od sousedů podvádí a s kým chrápe, absolutně nejsem puritán, ale tahle rozradostnělá obhajoba nevěry byla až příliš (hned večer půjdu manželku podvést, rozhodně jí tím udělám šťastnou). Vejdělkovi opět nechybí řemeslná zručnost, ale to je pro tentokrát asi tak všechno. Kdykoliv přechází k emocím, dojetí nebo nějakému dramatickému zauzlení, film se mu rozpadá pod rukama. Postavy nejsou absolutně z masa a kostí, jen bezkrevní panďuláci v křiklavých barvách. Vše je sterilní, uhlazené, ale s ohledem na kina praskající ve švech to asi máme rádi. Hrdě se stavím na druhou stranu barikády!! (29.02.2012)