Avatar: The Way of Water

Opravdu nejde moc co vytknout. Všichni víme, že děj a scénář je taaaaak strašně prosťoučký, ale James Cameron je mistr vypravěč, on je prostě král těhle velkých blockbusterů a moc dobře ví, jak pracovat s klišé a jak diváka vtáhnout. Ten film má více jak tři hodiny, ale pocitově mi to přišlo tak o polovinu kratší, nenudila jsem se ani minutu. Vizuál bere dech, člověk nemůže ani uvěřit, že se 90% filmu točilo před zeleným plátnem a ne někde na jiné planetě, především pasáže pod vodou jsou vypiplané do nejmenšího detailu. Jediná výtka směřuje k hudbě, Horner opravdu značně chybí a nejsilnější momenty jsou ty, kde se právě používají hudební motivy z prvního dílu. Myslím si, že to uvidím v kině ještě jednou a je dost možné, že přidám i tu pátou hvězdu, když se totiž podívám na další blockbusterové filmy, kterým jsem letos dala 4*, tak mám pocit, že buď musím dát Avatarovi o jednu hvězdu více, nebo těm ostatním hvězdu ubrat, tohle je vážně o úrovně výše než třeba všechny marvelovky čtvrté fáze. Když se před lety oznámilo, že Cameron bude točit další čtyři Avatary, říkala jsem si, jestli to není škoda, že takový režisér se zaseká u jednoho projektu, ale teď mi dokázal opak a já už se teď těším na další. (17.12.2022)

V prvním díle James Cameron zachraňoval pralesy, ve druhém velryby. Z počátku jsem měl pocit, že se dívám na akční videohru v nádherném kabátě, ale postupem času si mě druhý Avatar získával čím dál víc a dokonale upoutal můj zájem. Je tady víc emocí, než v původním snímku, což samozřejmě velmi cením, jinak je to prakticky jeho věrná kopie, která se z džungle přesunula do moře. Hodnotím maximálně, protože co víc od současného blockbusteru chtít? Zároveň však jedním dechem dodávám, že starší Cameronova díla, jako např. Terminátor (1 i 2) či Vetřelci, jsou pro mě osobně lepší filmy, než oba Avatary dohromady. (29.04.2023)

James Cameron opět ukázal Hollywoodu, kdo je král filmových blockbusterů. Jeho druhý Avatar je i přes tříhodinovou stopáž zábavná podívaná od začátku až do konce, která v ideálním tempu dávkuje dech beroucí audiovizuál a osobní příběhy starých i nových hrdinů. Pandora je snad ještě krásnější než minule, nováčci sympatičtí a Cameron udržuje tempo od začátku do konce bez jediného zaškobrtnutí. A po třinácti letech ukazuje, že je pořád o velký kus dál než většina hollywoodských filmařů. (14.12.2022)

8,5/10. Film o jiném vesmíru natočen jak z jiného vesmíru. Železný Jim dokázal, že přeci jen lze skočit dvakrát do stejné řeky a druhý Avatar je bezprecedentní esencí kino zážitku, jenž nemá v současném filmovém rybníčku žádnou konkurenci. Technologické porno s rozmáchlou velkolepostí, které však tentokrát sází na mnohem komornější a osobnější příběh, ve kterém se plnohodnotně napojíte na funkční emoce, užijete si nesmírnou krásu Pandory (nejvíc sexy voda v historii filmu!) a se zatajeným dechem budete doufat, že rodina zůstane silná a pospolu až do závěrečných titulků. A jako bonus dostanete i extrémně silné eko-témata k zamyšlení.  První hodina nostalgická, druhá étericky explorativní a třetí definuje, jak se mají dělat blockbusterové zakončení. Prostě unikát. BTW: po druhé projekci jsem ještě spokojenější. Jak to sakra ten Cameron dělá? (15.12.2022)

Původně jsem o druhém AVATAROVI nechtěl nic psát, protože o něm píše úplně každý. Jenže v návaznosti na vzrušující několikahodinovou debatu s mým kamarádem Colinem Burnettem (jeho poznámky najdete zde) i v návaznosti na sílící pocit, že to pro mě nejzajímavější se o druhém AVATAROVI spíše nezmiňuje, jsem se rozhodl několika svými podněty přispět. Obecně mám totiž dojem, že se málo řeší, v kolika aspektech jde vlastně o odvážný koncept, který jde překvapivě proti mnohým předpokladům (o správném) vyprávění podobných (velko)filmů. Jak se totiž pokouším vysvětlit ve svých analytických poznámkách, podle mě se Cameron v AVATAROVI: CESTĚ VODY inovativně obrátil k trojici poměrně nečekaných konstrukčních schémat, vycházejících z dlouhodobějších tradic: etnografický western, dětská perspektiva, variace na BÍLOU VELRYBU. (04.01.2023)