Policejní divize Rampart

Dave je hajzl policajt, ale ne větší, než ostatní fízlové. Dave je bigamista, ale ve srovnání s 80% chlapů se jedná o průměr. Dave je rasista, ale ať si každej šáhne do svědomí, jak se na barevný dívá sám. A to "ale" by se našlo snad na každou Daveovu stránku. Tohle neni akční krimi o zlym poldovi, ale drama o obyčejnym chlápkovi, kterýmu se kurevsky rozpadl život. Woody Harrelson boduje na plný čáře a jeho rozpad je natolik excelentní, že jsem zíral s hubou dokořán od začátku až do konce. A ten kompars plnej prvoligovejch hráčů, co měl k ruce? No ty vole! Scénu z kolotoče Buscemi-Weaver-Harrelson jsem si schroustal několikrát. A místní hodnocení mi s konečnou platností potvrdilo, že řídit se podle něj je naprostá hovadina. 90% (29.05.2012)

Trailer sa to snazil predat ako cool film o velkom motherfucker policajtovi. Tak presne taky tento film nie je. Co vysvetluje viacere znechutene komentare. Je to civilna studia jedneho trochu drsnejsieho policajsta, ktory sa vie o seba postarat, ale tentoraz sa mu prestava darit. Herci hraju dobre, scenar tiez nie je blby, ale pocas celeho filmu som mal velky problem s neznesitelne pomalym tempom, vdaka ktoremu som film ledva dopozeral. Evidentne sa najde par vyvolenych, ktorym tento ultrapomaly film sadne, ale ja medzi nich nepatrim. (28.05.2012)

Film o policajtovi, kterému se rozpadne profesní i osobní život. Kde je problém? Problém, a to dost vážný, je v tom, že většina scénáristických příruček je zcela za jedno v tom, že pasivní postavy, které nikam nesměřují a nijak se nevyvíjejí, prostě nefungují. Často vám v takovým případě nepomůže ani to, že si naverbujete charismatickýho Harrelsona. Zvlášť když z něj uděláte totálně zafixovaný charakter, který nedojde ani poznání ani vykoupení. Je sice hezký a z hlediska vyprávění i nekonvenční, že na místo obvyklé globální analýzy policejní korupce v L.A. po vzoru Tropy de Elite sledujeme vše lokálně prostřednictvím hlavní postavy, která nesleze z plátna, jenže je otázka, jestli je taková metoda úplně vhodná, protože takový film pak často připomíná to, čemu říkám „píchat s pérem na půl žerdi“. Nelze si nevšimnout, že filmové příběhy se svým úvodem, vyvrcholením a závěrem erekci skutečně připomínají, ovšem tady se ten příběhový oblouk odehrává někde ve druhým plánu nebo spíš úplně mimo obraz, zatímco hlavní postava je ve svý odevzdanosti a pasivitě pevná jak Gibraltarská skála v duchu Komenského proslulého výroku „všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest“. (05.06.2012)

Mám rozpolcené pocity, protože hlavní hrdina je TAK tupé hovado, že identifikovat se s ním je opravdu nemožné. Na druhou stranu, když to člověk neudělá, má pocit, že se musí přidat na stranu systému (všelijakých vyšetřovacích komisí, co dohlížejí na "korektnost", tj. na to, zda někdo při výkonu povolání, u nás známého pod heslem pomáhat a chránit, náhodou nemydlí negry o trochu víc než bílý...), a to je ještě horší varianta. Jako portrét světa, kde vše je špatně, to docela ujde. Ale nemám rád věci obecně a filmy už vůbec, kde neexistují východiska. (05.02.2012)

,,Trochu ti to shrnu. Takže všechno, co opravdu musíš vědět o všech těchto opálených hnědokožcích je, že Mexičan nenávidí Hondurasana, stejně jako Guatemalci nesnáší Salvadorce. Skutečně jsou mezi nimi jisté rozdíly, že Mexičan nenávidí Hondurasana. I tak všichni prodávají drogy stále. Jakoby si zde otevřeli obchod. A každý je nadržený na LAPD.... '' ----- Toto je úvodní proslov policejního důstojníka Davida (Woody Harrelson) k čersvě nastoupivší policistce, když jí ukazuje rajón policejní divize Rampart. A myslí, že dokonale vystihuje prostředí ve kterém se náš hrdina David pohybuje každý den. Harrelson táhne celý film na sobě a to skvěle... Scénář místy skřípe, ale to zkrátka nevadí, protože ani skutečný život sám se neodvíjí tak aby se to divákovi líbilo a pěkně to na sebe navazovalo. David je poldou už dlouho. Vyhořel. Neustálý styk s grázly nejhrubšího zrna ho naučil fungovat jinak. Zákony jsou dobré, ale v každodenní džungli pokud má člověk přežít musí občas překračovat hranu pravomocí. Jen tak mají gauneři respekt. Snad je to dáno zážitky z Vietnamu, snad povahou, ale David je prostě drsňák a surovec. Navíc jako polda začal mít projevy vyhoření, přestal vnímat co ještě je únosné a co už není. Velení si toho všímá, ale má výsledky a tak jej kryje. Parťáci z ulice se jej snaží brzdit s tím, že už nejsou šedesátky a policie si nemůže už dělat co chce. Do toho se mu začíná sypat rodina a nejhorší na tom je, že surovce v něm začínají vidět i jeho dvě dospívající dcery. Neví jak z toho ven. LAPD mu nabízí důchod, ale on jednak nemá pocit že něco provedl a pak LAPD je mu vším. Nic jiného nemá... A tak brázdí ve svém policejním křižníku ulice, chlastá a upadá do čím dál větších depresí a nechápe... Vždyť celý život věrně sloužil svě zemi, městu, rodině a teď je za póvl....kde se to sakra posralo? A tady je ta nejosobnější rovina a jakési poselství divákovi. Někdy prostě as to ani nemusíte být David v LAPD a chytat dealery drog, se prostě tohle může stát každému. Navzdory tomu, že se snažíte co to dá, s vámi občas život vyjebe a vaše zásluhy byť tvrdě vydřené jsou jen vzduch... Tohle hvězděně obsazené osobní drama jednoho muže je zvláštní. Asi nebude bavit jako každý jiný film o drsném poldovi, který se trochu utrlh ze řetězu a kterých jsou desítky. Jeho výpověď je niternější, osobnější, Harrelson tu dal ze sebe všechno... a proto mně tenhle jiný druh výpovědi mile nadchnul. 4 lahve whisky * * * * (29.10.2017)