To

Takto mala dopadnúť verzia z roku 1990. Dodnes by sme na ňu spomínali ako na jednu z referenčných Kingoviek. A dnešná verzia mala stáť na sofistikovanejšom, wanovskom strašení. Čím ju ale nechcem karhať. Film je zrežírovaný úmyselne "osemdesiatkovo", ctí predlohu i svoje postavy, vďaka kvalitnej práci s nimi ani pri 130 min stopáži ani chvíľu nenudí, v parádnom širokouhlom prevedení nemá jedinú remeselnú vadu, a poteší osviežujúcim záverom, aké sa už dnes v žánri nenosia. A hlavne hneď v úvode brutálne poruší pravidlo, ktoré som nedávno spomínal v komentári k druhej Annabelle - že deťom sa v mainstreamovom hollywoodskom horore nemôže nič stať. Ale k tomu strašeniu, ktoré je preň dosť zásadné - nebál som sa, a ani raz nezlakol. Akurát som s mladými vo finále cítil enormnú teamovú nasranosť a tomu uslintanému šmejdovi som chcel dať strašne do držky. (07.09.2017)

Skratkovitosť bola v tomto prípade doslova nevyhnutná, pred filmom som nevedela, že to rozdelili na detskú a dospelácku časť, ale spravili dobre. Neviem si to predstaviť v jednom filme, ani keby mal dve a pol hodiny. S výsledkom som veľmi spokojná, len jedna vec mi nejde do hlavy a nevidím v nej žiadne využitie ani pre druhý diel - prečo z Mikea Hanlona urobili sirotu so zhorenými rodičmi? (27.08.2018)

Rozhodně To nebylo tak napínavé či dokonce strašidelné, jak jsem si od něho sliboval, ale jinak můžu jenom chválit. Líbí se mi osmdesátkový styl a duch, ve kterém se film nese, byl jsem nadšen partou výtečných dětských herců a některé scény se určitě časem zařadí mezi klasické. Když je klaun na obrazovce (scén s ním mohlo být přece jen víc), čeká diváka většinou nějaká ta lekačka, ale časem trošku otupí, protože Pennywiseova úspěšnost není rozhodně stoprocentní, i když mění podoby častěji, než T-1000 a Věc dohromady. Jako svou top scénu bych označil tu s promítačkou, ta byla opravdu chytře vymyšlená a natočená. Dobrá zábava, kterou jsem uzavřel svou malou vánoční hororovou procházku. (28.12.2019)

Pred pár rokmi som sa zaprisahal, že nebudem pozerať žiadne filmové adaptácie literárnych diel amerického spisovateľa Stephena Kinga. Som vášnivým čitateľom tohto autora. Vlastním kompletnú kolekciu jeho kníh. Mnohé z nich som prečítal viackrát. Nechcem si kaziť zážitok z ich čítania spomienkami na nejaké ich filmové spracovanie. Ovplyvňuje to moju vlastnú predstavu deja, prostredia a postáv. Čo sa týka rozsiahlého, kultového románu "To", prelúskal som ho už tri razy a mal som možnosť vidieť televíznu verziu z roku 1990. Režíroval ju Tommy Lee Wallace. No a keďže som už voľakedy dávno zhliadol snímok podľa tejto predlohy, tak som si povedal, že si teda pozriem aj jeho nové prevedenie z roku 2017. Urobil som výnimku z pravidla, ktoré som si sám stanovil. Pustil som si "To" od režiséra Andyho Muschiettiho. Po technickej stránke je to výborné, herecky priemerné, dejovo miestami mierne pozmenené, atmosfericky obstojné. Dám tomu štyri hviezdičky, ale neodpustím si konštatovanie, že TO sa nedá zachytiť vo filmovej podobe. TO si treba prečítať. **** (04.06.2022)

„Time to float...“ To, jakožto Pandořina skříňka každého správného coulrofobika, sebou přináší pravidelné pulsy nepříliš děsivého strašení, jenž někdy až příliš uspěchaně ukusují z koláče dětského strachu. Způsob jeho zachycení, jakési vložení Kingova obtížně uchopitelného feelingu, je však Muschiettiho devizou. Byly to nevinné časy, kdy se z bodavého hmyzu často dělal koráb pouště, ale se svými obavami, fobiemi a nulovými společenskými statusy jste v nich bez pomoci blízkých byli jen velmi křehký a snadno zranitelný tvor. Pokud se do Part 2 přenesou životní zkušenosti dospělých, kdy je racionální strach už dávno náš dobrý známý, máme se na co těšit.. Nutno ocenit i respekt k předloze a výborný casting od dětských představitelů až po švidrajícího Švéda (na jeho místo zvažovaná Tilda Swinton už asi navždy zůstane lákavou neznámou). P.S.: Sophia Lillis je nová Scarlett Johansson! Ať sním Pennywiseův rudý balónek i se šňůrkou, jestli jí za pár let nebude Hollywood ležet u nohou.. (22.09.2017)