Rodina je základ státu

Road movie jako útěk před policií, jako rodinné drama, jako kousavá satira o světě, kde se přeci všichni chovají jako svině, tak proč se nepřipojit? Robert Sedláček snad točí čím dál zajímavější filmy a tenhle je ještě lepší než televizní Sráči. Také Igor Chmela dostal skvělou roli a předvedl, že je lepší herec, než jsem si kdy myslel. Jen tak dál! (28.12.2011)

90% ... Tak jsem se dočkal. Robert Sedláček, v současném českém filmu zjevení, dostal i mě a jak tady píšou ostatní, ani já jsem nečekal, že někdo natočí film z naší současnosti, který bude tak přesný. A přemýšlivý navrch. Gratuluju! PS přesně padnoucí píseň u závěrečných titulků, můj nejoblíbenější kus od Karla Kryla jen dokazuje, že tenhle bard rozhodně zapomenutý není a jeho dílo je i dlouho po smrti živé, byť se nás o opaku pokoušejí přesvědčit lidé z opačného spektra, jako například špatně vyrobený nácek Landa. (01.11.2011)

Není zdaleka tak radikální jako předchozí Největší z Čechů. Pověstných Sedláčkových "zcizováků", které tak zábavně znepokojují a matou široké spektrum diváků, je zde mnohem méně. Jedná se tudíž asi o divácky nejpřístupnější (když nepočítám televizní Sráče) a "nejnormálnější" film. Osobně mě docela iritovala hudební složka - už od úvodní písničky Lenky Dusilové. Pořád je to ale hodně dobré a zajímavé, takže určitě stojí za zhlédnutí. (02.08.2011)

„U nás ve školství je krize furt, takže svět nás konečně dohnal.“ To, díky čemu vyčnívaly předchozí Sedláčkovy filmy – herci sžití se svými postavami, psychologická věrohodnost, odvaha ukázat kazy naší společnosti, zbytečně nevypulírované, věci přesně pojmenovávající dialogy – zarámované komplexním příběhem o době, ve které žijeme (nyní) a skutečnostech, pro které žijeme (vůbec). Přes mikro se film dostává k makru, intimní je zarámováno obecným. Postavy jednoduše nežijí ve společenském vzduchoprázdnu, neřeší (výhradně) osobní pseudoproblémy a vina na jejich mizérii není připisována pouze vnějším okolnostem. Ať se nečekaně draze vypadající scény svou náplní blíží více thrilleru, satiře na téma „státní aparát“, existenciálnímu dramatu nebo dobrodružnému filmu o návratu od malicherných všednodenních problémů ke kořenům, spojuje je silně nahořklý tón ve smyslu „máme, co jsme si posrali“ (nezapomenutelná scéna se slivovicí v kanystru, zavařovačkami a kozou). Nakonec nám zůstane jenom rodina, i když lépe nepátrat, díky čemu drží pohromadě. Fakticky vzato, v tomto případě má k hlavě rodiny, oproti jiným českým filmům, v nichž není zpochybňování patriarchátu přípustné, blíže žena. Manželka, která sice neskáče, ale taky nemlčí, ozývá se a musí převzít starost o praktické věci od muže, dočasně zaměstnaného přeskupováním vlastního hodnotového žebříčku. Pár scén by zasloužilo zkrácení, pár (těch jednostranně komediálních) úplné vypuštění, přesto jde o úkaz a v hlavě jej budu chtít udržet co nejdéle, ne na něj, jako v případě jiných současných českých filmů, co nejrychleji zapomenout. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, Big Bear, JohnnyBoy, Thorgerda, Jozka7 (04.10.2011)

Ale jo, celkem se film povedl. Igor Chmela umí hrát i vážné role, ne jenom dělat šaška v talkshow Partička :) Eva Vrbková, pro mě dosud neznámá herečka, zahrála svou roli věrohodně. Babčáková - srandistka a Jiří Vyorálek se svým moravským přízvukem a pohledem na život mě bavil. Pravdou je, že v jistých chvílích se člověk nudil a celé tempo bylo takové unavené. Ale tak...až někdy film poběží v TV, mrknu na něj znovu. Prozatím 65% // (22.7.2016) ČT2 HD - 75% (with J.) (27.05.2012)