Kokuhaku

Z estetického hlediska se jedná o velmi opojné dílo, ve kterém často vystupuje do popředí hudební složka a je hojně užito zpomalených záběrů. Lze zde zpozorovat tendence převzaté ze současné videoklipové tvorby, audiovizuální stránka výrazně útočí na divákovy smysly, ale neděje se tak na úkor vyprávění. Naopak, příběh, který pojednává o trestní bezúhonnosti nezletilých a po vzoru Chan-wook Parka sofistikované pomstě, je velmi dobře vykonstruovaný a skrývá pro diváka nejedno překvapení. Jeho samotné vyústění je pak velmi působivé a musím přiznat, že mě emocionálně silně zasáhlo. (20.06.2011)

Námet ma navnadil, pretože adekvátna reakcia na každé zlo je jedinou účinnou prevenciou pred opakovaním. Tie výkriky samozvaných obhajcov, v súčinnosti so zneužívaním práva na obhajobu a spravodlivý proces vytvárajú situáciu, v ktorej sa postoje spoločnosti ku zločincom a ich obetiam vymieňajú. Bohužiaľ realizácia námetu mi nepriniesla očakávaný zážitok. Odlišnosť japonskej kultúry a generačná vzdialenosť pôsobili rušivo a ku koncu som už vlastne ani nevnímal to očakávané vyvrcholenie. Možno si záver filmu ešte raz pozriem, aby som objektivizoval svoje dojmy a hodnotenie. Zatiaľ mám z neho veľmi rozpačitý dojem. (27.08.2019)

Neviem, či dnes na školách funguje mliečny program. V časoch školskej dochádzky sme denne na desiatu dostávali zadarmo sáčik s mliekom. Neskôr pribudol makom posypaný sladký rožok. Pre spestrenie mlieko sem-tam nahradil ovocný kyslomliečny nápoj Dolinka. Mlieko bolo dodávané v umelohmotných prepravkách. Vždy jedno-dve umelé vrecká pri prenose v prepravke praskli a mlieko z nich vytieklo. Hodiny roztečená biela maglajzovitá sračka na dne prepravky smrdela jak fras. Čo sme sa s týmto darom spoločnosti navyvádzali nechutností! Pravda je, že nám do mlieka triedna učiteľka nevstrekla krv nakazenú HIV vírusom. No po škole sa aj tak motalo pár zástupcov pedagogického zboru so sadistickými sklonmi. Výchovnými metódami, ktoré si s rozkošou skúšali na nás, spôsobili v detských dušiach trvalé jazvy. Je jasné, že Kokuhaku je hyperbolické posolstvo. No trefne odzrkadľuje nielen úroveň dnešnej mládeže bez mravného kódexu a odvahy, vzhliadajúcej sa často len vo svojich ochraniteľských rodičovských vzoroch. Pre ich pozornosť urobia čokoľvek. Takmer totožná spoločnosť krutých detí a učiteľov na stredných a základných školách, bez morálky a súcitu, bola i v ČSSR. (29.10.2020)

Hned na první pohled člověka zaujme technická stránka filmu, výbornou kamerou, střihem, hudbou a tolika flashbacky a hlavně zpomalovačkami, že jsem si připadal jako při hraní Maxe Payna :-). Krapet složitější je to ale s obsahem, příběhem. Ten byl rozhodně silný, avšak měl jsem problém ho brát vážně, a to kvůli pramálu zkušeností s japonskou hranou kinematografií, resp. mentalitou tohoto národa. Takhle to vypadalo, že je tato východní země ovládána psychopatickými mladistvými, kteří mohou bez jakýchkoliv problémů terorizovat a zabíjet kohokoliv aniž by jim v tom někdo z dospělých bránil nebo je zato trestal. Jestliže to beru jako nadsázku, tak ta mi k tématu filmu moc nepasuje a tudíž nefunguje. Asi budu potřebovat více zkušeností s danou kinematografií, abych si na ni patřičně zvykl, v tomhle případě to vidím na 4*. (25.08.2011)

Velmi tezovité dějově i obrazově, ale možná právě díky tomu se to tak moc trefuje. Výsledek je intenzivní thriller, který se stupňuje každým dalším obrazem. Něco jako kdyby chladný odstup Davida Finchera spojil síly s "občanskou brutalitou" Šiona Sona. Je kupodivu, že režisérovi bylo tehdy už 50, srší to energií nadšeného debutanta, míněno v nejlepším slova smyslu. Sice to považuju spíš za velmi povedenou hru na efekt než sondu do života nebo pevné filmové dílo, ale ten efekt je takřka maximální. (07.07.2017)