Imaginární lásky

Vzťahové snaženie je často márne, v srdiečkach pestujeme si lásky imaginárne. Ten má rád toho, on zase inú, často sa tak stáva, že srdiečka sa minú. Obstávajú okolo, okolo idolu sa krútia, neuvedomujúc si, že dole strmo a dobrovoľne sa rútia. Do hlbín nešťastnej, lebo jednostrannej lásky, vykúpenej stovkami cigariet, na tvári pribúdajú vrásky. Obliekame sa rôzne, milujeme staré elegantné veci, z trpkosti zamilovanosti si vypijeme svoje dve ružového deci. Na steny píšeme si čiarky odmietnutí, obrázkami inovatívne je to v prehliadke filmovo vzťahových chutí. (02.01.2017)

Imaginární lásky jsou vizuálně navoněnou pózou o člověčích hrách a neschopnosti být k sobě i ostatním upřímní, protože upřímnost je oním prvkem, co kazí hru. Aneb, když příležitostný sex nestačí k vytvoření něčeho skutečnějšího - jen kdyby to nitro pořád nevysílalo do mozkovny zprávu S E X S E X S E X. Ukázka toho, jak se (ne)má svádět, randit, toužit a milovat. Dolanův luxusní toaletní papír, kterým se dobře utírá pozadí, ale v hlavě se nezabydlí na dlouho. Ačkoliv formulovat něco takového v 19 letech si zaslouží přinejmenším obdivné přikývnutí. Všechno je IMAGINÁRNÍ Bang Bang (03.01.2011)

Jsem sám, koho děsivě iritovalo, že se tam všechny postavy chovaly jako lobotomizovaní infantilní kreténi? Esence všech těch špatností, které nenávidím na přemoudřelých artových bijácích, utápějících se ve vlastní mondénnosti "óóó, já jsem tak neučesaný a queer, mě nepřehlédnete, óóó, ňach ňach" Na druhou stranu, ztělesněný sen hezoučkých manýristických pozérů s ofinami a brýlemi bez skel, kteří zjistí, že nejsou sami, kdo mají v pubertě bolístka a trápení ... Jestli mám tohle považovat za generační výpověď, tak jsem si jen potvrdil, že jsem se narodil o století později, než jsem měl. (01.12.2010)

Tenhle film ani filmem v pravém slova smyslu není, protože nemá návazující scény. Vždy se odehraje jedna scéna, střih a už je scéna jiná, jen o kousek dál posunutá v čase. Jak jsem já pochopil, režisérův záměr nebylo vyprávět nějaký příběh, ale ukázat, pocity, emoce a lásku obrazem. Což by se mu do značně míry i dařilo, kdyby si k tomuto projektu nevybral poměrně nesympatický povrchně uvažující lidi. Z hlediska filmařskýho zajímavý nástřel, z hlediska obsahovýho je to pajdáček. (22.09.2014)

Příběh tak jednoduchý, že by se dal jednoduše odvyprávět jednou větou, přesto to kanadskému filmovému zázraku Xavieru Dolanovi (režie, scénář, podíl na produkci, střih, výprava, kostýmy a představitel jedné z hlavních rolí) stačilo v 21-ti letech na druhý celovečerní film. Základní story glosují postavy s příběhem zdánlivě nesouvisející svými výpověďmi o vlastních milostných trablech. Film zaujme jak barevnou stylizací, hudebním soundtrackem i moderně povrchní charakterizací hrdinů. Všichni tu sice hulí jak fabrika, ale hlavní hrdinka mi dokonce dokázala vysvětlit proč, což je u tohoto zlozvyku nevídané. ;-) (11.01.2011)