V temnotě

Světlo a tma - dva prvky silně ovlivňující celý film. Skoro jakoby dvě neviditelné postavy zasahovaly do samostatného děje. Autentičnost snímku potvrdila dokonce i pamětnice, která se tvůrcům po natáčení filmu ozvala. Agnieszka Holland bez pochyby patří mezi perfektní režiséry a až budu mít možnost podívat se na další její filmy, tak jistě pro ni najdu místo i v mých TOP 10. Nejen světlo a tma či režisérka, ale i Benno Fürmann zazářil a to je co říct, protože německé herce a vůbec filmy nějak nevyhledávám. Konec mě dost zaskočil, protože působil hodně rozpačitě a skoro jakoby za chvíli měl někdo vyskočit s puškou a všechny ty zachráněné Židy postřílet. Robert Wieckiewicz si zaslouží přinejmenším obdiv za neskutečnou zátěž, kterou musel po většinu filmu tahat na sobě. Zasloužená nominace na oscara. (04.01.2013)

Cely cas to vyzeralo na solidny film za 3 hviezdicky. Prislo mi to trochu zdlhave a chybali mi tam nejake poriadne vyhrotene sceny, ale behom zaverecnych titulkov to na mna cele dolahlo a bolo mi z toho smutno. Ani neviem ako, ma to nenapadne pomalicky uplne dostalo. Tak za to si to zaluzi aj tu stvrtu hviezdicku. (21.11.2012)

Pamätám si, ako som pred polstoročím nadával, že v kinách bežia samé sovietske vojnové filmy. Viem si preto predstaviť podobné odmietavé reakcie súčasných divákov. Ale je to nakrútené podľa skutočnosti a holocaust je veľká, stále živá dejinná udalosť. Jej relativizácia môže spôsobiť, že budeme žonglovať s miliónmi mŕtvych v Rwande, Kambodži, Sudane a kdekoľvek inde a za skutočnú tragédiu budeme pokladať iba to, keď nám pred očami nejaký feťák pre pár eur zabije známeho. Ale aj tie postavy vo filme boli známymi, dokonca rodinnými príslušníkmi niekoho. Každý má niekoho. Takže proti nakrúteniu tohto filmu nemám najmenšie námietky. Tie sa týkajú iba toho, že keď nakrúcam film s takým silným, ale súčasne aj nepríťažlivým námetom z krajne nepríťažlivého prostredia, tak musím brať ohľad na diváka a nejaké minúty pri záverečnom zostrihu ubrať. (30.06.2013)

Čo z toho, že je to podľa skutočnej udalosti, keď tá forma, spracovanie sú tak nudné, nezáživné. A do filmu ešte vybrali nahnusnejšie poľské herečky v histórii. Nevadí, ale pani režisérka by si mala pozrieť napríklad Musíme si pomáhať a tam by zistila, že niekedy je menej viac. Komornejšia atmosféra českého skvostu predbieha tento odšťavený poľský sortiment o sedemmíľové boty. (15.01.2019)

Hollandová nepřináší žádný revoluční obrat ve filmovém pojetí dopadu válečného konfliktu na civilní obyvatelstvo, jen na nakonec nepříliš originální téma dle skutečných událostí aplikuje svěží filmařský styl (ať žije ruční kamera!), nebojí se maximálně syrových momentů a výborně vytěžuje klaustrofobní prostředí lvovských kanálů. Postavy sice nejsou kdovíjak hluboce prokresleny a jejich pojetí je postupně zbavováno ostrých hran, zážitek je však jinde. Film stojí spíše na kolektivním hrdinovi a dramatickém ději a v tomto případě je těžké co namítat, vyvrcholení v zatopených kanálech je působivé, stejně jako dramaturgie v rukou skutečnosti. Film sice působí poněkud chladně a pozornost si získává pomalu, ale rozhodně nejde o otrocky akademický kousek alá Lidice a o sentiment zde divák svěží zakopne. Poláci prostě opět dokázali, že druhou světovou zpracovat umí a nominace na Oscara zde určitě mimo nebyla. (20.07.2012)