Univerzální voják 4: Odplata

Dějově to moc nedává smysl a vůbec jsem většinu času pocit, že sám scenárista netušil, jaké straně vlastně fandí a kdo by měl na konci tuhle partii uzavřít (nebo jasno měl, ale z filmu se to vytratilo). Hlavní nicméně je, že z technického hlediska je John Hyams o notný kus dál, než co předváděl minule a takové závěrečné inferno v bunkru, které se "tváří, že je na jeden záběr", bych hrozně rád viděl na velkém plátně. Rozhodně lepší, než předchozí dvě části, legendární jedničce se to samozřejmě ani nepřibližuje. Být ale pochopitelnější děj, mohl film klidně líznout hranici průměru. Takhle, v rámci sportovní facky za zmatenost, volím číslo o něco menší. Pocitově mi ale Universal Soldier: Day of Reckoning vůbec nevadí. (16.01.2015)

Rozhodně nejlepší a nejambicióznější díl celé série - a přitom pořád sprosté béčko. Když nic jiného, tak musím uznat, že takhle brutální a neotřelé souboje jsem v amerických filmech už dlouho neviděl - bitka v koupelně, hodně drsná potyčka v obchodě se sportovními potřebami a vyvražďovačka v podzemí mají opravdu titanové koule. Ale - jak se říká - konec zprasený, všechno zprasené. Příště dejte Hyamsovi víc peněz a lepší námět, něco z něho bude. (29.11.2012)

Naprosto odzbrojující transformace céčkového paskvilu do halucinogenního, psychedelického a velmi pevně režijně uchopeného tvaru. Hyams se po nezvládnuté trojce rozhodl trochu vybočit z řady a pohrát si s konceptem brakového akčního filmu a po tunách břeček, které nám každoročně tento subžánr nabízí, se jej rozhodl ozvláštnit. Výsledek si hodně pomáhá audiovizuální stránkou - hlavně neustávající temnou ambientní hudbou či dynamickým snímáním obrazu (to ani nemluvím o perfektně využitých POV záběrech). Některé stylistické prvky dokonce názorně připomenou postupy Gaspara Noe nebo Davida Lynche, a to už je co říct. Sice jde pořád o přímočarou slátaninu bez hlavy a paty, ale netradiční souhra všech prvků dělá tuhle předvídatelnou bojovku něčím víc, než jen (pod)průměrným žánrovým počinem. Za zmínku také stojí velmi naturalisticky ztvárněné souboje s perfektní choreografií. (20.01.2013)

Vzhladom na to, kde bola seria predtym a co nakoniec priniesol Hyams v New Dimension ide u mna o jedno z najprijemnejsich prekvapeni roka. Ten mix "nightmarish cinema" ako od Lyncha a Cronenbergra, ambientne psychedelicka hudba, hrava praca s kamerou a stylmi snimania v prevazne dlsich zaberoch, a hoci ojedinele, ale vyborne nasnimane a intenzitou nabusene akcne sceny (takmer vsetky do jednej bez hudobneho podfarbenia) ma nenudil ani na chvilu. (28.10.2012)

To zírám, jakým směrem a kam až se devadesátkově béčková story o univerzálních vojácích posunula. A náhodou tenhle díl považuju za nejlepší z celé tetralogie. Na rozdíl od zastaralé (i když stále skvělé) jedničky, trapně rádoby komediální a odlehčené dvojky, nebo bulharsky retardované trojky, je tohle pokračování plnotučné akční béčkové scífko jak se patří. Klonování, implantace vzpomínek, spousta parádní akce se zbraněmi všeho druhu. Samozřejmě mě potěšil v opět skvělé vedlejšce Dolfi, i běloruský bijec Andrej, ale hlavní housle hraje Scott Adkins, žeru třeba ty jeho efektní triky, kterak vyskočí, omotá se chlápkovi nohama okolo krku a sroluje ho na zem. Naopak největší opruz jsou dvě scény na začátku s mimořádně odporným stroboskopem. (08.12.2021)