Scénář:
Sidney HowardHudba:
Max SteinerHrají:
Clark Gable, Vivien Leigh, Leslie Howard, Olivia de Havilland, Thomas Mitchell, Barbara O'Neil, Evelyn Keyes, Ann Rutherford, George Reeves, Fred Crane (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Epická adaptace románového bestselleru Margaret Mitchellové Jih proti Severu (1939) patří dodneška k nejoblíbenějším filmům víc než stoleté historie pohyblivých obrázků, a určitě plným právem. Mitchellová (1900–1949) byla vystudovanou novinářkou a "Jih proti Severu" začala psát v roce 1926, kdy utrpěla při jízdě na koni vážný úraz, který zanechal trvalé následky. Materiál pro svoji knihu získala ze vzpomínek svých příbuzných, zejména od otce, který byl jeden čas předsedou Atlantské historické společnosti. Původně nezamýšlela své dílo zveřejnit, ale naštěstí k tomu došlo v roce 1936. Kniha se stala nesmírně populární (dodnes prodala více výtisků pouze Bible), a navíc byla vyznamenána prestižní Pulitzerovou cenou. Nezávislý producent David O. Selznick zakoupil filmová práva měsíc po publikaci za tehdy neslýchaných 50 000 dolarů, což byla v té době nejvyšší cena, zaplacená za románovou prvotinu. Jeho investice se mu bohatě vrátila. Natáčení bylo zahájeno na sklonku roku 1938 rozsáhlou scénou požáru Atlanty, založeného ustupujícími jižanskými vojáky, aby konfederační muniční sklady nepadly do rukou Unie. Bylo při ní použito všech sedm technicolorových kamer, jež tehdy v Hollywoodu existovaly. V té době také Selznick neměl ještě obsazenu klíčovou postavu Scarlett O’Harové. Natočil kamerové zkoušky s více než 400 adeptkami a nakonec si vybral Angličanku Vivien Leighovou, což značně popudilo jižanské příznivce románu. O tom, že Rhetta Butlera bude hrát Clark Gable celkem nikdo dopředu nepochyboval. Selznick si jeho služby zajistil u společnosti MGM příslibem distribučních práv... Snímek vznikl s tehdy nebývalým rozpočtem 3,9 milionu dolarů a stal se událostí roku. Při udílení cen Akademie 29. února 1940 si odnesl osm Oscarů (tehdejší rekord) – nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, ženský herecký výkon v hlavní roli (Vivien Leighová), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Hattie McDanielová za úlohu chůvy), výprava, kamera a střih. Kromě toho při oscarovém ceremoniálu obdržel výtvarník William Cameron Menzies zvláštní cenu (ve formě plakety nikoli sošky!) za „vynikající použití barvy pro zvýšení dramatického účinku filmu“ a producent David O. Selznick Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga, udílenou za „trvale vysokou úroveň produkce“. To často vede k mylným tvrzením, že Jih proti Severu dostal deset Oscarů. Afroamerická herečka Hattie McDanielová se stala nejen první barevnou držitelkou Oscara mezi herci, ale i první nominovanou černoškou v některé z hereckých kategorií. Nicméně slavnostní premiéry filmu, která se konala 15. prosince 1939 v Atlantě, se kvůli své barvě pleti nemohla zúčastnit. Na premiéře se naopak objevila autorka Margaret Mitchellová, i když se na filmové verzi nijak nepodílela (ač ji o to Selznick několikrát žádal). Jako režisér je pod filmem podepsán Victor Fleming, ale na režisérské stoličce se vystřídalo víc tvůrců, mj. George Cukor a Sam Wood. Ani scenárista Sidney Howard nebyl jediným, kdo se na adaptaci tisícistránkové knihy podílel, mezi dalšími anonymními autory figurují prominentní jména jako Ben Hecht, John Van Druten a Jo Swerling. Konečné slovo ve všech aspektech filmu měl však Selznick, který byl skutečným hnacím motorem díla i jeho hlavním tvůrcem. I když se o to v následujících letech několikrát snažil, dokonalosti Jihu proti Severu se mu už dosáhnout nepodařilo. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (346)
Nelze než souhlasit v tom, že tento snímek předběhl svoji dobu o hezkých pár let. Co se týče technické stránky, tak je na tom film opravdu velmi dobře. To co činí divákům těžkosti je šílená stopáž. Přiznám se, že dokonce ani já jsem neměl chuť to vidět bez přestávky. Film samotný se skládá z několika hodně rozličných částí. Úvodní námluvy byly neskutečně nudné a začínal jsem mít obavy, jestli opravdu sleduji ten všemi oslavovaný film. Odpověď mi dala část následující období kolem války a bezprostředně po ní byla naprosto skvostné a několikrát se mi po kůži prohnala husí kůže. Bohužel začleňování do společnosti netrvalo věčně a snímek nabídl opět další milostnou část, která byla zcela zbytečně moc rozvleklá, tudíž i značně nudná. Divácký dojem mi opět zachránila závěrečná třicetiminutovka. Celkově vzato se jedná o působivý snímek, který ovšem není schopný udržet po dobu takřka čtyř hodin stabilně vysokou úroveň. Několik pasáží bylo opravdu božských, ale bohužel je snímek vycpaný pořádně tlustou vrstvou vaty. Lepší tři kousky. ()
Nádherný snímek, který beze sporu patří ke klasice americké kinematografie! Dramatický milostný příběh Scarlett a Rhetta odehrávající se v letech občanské války a rekonstrukce Jihu je pozoruhodné dílo Victora Fleminga, na které je třeba uvolnit si jedno dlouhé odpoledne nebo večer. Délku ale filmu vyčítat nemůžu! Jih proti severu do velké míry přesáhl svou dobu, a i když ho sledujeme teď, téměř o 70let později, okouzlí nás silný příběh, velkolepá výprava, dokonalé kostýmy, krásná kamera i herecké výkony. ()
Monumentálně výpravné a dodnes vizuálně neskutečně působivé dílo, které technickou kvalitou předběhlo dlouhé dekády. Snímek, kterému byste ten rok vzniku vůbec nehádali. A čtyři hodiny tak vyšperkované filmové parády, že bych rozhodně nevynechal ani jedinou minutu. Ryzí starý Hollywood se vším, co si pod tím pojmem lze představit! ()
Jih proti severu je dokonalý takový, jaký je. Dlouhý - ale ne rozvleklý! Romantický - ale ne jak z červené knihovny! Výpravný - ale ne rozmařile rozmáchlý! A dojemný - ale ne kýčovitý. Jedna z nejdokonalejších literárních adaptací. Vivien Leigh, která nás od začátku pevně uchopí, aby nás nechala nahlédnout do své duše i do duše své doby. Bezchybná Hattie a "ušatý ďábel" Clark Gable, který nutně uchvacuje něžné pohlaví všech časů. ()
Vivien Leigh je dobrá a charismatická, její ústřední postava Scarlett ale sobecká rozmazlená p*ča, se kterou se horko těžko sympatizuje (a vůbec tráví ty necelé 4 hodiny). Toť můj hlavní problém tady s tou v Americe svatou (a kontroverzní) sáhodlouhou drama-romancí a ódou na starý Jih. Kdosi napsal, že chcete-li pochopit "Lost cause" a hrdinský mýtus vzniklý po porážce Konfederace, stačí mrknout na GONE WITH THE WIND. Kdo má ale trošku kontext, ten silně idealizovaný obrázek tehdejších jižanských poměrů (neboli hrubá historická nepřesnost) tu není vůbec na škodu, ba naopak, jde se svojí dobou a přispívá ke kouzlu snímku. Stejně jako šarmantní Gable a krásný technicolor vizuál. Jak jsem ale začal, ta zpropadená hlavní postava... Párkrát mi během sledování vyvstal Stevensův GIANT - který bych doporučil o palec víc. ()
Galerie (388)
Zajímavosti (101)
- Barbara O'Neil měla pouze 28, když hrála matku 25leté Vivien Leigh. Scarlett bylo na začátku filmu 16 let. (Kulmon)
- Režisér Victor Fleming v průběhu natáčení odskakoval natáčet Čaroděje ze země Oz (1939), kdy za něj přebíral režii producent David O. Selznick. (M.B)
- Pre spomienku na film je zachovaných veľa miest. Najnavštevovanejším je Calabasas, ležiaci severozápadne od Los Angeles, kde Scarlett (Vivien Leigh) prisahala, že už nikdy nebude hladovať. (Drtic)
Reklama