Vincent jede k moři

Po dlouhý době jsem opět zkouknul německý film a jak tak koukám vyvolená rasa je stále ve formě. Příběh a vývoj vztahu mezi hlavními hrdiny je vyprávěn tak šikovně, že mé sympatie k hlavním hrdinům se rozjížděli na neutral a postupným přeřazováním skončili až na pětce. Nádherný příběh doplňuje ještě nádhejrnější exteriové prostředí Alpský přírody. (16.10.2011)

Přesně ten druh německého filmu, který mám nejraději: milý, pohodový, sladký i hořký, vtipný i dojemný, komediální i dramatický. Toto road movie je výbornou oslavou života a lásky člověka k člověku, důmyslným uměleckým voláním, abychom sami v sobě provedli revizi v hierarchii hodnot a abychom proplouvali životem s otevřeným srdcem. Skvěle zvládnutý film po stránce herecké, režijní i kameramanské. (04.03.2013)

"Já mám cvrčka v hlavě, kterej mi sere mezi závity." Tak to mám taky, ale já to ... kurva, pičo, posrat, mrdat ... zvládám bez větších problémů. Navíc se mi tahle cesta tria pacientů, a matky v plechovce, k moři docela dost líbila. Ale za nejlepšího rozhodně nepovažuju Vincenta nýbrž obsedantně kompulzivního Alexe, jehož úchylný smysl pro čistotu, pořádek a obleky mě dost bavil. A taky mě bavily různé drobnosti, jako třeba líné stěrače na vozidle Dr. Roseové. A velké potěšení mi způsobilo to, že v zemi Brunhild, Gertrud a Hildegard dokázali do dvou hlavních ženských rolí obsadit herečky, na které mi bylo potěšením pohledět. (05.06.2016)

Jeden z filmov, kde sa má možnosť divák zasmiať cez slzy. Vážne témy, no podané veľmi odľahčeným a zábavným spôsobom. Škoda toho záveru, prišlo mi to akoby to bolo celé nedoriešené a po dramatickej stránke dosť slabé. Tiež v určitých veciach v spojitosti s Vincentovým otcom by som mal pár výhrad (hlavne v závere, až moc romanticky naivné). Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 (18.04.2018)

Podle mě o něco lepší než americký remake OUTsideři, oba filmy ale nakonec z nedostatku širší hodnotící škály hodnotím 4 hvězdami. Oba filmy jsou v jistém smyslu dost jiné (a to nejenom proto, že v jednom se jezdí v Audi A8 pod Alpami a v druhém v Mercedesu třídy S v Kalifornii) a ukazují ve zkratce odlišný přístup k filmu jako takovému v Evropě a Americe (v americké verzi např. Marie ukáže v jedné scéně Alexovi na kameru prsa - v německé verzi také, ale ke kameře stojí zády, takže divák je nevidí). Německý originál není tak vtipný (to není z mé strany výtka) a přijde mi filmařsky zdařilejší, více mi sedlo i jeho obsazení (Karoline Herfurth v roli anorektičky Marie je výborná a typově se skvěle hodící, protože ji vážně lezou žebra a obratle; Zoë Kravitz v americké verzi mi naopak moc nesedla); americký remake má zase větší punc pohody a filmařské nezávislosti. Německá verze mě víc baví i kvůli mé náklonnosti k němčině, ale to je spíš ryze soukromá záležitost. Trochu mi zde vadil soundtrack - všechny ty písničky v angličtině se s těmi německými dialogy podle mě trochu tloukly, ale asi to není nic, co by bylo zásadní překážkou k tomu, aby si člověk tento film nemohl užít. Za mě velmi příjemný divácký zážitek, který mě víceméně utvrdil v tom, že remaky jsou jedna velká zbytečnost - kdo viděl tento film, nemá už moc důvod koukat na americký remake. (14.07.2015)