Insidious

Nějakou dobu jsem tenhle film měl uložený na HDD, ale poté, co mi kamarád řekl, že to večer musel vypnout a dodívat se až ráno (tak se bál), jsem si řekl, že si to musím pustit, až na to budu mít náladu. A dneska jsem ji náhodou měl, takže volba "na co se podívat" byla jasná. A musím říct, že Insidious mě prakticky nezklamal. Jistě, pár scén mi přišlo až parodických (příšera si brousí drápky, plynová maska) ale jinak vše fungovalo perfektně. Bál jsem se tam, kde jsem se měl bát, většina scén byla působivých, Rose Byrne byla super a Patrick Wilson taky dobrý. Myslím, že tohle má potenciál stát se kultem. A nejen proto, že si některé scény vysloveně říkají o to, aby je někdo zparodoval. Tenhle film podle mě bude často parodován, uvidíme. A podle toho konce, myslíte, že se dočkáme pokračování? ;-) 90 %. (13.07.2011)

Děsivé, ale taky pěkně zmatené. Dvě různé poloviny, jedna slušná, založená na atmosféře z rozvrzaného baráku, druhá taky solidní, ale už víc mimo, postavená na vymítání. A to je špatně!! James Wan to i přes mizerný rozpočet celé natočil nesmírně zručně, nechybí feeling, mizivá předvídatelnost, solidní budování napětí, slušní herci. Wan má totiž jednu velkou výhodu – stačí mu mít k ruce dobrého kameramana, zvukaře, maskéra a jede na plné obrátky. Kazí mu to naopak výstavba nelichotivé zápletky a zmiňovaný závěr, kdy předesílaní duchové začnou skákat odevšad a vše pečlivě budované si režisér sám tak trochu sráží. Astrální vody prostě moc nefungují a o důmyslnější scénář si film přímo volá!! Když to ale všechno přejdu, tak sledovat Insidious je hodně nepříjemné, myšleno dokonale strašidelné. Moment překvapení a umění vyděsit diváka dostal Wan asi už do vínku. Už jenom proto nelze jeho žánrový kousek přehlížet!! (10.08.2012)

„Minulou noc jsem viděl, jak spím. Pak jsem odletěl..“ To není úryvek z deníku mladého táborníka, co našel při stezce odvahy políčko s lysohlávkami - to se jen pan Wan rozhodl poškádlit diváckou hercnu svou astrální cestovkou.. V první půli neomylně tlačí svůj dvoukolák duchařského napětí po vyšlapané žánrové cestě, aby v té druhé odvážně vjel do groteskního kabaretu s krotiteli duchů (nebo spíše image?) a mimotělních zážitků zahalených v kouři bizarnosti. Od dob nechápavého psychiatra Willise jeden z mála "Haunted house“ hororů, kdy si mráz párkrát zasprintoval po mých zádech a nuda se nepokoušela přetáhnout víčka přes oči jak autoplachtu a co je zvláštní, dokonce jsem si přecitlivěle přál, aby otec na konci vytrhl svého "toulavého" synka ze spárů Čertíka Bertíka. Ano, na gauč k psychiatrovi jsem se už objednal - mám sezení hned po panu Vittim.. (23.03.2012)

„Ja ti verím. Len neviem, čo mám urobiť.“ Hoci trailer a režisérove propagačné reči o "absolútne fantastickom scenári" sľubovali žánrovú udalosť roka, nakoniec Insidious zostáva „len“ poctivou ducharinou pre fanúšikov. Mohlo to byť lepšie, ale na to sú masky príliš nevýrazné (duchom na rešpekte nepridajú ani akčné scény, v ktorých pôsobia ako ázijskí tréneri bojového umenia, v tej chvíli ide temná atmosféra ozaj dočerta) a scenár totálne neoriginálny (je to takmer to isté, čo Poltergeist pred 22 rokmi, len s inými hercami) a nezaujímavé „astrálne“ finále (aj keď musím uznať, že práve TO robí z Insidious aspoň trochu originálny film). Úplný koniec potešil, pár scén nepríjemných (v zmysle „slabšie povahy by ich nemali pozerať v noci“). Dvojka ma bavila viac. (19.05.2011)

Nač ten povyk. Horor, který dokáže sem tam chytit za svěrač, ale jinak je až příliš nudný, často připomíná takový ten laciný videoklip, no a namísto strašáků předvádí spíše trapáky (pan blackmetalák, čertovský ještěrčák, vysmátá rodinka... jediná dobrá byla záhrobní babizna). Face-your-fears závěr to všechno jen a jen podrthnul. Takže mě to nijak nevzalo, level děsivosti zůstal daleko pod očekávanou hodnotou, škoda. (19.06.2011)