Zrození Planety opic

Takhle to dopadne, když se někdo snaží naroubovat na opici Karpova pomocí genetických psychofarmak. Na jedné straně sice dostane zdatného šachistu, ale na druhé si vypěstuje šimpanzího Martina Luthera Kinga. Kdyby místo v zoo začali experimentovat třeba v Harlemu, mohlo to skončit jen pokojnou demonstrací afrointelektuálu za zvýšení sociálních dávek. Vědci však sáhli o vývojový stupínek výše a zadělali tak na opičí armagedon. Zábavné a originální povídání, co se vlastně stalo před tím, než slizký Charlton Heston v kožených homoslipech otevřeně pohrdl rozkošnou primáti vědkyní a narazil si místo ní tu autistickou brunetu. Rasista hnusný! (15.08.2011)

Pokud byl dle Nietzseho člověk provazem nataženým mezi zvířetem a nadčlověkem, pak opice jsou provazem mezi zvířetem a člověkem. V mnoha ohledech člověku podobné, přesto lidmi nepřijímány jako rovné. Doposud se nad tím kvůli nižší inteligenci nepozastavovaly, jednou ale může přijít doba, kdy se proti tomuto typu druhové diskriminace (jakémusi modernímu rasismu) postaví a lidem vše vrátí i s úroky. Asi takový je podtext jednoho letního blockbusteru vycházejícího z úspěchu filmů, kde opice ovládly lidskou rasu. A to blockbusteru natolik kvalitního, že ačkoliv používá všechna žánrová klišé (tradiční rozvržení postav, nutnost závěrečné bitvy), v konečném důsledku působí tak přirozeně, že bych se nedivila, kdyby se časem stal podobnou klasikou jako třeba samotná Planeta opic. (11.09.2011)

Rezonující. Revoltující. Těžko hádat, kde se Rupert Wyatt vzal, ale můžeme být jen rádi, že se dostal k možná nejpřekvapivějšímu trháku posledních let. Tohle opičí zrození totiž nikdo nechtěl vidět, posměšky nad zbytečným remakem nebraly konce a najednou se ozývá jen málokdo. James Franco překvapuje hereckým chameleonstvím, Tom Felton potvrzuje záporáckou tvář a Caesar pak za doprovodu úžasného hudebního doprovodu Patricka Doyla zdolává nejen nejvyšší větve stromů, ale i srdce diváků. I přes pár překvapivých (ale nerušících) logických zakopnutí musím přiznat, že v tomhle tažení chtěl za každou cenu pokračovat a rozlíceným primátům znovu napjatě fandit snad každý. (25.10.2011)

Začátek novodobé klasiky v rámci trilogií a třídílného návratu ikonické značky, minimálně v rámci minulé dekády. Zrození Planety opic zde má sice nejsilnější hodnocení z těchto prequelů, ale paradoxně je pro mě nejslabším dílem. Ikdyž režie a scénář jsou na solidní úrovni, zvláště proti zbytku současné konkurence v rámci blockbusterů, tak oba dva navazující díly jsou silnější. Celý příběh a vývoj Cézara je vynikajícím stylem vystavěný a jedná se o nejlepší aspekt filmu. Ovšem druhá polovina se svou vědeckou vedlejší linkou a Jamesem Francem už tolik nefunguje. Většina lidí je navíc karikaturně zlá a snímek tak postrádá větší nuance, které nabídla dvojka a trojka. Přesto jde o velmi skvělý, srdceryvný zážitek a památné "NE!" se zapíše do filmové historie. (30.01.2024)

Uživatel MartinezZ už popsal skoro všechny chyby, které se v tomto "úžasném" zpracování Planety opic povedly vytvořit. Já jen dodám, že proskakovat skrz okno není dobrej nápad, ani pro opice na testosteronu (natož skrz tvrzený sklo) a že autobus není neprůstřelnej. Například kulka ze samopalu vzor 58 (ten z Bratislavy) dokáže prostřelit dvě kola a motor auta a pak ještě zabije hodně lidí. Kulka 9mm lugger z obyčejné pistole nejméně šest popelnic seřazených za sebou nebo dva lidi a ve třetím se zastaví. To jsou ale jen detaily. Mně prostě vadí ta celková hloupost, ta představa autorů, že divák sežere všechno, pokud se mu to naservíruje dostatečně rychle a divoce. Část, než Caesar utekl z rezervace, byla srdcebolně hloupá. Část poté, co utekl, už byla jen hloupá. Víte, co je humorné? Dokonce i Bitva o Planetu opic z roku 1973 vydělala pětinásobek svého rozpočtu, zatímco tento skvost sotva trojnásobek. Herci jsou nepříjemní, nebo nudní, nebo nesympatičtí, opice jsou výrazně uměle počítačové, příběh vypadá jak z pera mastné skvrny, která zůstala na papíře od turistickýho salámu. Upřímně řečeno to je snad i horší, než televizní seriál o Peteovi a Allenovi a Galenovi z osmdesátých let. A tak mi nezbývá, než zakončit (podobně jako ve filmu byla zakončena romantická linka) tedy trapně a hloupě, v mlze a na mostě: "- Počkej! - Co? - Buď opatrný!" (05.09.2011)