Boratův navázaný telefilm

Poprvé to byl úkaz, unikát. Sice místy hodně vyprahlý a opravdu vtipný jen výjimečně, ale pořád s odvahou zabrousit do značných extrémů. Pako a zdatný improvizátor je zpět. A zase musí za oceán. Kazašský reportér vezme i svou patnáctiletou dceru, kterou chce darovat americkému viceprezidentovi, což by mělo pomoci s jeho nevalnou reputací v domovině. Cestou potkává (a)typické Američany, řeší různé překážky a je u toho občas vtipný. Navíc ho ještě z minula všichni poznávají, takže se musí převlékat do bizarních kostýmů. A aby toho nebylo málo, cestu mu zkříží i covid-19. Je to totální slepenec, nicméně asi nikdo si to nepouští kvůli zápletce. Tak či onak v závěru přijde pointa, která příběh docela povznese, protože se to právě šířením nákazy velmi slušně uzavírá. Bohužel výsledek ale obsahuje i množství scén bez tempa a hlavně s minimem vtipu. Právě o hranici vtipu a vkusu bych se tady moc nerozepisoval, každopádně třeba rozhovor s pastorem je kouzelný. (11.11.2020)

Je to přesně takový, jaký jste očekávali, že to bude (tedy o mnoho slabší než první díl). Na druhou stranu buďme za každý takovýto nekorektní humor v dnešní hyperkorektní době rádi, i když zčásti jen recykluje ty nejlepší vtipy z minula. Boratova dcera byl (očekávaně) blbej nápad, ať už ze sebe ta herečka dělá sebevětší blbku, tak to zkrátka moc nefunguje. Ale pořád je to prostě Borat, až se jeden lehce stydí (vlastně ne, nestydí), nad jakými ftípky se to směje ("A vy byste mě sexuálně obtěžoval?" "Kdyby tu nebyl tvůj otec..."). A že za všechno špatný můžou Amíci, vím už dávno. (13.11.2020)

Politicky a socialni satirista Sasha Baron Cohen vydal druhy dil ukazujici stuoiditu nekterych oblasti USA. Tento otevřeně protitumpovský kousek neukazuje to v Americe skoro nic,co bychom nevideli kazdy den v mainstreamovych a sociaknich mediich. Je to tezko ten samy Borat co pred 14 lety, kde odzbrojoval bezelstností a předpotopními názory a ukazoval, proč si z Ameriky lidi na celém světě utahují. Pár věcí je ale i zde vtipné. Svou výchovu hodlá omezit na tipy z příručky pro "majitele dcer", vydané kazašským ministerstvem zemědělství. Podle ní by ženy měly přespávat v klecích, vyhýbat se řízení automobilů i podniků a za žádných okolností se nedotýkat svých genitálií. Poselstvím filmu totiž je, že Borat nejdříve považuje poslušnost žen za podmínku štěstí. Díky setkání s osvícenou opatrovatelkou ale zjišťuje, že ženy se mohou uplatnit v širším spektru rolí, než jaké připouští patriarchát. Leitmotivem druhého Borata se díky tomu stává právě nutnost rozvíjet kritické myšlení a hledat alternativy k destruktivnímu machismu či silácké rétorice. Obojí ve filmu vedle dívčina misogynního otce reprezentuje sociopolitický diskurz dnešní Ameriky. Vedle provokování se Borat tentokrát snaží usmiřovat a nabádat ke konstruktivnímu dialogu. Bulharská herečka Maria Bakalovová, která se dřív objevila ve filmu Otec, oceněném Křišťálovým glóbem na festivalu v Karlových Varech, je zdatnou spolupachatelkou Cohenových vylomenin. Stejně jako on se umí tvářit coby ztělesnění hesla "ignoramus et ignorabimus", několikrát k nepoznání změní vizáž, a když dojde na vrcholně nekomfortní setkání s někdejším newyorským starostou Rudym Giulianim, neohroženě dává všanc své tělo. Vizuálně film připomíná spíš pozorovatelský dokument. Využívání skrytých kamer a pohotové natáčení dle vývoje pandemie koronaviru ani neumožnily větší stylistickou propracovanost. Občas je znát, že psaní scénáře i natáčení probíhalo narychlo kvůli snaze uvést snímek před prezidentskými volbami. (07.11.2020)

Nechápu, jak se zde může dát najít tolik nevděčných kurev a zaostalých dementů. V dnešní čurácké době, kde se všichni chovají jak šulini, prosazují se píčoviny a o svá práva se brzy přihlásí i pedofilové, když se jich dostalo transkám a dalším retardovaným idiotům, kteří by dle zákonů přírody měli být minimálně utraceni. Sasha Baron Cohen přijde s dalším snímkem, kde do všech těchto nesmyslných společenských témat píchá jako do vosího hnízda a stejně se najde někdo, kdo to není schopný docenit. V době prvního Borata byl svět ještě docela v mentálním pořádku. Dnes je ovšem podobný film potřeba mnohem více, než tomu bylo kdykoli dříve. Humor je stejně stupidní jako záležitosti, kterých se dotýká. Nemá to sice takový šmrnc a nápad jako Cohenův předchozí projekt Who Is America?, ani se nedá srovnávat míra humoru, ale stále se jedná o luxusní zábavu se značným přesahem, který bude, doufejme, filmu uznán s odstupem času. Několik luxusních scén, kdy jsem si ucvrkával se tady ovšem najít určitě dalo. [85 %] (31.10.2020)

Borat opět přichází se svým absurdním a trapným humorem, který v jedničce tak delikátně fungoval. Bohužel se potýká s tím, že mu zhruba od příchodu linky se zvětšováním prsou dochází dech. Je jasné, že klasická skrytá kamera už kvůli jeho věhlasu moc fungovat nemůže, a tak by bylo mnohem lepší, kdyby to Cohen uznal a druhého Borata natočil čistě jako film. Takhle se není od půlky filmu až do návratu na rodnou hroudu čemu smát. Přitom kazašské scény jsou naprosto dokonalé a s covidem si mohli taky pěkně pohrát. V tomto podání je to však škoda promarněného potenciálu. Jedná se o slušné pokračování, ve kterém však ne úplně všechno funguje tak, jak má. Bohužel... (31.03.2021)