Horalka

Velmi působivý snímek o strastiplném osudu ženy a její dcery za války, jemuž dominuje krásná a herecky na výši Sophia Loren. Jako vyrůstající mezinárodní hvězdička se po jejím boku zjevuje Jean - Paul Belmondo netypicky jako nábožensky založený Michel s brejličkama a knírkem. Jeden z vrcholů italského filmu, přesto sám nedokážu popsat, proč nedám 5*. Možná, že té dokonalost bylo až příliš moc ... ne fakt nevím ... (06.07.2009)

Tak předem musím vyzdvihnout, jak to De Sica zase skvělé zrežíroval. Všechny scény fungují jak v celku, tak i samy o sobě a kdybych na jakoukoli z nich někde narazil a tenhle film neznal, určitě bych si řekl, že to točil někdo hodně talentovaný. To fakt skutečně klobouk dolů, protože hromadu scén jsem si jejich nápady i mikropříběhy navazující na ústřední příběh opravdu dost užíval. Ať už tou scénou s chlebem, tak i těmy, kdy se uprchlíci snaží odreagovat před všudypřítomnou válkou nějakou jinou činností, ale nikdo nevydrží déle než deset vteřin, aby o ní nezačal znova mluvit nebo nezačal její přítomnost naznačovat. A samozřejmě i ty stěžejní scény jsou hodně silné a všechny jsou natočené a zrežírované naprosto mistrně a drsně i bez použití explicitních scén - scéna znásilnění je tomu úplně ideálním příkladem. A je toho i víc, jen si na ty scény teď hned nevzpomínam, nebo je nedokážu jednoduše popsat. Líbila se mi Sophia Loren v hlavní roli (i když mi ze začátku přišlo, že krapet přehrává), ale snad ještě víc se mi líbil výkon Eleonory Brown v roli Rosetty a hlavně Belmondo v pro něj hodně netradiční roli, u které jsem nějakou dobu i váhal, jestli je to fakt on, nebo jestli se mi zas s někým neplete. Líbilo se mi to, líbilo se mi to hodně a rozhodně jsem se u toho nenudil, ale výhrady i tak mám. Jednak to není po celou dobu tak silné, jak to mohlo být, spíš jen v jednotlivých scénách, a co mi hlavně vadí je hrozně urychlený závěr, který to psychické poznamenání Rosetty sfoukne strašně rychle (a u Cesiry vlastně taky) a začne s ním pracovat až těsně před koncem. Přitom TA scéna v kostele je podle mě pro film stěžejní, představuje určitý zlom a zvrat, který obě hlavní postavy trvale poznamená, takže si podle mě zasloužil i pořádně rozpracovat. Kdyby tohle Se Sica dotáhl (i když to mohla být i vína scénáristy), dám pět bez zaváhání, ale takhle s tím závěrem mám prostě problém a navíc mám i pocit, že celá ta stopáž šla využít na víc, než jen na ty mikropříběhy. Nic to ale nemění na tom, že závěr je skutečně silný a že je silný i celý film. 4* (21.04.2022)

Vrchárka je slávny a dodnes zaujímavý film. Prirodzene, že rovnomenný román Alberta Moraviu poskytne čitateľovi silnejší a plastickejší dojem o posledných dňoch vojny v jednej časti Talianska vnímaných očami matky, ktorá sa s nedospelou dcérou snaží prežiť jej posledné záchvevy. Celému filmu dominuje Sophia Loren, ktorá svojej energickej žene pôvodom z dediny dala všetko, čo by táto postava mala obsahovať. Len jej dokonalé mejkapy mi rušili dobrý dojem. Belmondo v netypickej úlohe ostal stranou. Úpravy Moraviovho textu sa zhostil Cesare Zavattini a aj keď možno mať voči zvýrazňovaniu niektorých aspektov na úkor iných výhrady, bral som to ako autorskú licenciu. Zaujala ma aj hudba, ale napriek všetkému som išiel oproti pôvodnému hodnoteniu podľa spomienok o hviezdičku dole. (30.09.2012)

Horalku, knihu Alberta Moravii mám v povinné četbě. O letošních prázdninách jsem ji přečetl. Musím říct, že se mi líbila. O nějakou dobu později jsem se dozvěděl, že existuje stejnojmenný film. A abych získal další inspiraci a nezapomněl o čem kniha vlastně byla, rozhodl jsem se, že film zhlédnu. A neudělal jsem chybu. I přes své staří je tento film nesmírně zajímavý. Samozřejmě nepopisuje válečné těžkosti tak jako kniha, spíše se zaměřuje na putování (ne přežívání) Cesiry a Rossety. Tím pádem má celkem příjemný spád. To po dílech jako Brazil nebo Andrej Rublev přijde jako nesmírné osvěžení. Jediné co mě malinko zklamalo byl popis vztahu Michela a Cesiry. O motivaci Michela a jeho životním názoru jsem měl poněkud jinou představu. I když Belmondo v hlavní roli mě vůbec nerušil. Spíš naopak. 85% (14.12.2011)

Skutečně dramatický osud matky a dcery ke konci druhé světové války. Strhující herecký výkon krásné Sophie Loren mě totálně uzemnil. Druhá světová válka posloužila už k mnoha filmovým dramatům, ale tohle patří mezi nejvěrohodnější, nejkrutější, nejzajímavější i nejoriginálnější. Říkám to pořád, v reálnosti dramatického osudu hlavních hrdinů - hrdinek je vždy obrovská síla emocí. (18.11.2007)